Kněžna de Cléves
-
Princesse de Clèves, La
-
Kňažná de Cléves
-
Princess of Cleves
Drama / Historický / Romantický
Francie / Itálie, 1961, 101 min
Režie:
Jean DelannoyHudba:
Georges AuricObsah
-
Příběh z prostředí francouzského královského dvora v polovině 16. století je plný intrik. Krásná paní de Clėves okouzlí vévodu de Nemouras. Ani on jí není lhostejný, avšak kněžna velmi ctí svého staršího manžela (kterému se vyznává z citů k jinému muži) a vévodu odmítá. Vévoda se však nevzdává a tak i nadále věnuje až nemístnou pozornost krásné kněžně. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy se k panu de Clėves donese nepravdivá pomluva, že kněžna vévodovi nakonec podlehla... Věci začnou mít rychlý spád... (Amala)
Příběh z prostředí francouzského královského dvora v polovině 16. století je plný intrik. Krásná paní de Clėves okouzlí vévodu de Nemouras. Ani on jí není lhostejný, avšak kněžna velmi ctí svého staršího manžela (kterému se vyznává z citů k jinému muži) a vévodu odmítá. Vévoda se však nevzdává a tak i nadále věnuje až nemístnou pozornost krásné kněžně. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy se k panu de Clėves donese nepravdivá pomluva, že kněžna vévodovi nakonec podlehla... Věci začnou mít rychlý spád... Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
Faidra
Vaše Jasnosti kněžno de Cléves, dovoluji si vám sdělit, že nazvat vás krávou by bylo urážkou nevinného tura. Jinak brilantní pojednání na téma, že to, že se mohl přetrhnout kvůli cetce z tržnice, přičemž mu doma před nosem leží čtyřiadvacetikarátový diamant, člověk většinou pozná až když je pozdě. A film, který vzdor všem svým kvalitám, k nimž je nutno započítat i románovou předlohu paní de la Fayette, citlivě zadaptovanou Jeanem Cocteauem, ve své době zapadl. Diváci měli problémy přijmout Jeana Maraise v úplně jiné roli, než na jaké u něj byli zvyklí. Přestože se jí chopil tak, že filmovým kritikům vyráží zbraně a divákovi slova.(26.7.2007)
-
gudaulin
Pustil jsem si tenhle film s výhledem na romantické kostýmní drama a pokud jde o ty kostýmy a krásné ženy, tak mě moje volba nezklamala a za to uděluju Kněžně de Cléves jednu hvězdičku. To ostatní je ale jeden velký průšvih. Určitá část romantické literární tvorby mně ve své době učarovala a takového Hrbáče jsem si jako teenager přelouskal čtyřikrát a Tři mušketýry mám rád v knižní i filmové verzi. Jenže Kněžna de Cléves není ani tak romantická záležitost, jako spíš čistokrevná červená knihovna, proti které taková série o Angelice vyznívá jako realistické oskarové drama. Takhle nějak si představuju typický román pro služky z roku 1880 a vlastně ani ne tak typický, jako spíš nejbrakovější část téhle produkce. Je to strašně naivní, patetické a bere se to hrozně vážně. Celkový dojem: 25 %.(7.11.2010)
-
Kass
Nic proti Červené knihovně. Proti kované Červené knihovně. Ale přece jen bych čekal alespoň jiskru romanticko-dobrodružné podívané s nějakým tím života pudným emočním nábojem. Tady se mi dostalo jen unyle plynoucí zápletky plné trilkujících pánů, omdlévajících dam a moře a moře patetických vyznání...(15.3.2010)
-
bassator
13. 3. 2010 - 25%(20.3.2010)
-
Flego
Kostýmna milostná dráma odohrávajúca sa na kráľovskom dvore vyniká brilantnými dialógmi. Ak by niekto očakával historicko-dobrodružný príbeh na aké sme zvyknutí s Maraisom, bude hlboko sklamaný. Toto je o niečom inom.(15.3.2010)
-
anderson
TECHNICKÁ POZNÁMKA: Film sa údajne nakrúcal aj na Slovensku, v Pieninách. (22.9.2009)(22.9.2009)
-
Historik
Tento film tak trochu klame svým očekáváním, ale už to, že Jean Marais tu nehraje prvního milovníka, nás může varovat. Není to další z řady historicko romantických filmů á la Hrbáč, je to adaptace románu ze 17. století. A tehdy se přece jen psalo trochu jinak, než dnes. A i čtenáři byli jiní. Film vyžaduje velmi vstřícného diváka, pro většinu to bude nuda.(21.6.2011)
-
togaf
Děj by vystačil tak na desetiminutový film, ale za úžasné kostýmy a promyšlené intriky dám aspoň 2 *. Možná by to byly i tři, ale postavy kněžny byla nijaká a nesympatická.(7.6.2011)
-
nascendi
Film som v šesťdesiatych rokoch videl, ale v pamäti mi z neho ostalo tak málo, že som sa neodvážil ho podľa toho zvyšku hodnotiť. Česká televízia ho zaradila na sobotné odpoludnie a ja som ho s vypätím všetkých síl dopozeral. Pripadal som si ako v múzeu. Krásna Marina Vlady, zvädnutý Jean Marais, vkusne vybrané kostýmy, dobový dabing a príbeh, ktorý nedojímal ani pri premiére. Rád by som videl vzorku dnešných teenagerov pri záverečných titulkoch. Predpokladám, že plný počet hviezdičiek mu dali iba tí, ktorí sa viac spoľahli na svoju pamäť, než ja.(13.3.2010)
-
Alf
jo, já vím, některé hlavní postavy mají podivné morální mindráky, navíc tam chybí trocha akce, kupa švandy a asi půl milionu střihů, ale přesto...(13.1.2004)
-
Fary
Velmi pěkné kostýmy, dobré herecké obsazení, ale jinak mě ten film vůbec neoslovil. :-/ :((13.3.2010)
-
elizabeth_ba
Nějak nemusím knihy ani filmy, kde hlavní hrdinové celou dobu vzdychají o lásce, která hory přenáší, bez jediného polibku. Kdysi jsem dokázala přečíst i knihu, ale k obdivu jaký jí projevily Nataša a Soňa ve Vojně a míru, z mé strany nedošlo. Film se příliš neodchýlil od své předlohy, takže Kateřině Medicejské by tady její přezdívku Madame Serpent (dáma had) všichni věřili. Kněžna z Cléves se i ve filmu projeví jako, s prominutím, pitomá nána, navíc neznajíc pověstné české zatloukat, zatloukat, zatloukat..., potažmo, když vlastně nic neprovedla, krom toho, že následně svou neskutečnou blbostí ublížila min. 3 lidem ( manželovi, vévodovi de Nemours a královně Marii Stuartovně). De Nemours sice vypadal hezky, ale charismatu moc pravda nepobral, kníže z Cléves zase měl charisma ale už nebyl krásný, navíc mi chování obou přišlo zmatené, ač v souladu s románem, jeden působil až neskutečně naivně a druhý byl (byť uznávám důvody z jeho úhlu pohledu) až přehnaně žárlivý, ale nechápu proč by měl být Cléves diamant a Nemours cetka z tržnice, protože citu byli oba vskutku ryzího. Je vidět, že autorkou předlohy byla dáma a dámám byl určen. Kněžna mi ke své blbosti ještě připadá neupřímná, ale to už je chyba od Mariny Vlady, protože podle knihy byla zcela bezelstná. Po jisté tragické události se rozhodne pro život v ústraní, pak se zachová jako sobecká husa, aby se za to vzápětí sama potrestala (celou dobu tím samozřejmě trestá také ty, co ji mají rádi). No, když se to Marii Magdaleně La Fayette líbilo, proč ne. Já mám ale raději více, i když zrovna ne krve, ale určitě akce a zejména lásky méně platonické... Takže, když použiju starého hodnocení v krasobruslení, bude to pět za technickou hodnotu ale jen jedna za umělecký dojem, což nám vyjde na čistokrevné tři.(29.2.2012)
-
vla_kor
Film podle prvního francouzského psychologického románu vydaného v roce 1678! Takže žádná současná červená knihovna. V té době se u nás upalovaly čarodějnice... Ačkoliv byl román vydán anonymně, soudí se, že ho napsala Madame de La Fayette (přátelila se s kardinálem de Retz a vévodou de La Rochefoucauld). <>Příběh se odehrává za panování Jindřicha II., zobrazení poměrů u královského dvora spíš odpovídá dvoru Ludvíka XIV. <>Film je poplatný době vzniku, ale nemá nic společného s "rytírnami", které se v té době točily.(28.8.2011)
-
ABLABLABLA
Hezky zahrané, odpovídalo době, ale jinak obrovská nuda....(13.3.2010)
-
quixote
Vytříbený film s přesnými hereckými výkony, jedna z nejzajímavějších rolí Jeana Maraise. Vybroušené dialogy se občas bohužel trochu utápí v opulentní výpravě a tím je jejich účinek oslaben. Výborný český dabing.(13.3.2010)
-
Manarit
Mám ráda historické filmy a mnohdy mi stačí jen pěkná výprava, abych se zabavila, ale tomuhle kousku nepomohlo ani to. Hlavní postava kněžny je neuvěřitelně protivná a nudná, její smysl pro zbožnost a čest by se dal nazvat spíš čirou hloupostí. Děj by se nejspíš vážně dal shrnout během půl hodiny a i to by byla nuda. Myslím, že tenhle film minul dobu. Diváci sedmnáctého století by patrně byli nadšeni ctnostnou kněžnou a neštastnou láskou, já si to raději nechám ujít.(11.9.2011)
