Hrabě Monte Christo

Poměrně věrná adaptace mojí oblíbené knihy. (Poprvé jsem ji četla v cca 12 letech, naštěstí zcela nedotčená jakýmkoliv filmovým zpracováním či jinou povědomostí o tom o co v knize jde, takže zážitek z četby a z odhalování tajů zápletky byl absolutně dokonalý a nikdy se mu žádná adaptace nevyrovná.) Dějová linka této adaptace se soustředí přísně na Dantese, veškeré odbočky a rozvětvenosti původního románu byly potlačeny. Ráda bych dala 4*, ale prostě mi to v momentech, kde mají lítat emoce, přišlo ploché. Jean Marais pojednal svého Edmonda dost pateticky. Každopádně díky ČT za odvysílání této filmové památky. Oceňuji práci restaurátorů původního filmového materiálu i nasazení dabingu z roku 1966. (24.07.2021)

Určitě nejvěrnější a nejlepší zpracování tohoto románu s jednoduše perfektním Jeanem Maraise. Jeho charizma které doslova pryští z celého filmu nikdo nepřekoná. Pokud si film pustíte v originále ještě více vás jeho hlas zaujme a rozhodně se nenudíte. Francouzi jednoduše umí své klenoty výborně natočit. (04.01.2009)

Podle mého názoru jde vůbec o nejlepší zpracování, které u mně těsně poráží taktéž velmi zdařilou verzi z roku 1998 s Gérardem Depardieurem v titulní roli. Hlavní devízou této adaptace je především Jean Marais, jehož ztvárnění hrabětě Monte Christa považuji za nejsympatičtější a dle předlohy nejlépe vystihnuté. Dalším plusem této adaptace jsou pak dobové kostýmy, naopak hudba se mi zdá nevýrazná a dosti necitlivá. Po dějové stránce si autoři filmu vyhráli s postupnou pomstou Edmonda Dantese téměř tak (až na několik vedlejších epizod), jak ji vymyslel a popsal mistr Dumas. Na druhou stranu si troufám tvrdit, že by film snesl ještě dalších 30 minut. V nich by mohla být například zakomponována postava barona Danglarse, kterého autoři filmu, což naprosto nechápu, zcela opominuli. Závěr mi přišel zbytečně urychlený: postrádal jsem zde finální konfrontaci Monte Christa s Mercedes. Stále si však myslím, že by tato perla světové literatury mohla mít ještě propracovanější filmovou verzi, ačkoliv se tento snímek spolu s jeho mladším kolegou z roku 1998 velmi přiblížil mým představám. Proto dávám "jen" 4 hvězdičky. (09.09.2007)

Klasická adaptace klasického románu. Jsou filmy, kterým jejich stáří propůjčuje zvláštní nostalgické kouzlo, neboť patina doby, o které vypráví, je násobena patinou doby, ve které vznikly - a kdysi se mi zdálo, že "Hrabě Monte Christo" s Jeanem Maraisem v hlavní roli se mezi tyhle klenoty nezařadil ... že vyprávění je trochu zkratkovíté, zjednodušené a povrchní - jakoby ustrnulo v čase a ztratilo tak kontakt s progresivním jedenadvacátým stoletím. Nicméně teď znovu objevuji jeho starosvětskou poctivost a cit pro SPRAVEDLNOST, neboť pomsta (na rozdíl od knižní předlohy) není přemrštěná, ale zcela adekvátní ... a nesráží tak mé sympatie k Edmondu Dantèsovi jakožto neprávem vězněnému kapitánovi obchodní lodi Faraón. Krom toho poznenáhlu přibývá dní, kdy mě milé jedenadvacáté století silně irituje, neb se mi zdá, že naše "západní" civilizace to se svými pozoruhodnými, prý liberálními nápady silně přehání - a kope si tak vlastní hrob pozlacenou lopatou. Tudíž se ráda ohlížím do filmové minulosti za oněmi zromantizovanými a zidealizovanými časy, které ctili tradičnější pohled na lidské společenství - a kdy láska a čest a právo nebyla jen prázdná slova. (26.11.2012)

Nevím, co napsat do komentáře. Tenhle Monte Christo mi přišel úplně bez života, bez šťávy. Líbilo se mi, že podrobně vysvětluje, kdo je kdo, kdo je s kým spřízněn, kdo koho zrazuje a proč atd. Ale jinak jsem na Jeana Maraise koukala jako puk. Bez vášně, bez lásky, bez nenávisti, studený jako cela, ve které pobýval. Jeho protivníci a zrádci byli zase příliš afektovaní. Osobně dávám přednost verzi s Chamberlainem. Není sice dokonalá, ale je aspoň romantická. (08.09.2011)