Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (72)

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Řadím na stejnou úroveň jako minuloroční nepochopitelně přechválenou Imitation Game. Vkusný britský snímek o zajímavé kapitole z dějin 20. století, produkčně velmi dobře ošetřený, ale nijak zvlášť strhující a příliš akademický. Tento mi je ale díky absenci hypu sympatičtější. A mladý španělský kameraman Eduard Grau roste ve velkou personu, sleduji ho už déle a texturu jeho obrazů je radost sledovat a i ne nijak zvlášť dobré (The Awakening, A Single Shot) filmy posouvá výše, na rozdíl od svého barcelonského kolegy a kýčaře Oscara Faury, přechváleného právě za Imitation Game. 7/10. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Měly ty ženský ale odvahu! Samozřejmě, živenou ze zoufalství, protože byly tak ubité a zahnané do kouta, že jim zbývala jen rezignace nebo vzpoura. A ony si vybraly boj. Prošlapaly cestu za cenu vlastních životů, a tak by byl čirý nevděk na ně zapomenout, nebo si aspoň neuvědomit, že kdysi takové ženské žily a díky nim se svět pohnul směrem, kterým jdeme dodnes. Ony nejsou mírně legrační figurky z dávných časů, jsou to bojovnice! Ale film o nich je nepříliš nápaditý, spíš popisný a vyplňuje předem jasný průběh děje. /9. 8. 17./ ()

Reklama

hanagi 

všechny recenze uživatele

Téma, které si rozhodně zaslouží pozornost, ale od kterého jsem čekala víc. Možná střízlivější přístup a méně citového nátlaku. Hlavní hrdinka nejenže byla sirota, ale taktéž sexuálně zneužívaná svým šéfem a nakonec matka, které vzali syna. Už chyběly jen souchotě a manžel, který by ji každý večer cvičně seřezal. Navíc bych moc nejásala - první snahy o rovnoprávnost jsou staré více než 150 let a pořád je o co usilovat. Project 52 Films by Woman. ()

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Britský film o britských ženách a jejich touze po volebním právu. Je strašná škoda, že šla do kytek celá ta linka s Maud, protože jsem čekala nějaké rozseknutí. Pár hodin po projekci filmu mi přijde, že někdo viděl jedno dobové video a k tomu vymyslel příběh a vatu okolo. Což by samozřejmě nebyl problém. Kdyby ovšem ta vata nezůstala pouhou vatou, kterou nezachránila ani charakterní lékárnice v podání Heleny Bonham Carter a Meryl Streep v epizodní roli (stačilo nechat ty fotky v rámečku na zdi a z účasti Meryl bych měla stejný pocit). Carey Mulligan se snaží, seč jí síly stačí, ale jakmile se objeví na scéně politika, vztahy mezi ženami jdou stranou a všechny se rvou jak buldoci za svoje (volební) práva. Někdo tu moc tlačil na pilu a filmu to strašně uškodilo. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Film je sice fikce, ale minimálně v hrubých rysech ilustruje pracovní podmínky v roce 1912. Známe to tak maximálně z některých drsnější filmů pro pamětníky, které nám podobná témata nastiňují. Je fajn to vidět i z jiné produkce. Sufražetky byly asi dosti šalené ženy, ale své místo v historii mají. Film beru jako podnět slovo do pranice, důvod si dostudovat data. Natočené je to poměrně dobře, nemám výhrad. 70% ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)
  • Maud Watts (Carey Mulligan) je fiktivní postava, která je však založena na několika skutečných ženách, které se určitou měrou podíleli na prosazení politickách práv pro ženy. (jezurka42)
  • Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)

Související novinky

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

17.11.2016

Letos se čtyřdenní přehlídka (24. – 27. listopadu 2016) v Uherském Hradišti zaměří na postkoloniální britský film a britské filmové novinky. Kromě dvou hlavních témat připravuje kino Hvězda poutavý… (více)

Reklama

Reklama