We Are Still Here

Nic nového pod sluncem, strašitelný dům, pár dospěláků a vyvolávači duchů, naštěstí atmosféra byla docela solidní včetně hereckých výkonů. Jen škoda, že tam bylo tolik logických děr. Ať už proč ti démoni útočí i na hodné elektrikáře nebo proč ty lidi nezajímalo, kde jsou jejich děti a pár dalších takových nevychytaných záležitostí. Pro mě naprosto průměrná záležitost, kterou už nemám v plánu vidět znovu. 50% (26.07.2015)

Zaujímavý žánrový návrat do osemdesiatych rokov. Kým sa to ešte spočiatku tvárilo ako štandardná ducharina, moc ma to nezaujalo, v zápletke som nevidel výraznejší potenciál a nanešťastie ani snaha o budovanie atmosféry u mňa vôbec nefungovala a tak za jediný výraznejší klad som považoval výber postáv, ktoré mi boli sympatické a tak sa im dá fandiť. Ale časom si ma to predsa len získalo, postupne začnú pribúdať rôzne výrazné prvky, ktoré to podstatne vylepšia, z prakticky obyčajnej duchariny sa z toho stane zaujímavá kombinácia viacerých hororových subžánrov a všetko to vyvrcholí dlhým finále, ktoré sa mi veľmi páčilo. A síce som mal často pocit, že sa film nachádza tesne pri hranici medzi vážne sa tváriacou žánrovkou a tak trochu aj paródiou, ale našťastie tú hranicu ani raz úplne neprekročí. Spokojný som aj po hororovej stránke, síce atmosféra a napätie mohli fungovať aj podstatne lepšie, ale jednotlivé hororové sekvencie sa mi páčili, rovnako vzhľad netvorov a poteší aj prekvapivo dostatok krvavých momentov, obzvlášť vo finále a aj keď nepôsobia až tak surovo, ako by mohli, vzhľadom na štýl osemdesiatych rokov mi to sadlo. A tak aj keď rozpočet nebol viditeľne najväčší, tvorcovia ho využili najlepšie, ako mohli a musím pochváliť, že sa to nesnažili ukryť v tme, ako je to bežné a pritom tu som to kvôli tej pivnici aj očakával, ale väčšina dôležitého sa odohráva vo svetle cez deň a aj tých pár scén z pivnice je prehľadných. Takže spočiatku z úplne nenápadne sa tváriaceho hororu sa nakoniec stala až prekvapivo slušná žánrová zábava čerpajúca zo štýlu osemdesiatych rokov, čo rozhodne môžem, dobrá práca. 72% (14.06.2015)

V strašení a ľakačkách prekvapivo funkčný horor s osviežujúcim scenárom, ktorý haunted-house formulu napĺňa atmosférickou výplňou, blízkou Carpenterovej The Fog. Prekvapivo preto, lebo vizuálne je to akoby amatérsky pokus o filmárčinu, kde kameraman nevie ani zaostriť na tváre ľudí, sediacich v aute (a má zaostrené na zadné sedačky). Nehovoriac o snímaní v interiéroch s prepálenými oknami a ďalšom bordeli. Byť dôstojnejšieho vizuálu, dám 4*. (27.11.2017)

Paní Sacchettiová něco cítí. Kouř z pokaženého bojleru? Zuhelnatělá těla? Zlo? Když se nastěhujete do domu v jehož sklepení se nachází detašované oddělení popálenin, je docela velký předpoklad, že o patro výš brzy vznikne márnice.. T.Geoghegan, inspirovaný Fulciho Domem u hřbitova, si zvyklosti haunted house hororů rychle odbude kutálejícím se baseballovým míčkem, pár spadlými obrazy či stíny na zdech, načež zahájí docela krutou vybíjenou pod patronátem záhrobních škvarků, co se nebojí stoupnout si před kameru. Lze vyčíst trochu násilné zasazení do 70.let, zbytečně okázalé gore efekty i některé herecké etudy (posedlý Ondřej Hejma byl jak z besídky MŠ), nicméně každé nové koště, co byť jen trochu naruší stereotyp žánru, je potřeba velebit. Kdybych nevěděl, že už je přes deset let mrtvý, přísahal bych, že tam hrál Richard Crenna.. (17.06.2015)

Tak jedem. Začne to jako festivalové drama, ladně se přemění ve znepokojující duchařinu a skončí nářezem, ze kterýho se vám nebude chtít vystoupit. Výtečně promyšlená hra s klišoidními hororovými scénkami a hláškami, která tvůrce tohoto skvostu rázem katapultuje mezi režijní elitu strašících géniů. Chcete chytrej horor? Vyprdněte se na teenagery a obsaďte do něj padesátníky! (29.06.2015)