Ve službách krále
-
Miracle des loups, Le
-
V službách kráľa
Akční / Dobrodružný / Drama
Francie / Itálie, 1961, 100 min
Režie:
André HunebellePlakáty
Obsah
-
Město Dijon bujaře slaví nástup Karla Smělého, čtvrtého vévody burgundského. Karel pořádá velkolepé oslavy, jimiž chce oslnit nejurozenější šlechtice, které sem pozval, včetně francouzského krále, svého bratrance Ludvíka XI. Oslavy končí velkým turnajem a mladý vévoda doufá, že jeho barvy s převahou zvítězí.
Rytíř Robert de Neuville miluje Jeanne de Beauvais, schovanku krále. Tu si ovšem vyhlédl i Vévoda Burgundský a Ludvík XI. dobře ví, že tento sňatek by prospěl nejen "blahu Francie", ale především i jemu samotnému. Podcenil však lásku Roberta a Jeanne a především svého rivala Vévodu Burgundského, který se neštítí žádných podlostí a intrik, jen aby naplnil svou touhu po moci. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (18)
-
Subjektiv
Stačilo mi vidět o rok staršího Hunebellova Kapitána a již bylo možno naprosto jasně od pár prvních okamžiků scénář k tomuto dílu tak, jako by ležel přede mnou nastole. Cože, statečný rytíř Neuville poražen v turnaji? V tom je nějaký podraz. A opravdu, za pár minut se ukáže, že jo. Pročpak se ten vévoda tak chtivě dívá na tu nevinnou zamilovanou dívku? To on ji asi unese. A taky že jo. A tak dále a tak dále. Po prvních pěti minutách máte naprosto jasno v tom, co je která postava zač, po 20 dospějete k přesvědčení, že už se to nezmění a po 100 si řeknete: "Zase jsem měl pravdu." Také odhadnete, že takový film se neobejde bez hostiny, soubojů, romantických vyznání a honičky s koňmi. Originalita téměř na bodu mrazu a ještě k tomu patetické, tupé dialogy. Hlavně aby to přejsně definované dobro zvítězilo.(23.7.2009)
-
Faidra
Bývaly časy, kdy jsem historické podívané s Jeanem Maraisem považovala za to nejlepší, co kdy bylo natočeno, a byla ochotná poprat se s kýmkoli, kdo se opovážil něco namítnout. Dvanáct mi už sice přinejmenším fyzicky není, ale obtíže dentistického rázu mě chvílemi nutí se k tomuto postoji vrátit, protože film schopný odvést mou nenávistnou pozornost od pětky vlevo nahoře prostě musí být třída. A i když tohle všechno vynechám, existuje snad lepší náplň deštivého listopadového večera než se s kocourem na klíně, psisky u nohou a punčem u ruky zabořit do křesla a přenést se do těch imaginárních časů soubojů, dobrodružství a romantiky?(4.11.2009)
-
sud
Pro mě srdeční záležitost a můj nejoblíbenější film "pláště a dýky" s Jeanem Maraisem v hlavní roli. Hlavní hrdina tu není až tak nezranitelný a tudíž působí uvěřitelněji, častý představitel záporáků Guy Delorme je tu démoničtější než kde jinde, atmosféra středověké Francie je navozena skvěle a nechybí ani některé historické postavy (Ludvík XI.). Pohádkově zabervený vlčí kruh a závěrečný souboj - to jsou moje nejoblíbenější scény z filmu. Podobných filmů bylo v 50. a 60. letech ve Francii natočeno hodně. "Ve službách krále" je jeden z nejlepších. 90%.(12.2.2005)
-
sportovec
Gotická Hunebelova adaptace sice šistí papírem o poznání víc než KAPITÁN; i tak si však uchovává svůj pel patinové dokonalosti žánru. Co však strhuje nejvíc, je pozoruhodná čistota výpravy, úcta až pietní, která charakterizuje důslednou snahu po postižení neopakovatelné krásy užských i ženských oděvů a interiérů skvělých francouzských gotických hradů a pozdějších zámků. Pieta, s jakou byly nastudovány a pro potřeby natáčení dotvořeny z dobových obrazových pramenů, je až dojemná.(26.12.2010)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA : ČST 1 = 11.3.1967 (R: ČST 1 = 3.12.1977), réžia českého znenia (ČST Praha) = ČENĚK DUBA+ČESKOSLOVENSKÁ (obnovená) TELEVÍZNA PREMIÉRA: F1 = 17.8.1991, v pôvodnom znení s titulkami (8.2.2009)(8.2.2009)
-
Orlau32
Tak je tomu právě 45 let, co jsem tento film viděla. Ačkoliv jsem se dnes některým scénam srdečně zasmála (pro jejich absurditu), věřte, že tehdy jsme v kině byli všichni napjati až k prasknutí, jak to bylo AKČNÍ !!!! No časy se mění a dnes už se tomu směju.... Ale uznejte, že JEAN MARAIS (my zde na ostravsku jsme mu familiérně říkali " Janek Maras ") byl prostě kouzelný a pro ženy pravý romantický hrdina.(3.9.2008)
-
mortak
Tak tyhle příběhy se kdysi rozdávaly v církevních školách ve vázaných deskách s kýčovitými obrázky. Pokud jen trochu umíte francouzsky, doporučuji pustit si originální znění. Veškeré dialogy totiž používají pouze elementární francouzštinu. Vhodné pro doplnění výuky v katolických školách.(21.9.2008)
-
Elyssea
Jean Marais je prostě šlechtic s velkým Š a rytíř s velkým R. Za protivníka má záporáka, jehož léčky jsou pozoruhodné, ovšem nikoli bez chybičky. Mimojiné by se měl vždy přesvědčit, zdali je domnělá mrtvola opravdu mrtvá, protože dvě zmrtvýchvstání - to už zavání nedbalostí. Možná je vše předvídatelné a neoriginální, já to historickému filmu s Maraisem velmi ráda odpustím. Neoriginální scénář má kdejaký film. Ale atmosféru francouzských historických filmů a šarm a charisma Jeana Maraise jen tak nějaký film nemá.(13.4.2011)
-
Alf
k dokonalosti ve svém žánry chybějí jen charismatičtější (hezčí) hlavní představitelka, ale bohužel i zjevem přitažlivější hrdina, o jeho schopnostech ale jinak není vůbec pochyb.....(4.1.2007)
-
dee-key
Docela pěkná historická podívaná. Má to hlavu, patu i styl. Ale to jak se ta holka pomodlila k panence Marii a ty vlci se ji ani nedotkly mě dostalo -> Deus ex machina. I kdyžakční děda Marais vládne spíče mečem než slovem, rozhodně to nebude zabitý čas, když si to pustíte.(17.10.2009)
-
FireTight
Tomuto filmu bych klidně odpustil všechny ty patetické dialogy, supermana Maraise nebo poměrně jednoduše předvídatelný příběh, ale tu scénu s vlky... No nezlobte se na mne, že by ji ti vlci minuli bych ještě byl ochoten akceptovat (nehýbala se a byla zhruba na jejich úrovni) , ale aby ji poté divoká smečka vlků (co předtím totálně rozdrtí skupinu vojáků) začala chránit a chovala se jako partička krotkých beránků? Ne, to nepřekousnu, tady si ze mě asi někdo dělal srandu a proto musím jít o hvězdičku dolů.(13.4.2011)
-
Hightower
Z tohoto filmového snímku nemám radost, a to i když je z roku 1961. Oplývá přílišnou nudou, nedokázal mě ani na určitý okamžik vytrhnout od namotávání klubíčka; vše jakoby se odehrávalo už s předem jesným vítězstvím (např. obsazování hradu). Číší z něj až přílišná sebejistota, která potírá jakékoliv sebemenší zpochybnění. Dále nemohu překousnout určitá hluchá místa v ději ( viz jak Marais zakotvil koně u křoviska ještě s jedním kumpánem a společně šli do hradu - určitý mezi děj - a hle najednou jsou v místnosti odkud vyslechnou závažný rozhovor: jak vědí kam maj jít a vůbec, jak mohli vědět, co se tam bude řešit?). Určité plus dle mého mínění mohou sklidit kulisy a rekvizity a potom též Jean - Louis Barrault, a to proto, že dle mého jako jediný nepůsobil uměle ve své roli.(9.3.2012)
-
tomtomtoma
Další ze série historických dobrodružněromantických filmů, tentokrát z druhé poloviny 15. století, kterému sice nechybí souboje, rytířské turnaje, či dokonce boží soud, ale chybí mu určitý nadhled a humor. Hrdina, tentokrát už snad sám Superman, rytíř Robert de Neuville (Jean Marais), nejenže zachrání svou životní lásku Jeane de Beauvais (půvabná Rosanna Schiaffino), ale také trestá se svojí bandou pohůnků veškerou tyranii vládnoucí vrstvy burgundské, otevře oči soudu a neváhá hájit svého pána před božím soudem. Dialogy, které vede se svou láskou jsou sice zdánlivě honosné, ale také patetické a pózovité, na jednu stranu si sice uvědomují státní zájmy, na druhou stranu na ně kašlají, když veškeré státnické snažení pohřbí svojí neústupností svého bezhlavého zamilování, které na ostatní nebere ohledy. Naštěstí se to Superhrdinovi podaří sfouknout tak, že nejenže věrně slouží svému králi, ale získá i svoji lásku. Zajímavou postavou byl umně státnicky manévrující král Ludvík XI. (dobrý Jean-Louis Barrault), a jeho bratranec a největší sok, vévoda Burgundska Karel Smělý (dobrý Roger Hanin), který tak toužil po francouském trůně a po ruce Jeane, že byl schopen všech možných podlostí. Zvláště když měl po ruce ďábelského našeptávače de Sénaca (dobrý Guy Delorme). Epizoda s vlky, kteří chránili Jeane, byla silného kafe. A tak dobro a čest zase přemáhá zlo a intriky.(8.11.2010)
-
PavelZava
Kdo bojuje s bezprávím nezůstane ve Francii osamocen. Jeanne de Beauvais zachránila skupina vedená Bílým tesákem.(1.4.2012)
-
macetoma
Jedním slovem: nostalgie. Příběh se táhne přesně podle předem daných pravidel a tak to asi má v takovýchto filmech být. Stačí vidět jeden takovýto film a jako byste viděli všechny. Některé souboje trochu srandovní (něco jako když jsme se jako malí prali ) - jeden dával pořád "kravatu" tj. rukou kolem krku a druhý zase jako ve hře StreetFigher - protivníky zvedal a házel s nimi na zem. Scéna s vlky zajímavá, asi bylo těžké to natočit, aby se nepokousali. Závěrečný "boží soud" je taková otloukárna palcátama - Jan Žižka by měl radost. Dávám 3 hvězdy.(13.4.2011)
-
dracekt
Poměrně naivní příběh, ovšem jinak samozřejmě výpravný starý film s Jeanem Maraisem jako statečným rytířem.(9.2.2011)
-
MirkaP
O co půjde, kdo je hodný a kdo zlý, jak to dopadne .. vše je jasné téměř při úvodních titulcích. Celé se to dost vleče. Závěrečný "soud" plný protiřečících si výroků, prostě bylo nutné inscenovat ještě jeden rytířský souboj. Hezké kostýmy, zejména dámské - ovšem pánové v punčocháčích s nezakrytými spodními partiemi vypadají legračně, zejména když se JM sápe ven z vody. Celkový dojem - dobrý film k žehlení, když kus nevidíte, o nic nepřijdete.(13.4.2011)
-
Serjoza
Co tomuhle šermířskýmu snímku kazí štít, je předvídavost a častá nuda... To by ale hlavního padoucha nesměl hrát Guy Delorme a hlavního hrdinu Jean Marais - jakmile se tihleti dva střetnou, máme jasno. :)(28.10.2011)