Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kdo se skrývá pod maskou záhadného starce? To sama pomsta přichází po letech… Dobrodružný francouzský film Hrbáč byl natočen podle stejnojmenného románu Paula Févala z období sklonku vlády Ludvíka XIV. Statečný šlechtic Lagardere je svědkem zákeřné vraždy Filipa de Nevers, spáchané královým oblíbencem Gonzagou, který se tak chce zmocnit velkého jmění rodu de Nevers. Slíbí umírajícímu, že před Gonzagovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Tajně odveze dítě do Španěl, kde je vychovává, a po patnácti letech je vrátí matce, která nikdy nepřestala věřit, že se jednou se svou dcerou shledá. Do Paříže se Lagardere vrací v masce, ve které ho nepozná ani vlastní schovanka... Hrbáč byl vždy vděčnou látkou pro filmové zpracování. Jedním z jeho legendárních představitelů byl i Jean Marais. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (130)

PlayEasy 

všechny recenze uživatele

Výsledky z ostatních webů: IMDb - 6,9/10 | Rotten Tomatoes - ? | FDb.cz - 80,7% | Francouzská dobrodružná klasika! Jean Marais ve své typické roli (kdo by řekl, že byl gay? :), dobové čaro, skvělé šermovačky a mnoho dalších důvodů, proč si tuto klasičku prostě zamilovat. A Marais je v kostýmu "hrbáče" opravdu k nepoznání (všechna čest maskérům!) 75% ()

topol999 

všechny recenze uživatele

Klasická akční romantika s Jeanem Maraisem. Je pravda, že bych ho pod maskou hrbáče stěží rozeznal. :) Nicméně mě tenhle film neoslovil. Jednak mi vadila skutečnost, že se mladičká Aurora zamiluje de facto do svého táty, dále pak to, že postavy vypadaly po 17 letech stejně (žádné vrásky, prořídlé vlasy...) a závěrem dabing M. Moravce na JM. Tam u mě jasně vyhrává Vladimír Ráž... Takže jen slabší nadprůměr. ()

Reklama

bloom 

všechny recenze uživatele

Bohužel dnes již přežité zpracování Févalova románu, které o mnoho koňských délek předčila dynamičtější verze Philippe De Brocy s Danielem Auteuilem a Fabricem Luchinim. Do sebe zahleděný Marais působí nudně a sice je tu sympaťák Bourvil, ale jeho postava je pro příběh vlastně zbytečná. Příště už tedy raději jen Auteuila. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Hunebelle měl tentokrát smůlu, neb v prvních minutách Hrbáče zmocnilo se mě jízlivé rozpoložení a sepsal jsem si následující seznam: šerm, jed, happy end, honička na koních, bál, intrikánka, nečestně zabitý klaďas, supertajný dopis, sirotek/díte s tajenými rodiči. Začal jsem si dělat čárky. Šerm - 6x, jed - 0x, happy end - 1x, honička na koních - 2x, bál - 2x, intrikánka - 0x, sirotek - tak napůl, nečestně zabitý klaďas - 1x, supertajný dopis - 1x. A to mi možná nějaká ta čárka unikla. Zapomněl jsem na vypečeného sluhu! Někdo by mohl tvrdit, že k filmům tohoto žánru a z této doby, to prostě neodmyslitelně patří. Já tvrdím, že stejně tak by k žánrovým vlastnostem mohl směle přiřadit tuctovost. Proces umělecké (scénaristické) tvorby by neměl připomínat míchání balíčku karet. Tam také jsou králové, svršci, dámy a spodci. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Dva historické filmy jsem už s Jeanem Maraisem viděl. Ani Železná maska ani Hrabě Monte Christo se mi nelíbily tak moc, jako Hrbáč. Stará klasika ještě poctivě udělaná bez velikášských triků, které by spolykaly plno peněz. A přitom to jde. Tím spíš, že na filmu se sešla skupina, která má za sebou úspěšné tituly. Marais, režisér Hunebelle a scénáristi Halain a Foucaud dělali všichni trilogii Fantomase. Jean Halain ale vytvářel i vynikající komedie typu Oskar či Piti Piti Pa. A pak to nemá fungovat. Celý příběh tak trochu vyznívá jako Monte Christův. K tomu si ale připočtěte uspokojující počet velmi kvalitních šermířských soubojů, skvělou masku hrbáče - maskéři se opravdu blýskli a celkově dobrý příběh se zápletkou a průběhem, který nenudí. Mě spíše překvapil velký věkový rozdíl mezi postavami, které se do sebe měly zamilovat, kdy mladá dívka byla prezentovaná jako šestnáctiletá a jemu muselo být rozhodně minimálně přes pětatřicet. Ve skutečnosti mezi herci bylo více než dvacet let. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (13)

  • Keď sa v závere stretne Aurore so svojou matkou (obe hrá Sabine Sesselmann) a objímajú sa, tak v záberoch, kde sa pozeráme do tváre matky, stojí pri nich Passepoil (Bourvil), zatiaľ čo v záberoch, kde sa pozeráme do tváre dcéry, tam nikto nestojí. (ČSFD)
  • Film se natáčel od května do července 1959 ve studiích společnosti Gaumont v Saint-Maurice na jižním předměstí Paříže, exteriérové scény byly pořízeny na zámku Pierrefonds severně od Paříže a sekvence z tržiště ve španělské Segovii byly natočeny ve Villefranche-de-Conflent na hranicích se Španělskem. (argenson)
  • Ve scéně, kdy se Lagardére (Jean Marais) vrací do svého pronajatého domu ve městě, otevírá si klíčem. Ten po odemčení nechá v zámku, vejde a zabouchne. V následujícím záběru z interiéru ovšem vidíme, že je klíč ve dveřích z vnitřní strany. (TomKey)

Reklama

Reklama