Ve službách krále

Bývaly časy, kdy jsem historické podívané s Jeanem Maraisem považovala za to nejlepší, co kdy bylo natočeno, a byla ochotná poprat se s kýmkoli, kdo se opovážil něco namítnout. Dvanáct mi už sice přinejmenším fyzicky není, ale obtíže dentistického rázu mě chvílemi nutí se k tomuto postoji vrátit, protože film schopný odvést mou nenávistnou pozornost od pětky vlevo nahoře prostě musí být třída. A i když tohle všechno vynechám, existuje snad lepší náplň deštivého listopadového večera než se s kocourem na klíně, psisky u nohou a punčem u ruky zabořit do křesla a přenést se do těch imaginárních časů soubojů, dobrodružství a romantiky? (04.11.2009)

Na pohľad príjemný historicko-romantický film, ktorý si zakladá hlavne na postavách a zaujímavom príbehu, ktorý bol plný intríg, hrdinských činov, súbojov a dokonca by sa tu našlo aj niečo málo z náboženského mystéria. Čo sa týka Karola Smelého, naozaj to bol vo svojej dobe výborný rytier, navyše vedel používať aj hlavu. Či mal aj v skutočnosti taký nízky charakter to neviem, no isté je, že Roger Hanin dokázal v tomto smere zo svojej postavy vyťažiť maximum. Samozrejme, ani Jean Marais nezaostával, ktorý už tradične mal v každom filme charizmy na rozdávanie, výnimkou nie je ani tento. Škoda, že si títo páni spolu nestrihli záverečný súboj. 75/100 (11.01.2017)

Gotická Hunebelova adaptace sice šistí papírem o poznání víc než KAPITÁN; i tak si však uchovává svůj pel patinové dokonalosti žánru. Co však strhuje nejvíc, je pozoruhodná čistota výpravy, úcta až pietní, která charakterizuje důslednou snahu po postižení neopakovatelné krásy užských i ženských oděvů a interiérů skvělých francouzských gotických hradů a pozdějších zámků. Pieta, s jakou byly nastudovány a pro potřeby natáčení dotvořeny z dobových obrazových pramenů, je až dojemná. (26.12.2010)

Film podle novely Henryho Dupis-Mazuela „Le miracle des loups” , jenž lze považovat za remake filmu z roku 1924, je jakýmsi křížencem dvou románů sira Waltera Scotta – Ivanhoe a Quentin Durward, a proto se zde vyskytuje i několik scén velmi podobných těm ze dvou filmů, které byly podle nich natočeny s Robertem Taylorem v hlavní roli- Ivanhoe (1952) a Adventures of Quentin Durward (1955) - např. Boží soud (souboj na život a na smrt) při němž je hájena čest krásné ženy; jak se dostat nepozorovaně do hradu, který hlídá spousta ozbrojenců nebo spory francouzského krále Ludvíka XI. s burgundským vévodou Karlem Smělým, (které ovšem vyplývají ze skutečných událostí). Ač si tento film do hlavní role vybral herce neméně slavného nebo spíše v Evropě i slavnějšího a ve své době neméně krásného, jenž byl idolem mnoha žen a dívek, jsou, tedy aspoň pro mě, výše jmenovaní hrdinové Roberta Taylora daleko reálnější a uvěřitelnější. Leč nepochybné charisma Maraise a taky představitel Karla Smělého - Roger Hanin (pozdější komisař Navarro) a jeho intriky film, ač jej považuji za horší obou adaptací Scottových románů (ty jsem taky hodnotila pěti), udržují na čtyřech hvězdičkách a velmi příjemném pokoukání... (17.09.2012)

Skoro padesátiletý Marais napadá své soky zezadu, podle na ně útočí a to všechno dělá jen proto, aby získal Rosannu Schiaffino. Jeho protivníci, krom Hanina, jsou mdlého rozumu, a tak podléhají jeho nerafinovaným atakům. S tím bych se možná smířit dokázala, neb kostýmní romantické filmy bývají poněkud naivní, ale nedokážu se smířit s tím, když kočár peláší v stopách pneumatik, které do sněhu vyryl před ním jedoucí automobil. (07.12.2013)