poster

Věčný návrat

  • Francie

    L'éternel retour

  • USA

    The Eternal Return

  • Velká Británie

    Love Eternal

Drama / Romantický

Francie, 1943, 97 min

Režie:

Jean Delannoy

Scénář:

Jean Cocteau

Kamera:

Roger Hubert

Hudba:

Georges Auric
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • brasek
    *****

    To bolo veľmi dávno, keď som videl tento snímok... rád by som si ho pozrel ešte raz.(5.12.2009)

  • elizabeth_ba
    *****

    Musím říci, že tento film považuji zatím za nejlepší zpracování příběhu Tristana a Isoldy. I když jsem člověk, který má rád, když se zachovávají historické kostýmy, reálie a vůbec všechno, co s historií souvisí, nemohu tomuhle příběhu režiséra Jeana Delanoye podle scénáře Jeana Cocteaua nic vytknout. A že se právě tehdy začal psát milostný příběh mezi ním (scénaristou) a představitelem hlavní role Jeanem Maraisem, no a co... Dost mě překvapila negativní reakce mužské části, která příběh komentovala, protože i od nich, zvlášť nahlédla-li jsem některým do profilu, se dalo předpokládat, že smysl pro romantiku a tragédii budou mít... (aby nakonec někdo z nich nezačal i zpracování Shakespearova Romea a Julie bez historických kostýmů považovat za melodrama). No, ale asi ta poetika, byla na mužskou část až příliš. Avšak ne tak pro mě. Jean Marais byl jako Tristan, či vlastně Patrice, božsky krásný a tak si Isolda, vlastně Nathalie, mohla dovolit být i kusem ledu, vždyť taky pocházela z Norska (postava né herečka...). No a protože tenhle příběh zachoval ve dvou Nathaliích i dvě Isoldy z legend (při Isoldě Zlatovlasé v nich vystupuje i Isolda Běloruká), má ode mě, (nejen) proto plný počet hvězd, přičemž o jejichž snížení jsem ani na vteřinu neuvažovala, ať již kvůli výbornému novodobému lordu Marcovi nebo jeho krásně špatným příbuzným...(3.9.2012)

  • italka63
    ****

    Tenhle snímek jsem viděla v dívčích letech...byla to nádhera. Marais mě absolutně uchvátil. Zážitek.(12.11.2016)

  • blackJag
    ***

    Zbytečně rozněžnělá a vzrušená variace na Tristana a Isoldu, která především neuvěřitelně topornou Madeleine Sologne, vystupující jako ve stínu němého filmu, a v závěru otravně ufňukaným Maraisem, působí stylem díla přecitlivělého básníka. Kdo ví, v jakém rozpoložení mysli byl Jean Cocteau při psaní scénáře, filmový pás ale potřebuje jiné pojetí, než básnické obraty psané na papír, to je jisté… II Scénář: Jean Cocteau. 60%(6.12.2011)

  • IdaHutt
    ***

    Při novém zhlédnutí po dlouhých letech - snad právě proto, že milostný čtyřúhelník už znám - mě tentokrát plně zaujala tříčlenná rodinka žijící na hradě strýce Marka. Charaktery těch tří zrůd v čele s trpasličím sociopatem jsou psychologicky tak přesné, že bylo potěšením (pravda, poněkud masochistickým) je sledovat. Svým způsobem mi ten trojlístek zastínil i nordicky sošného Jeana Maraise a spol. Jestli se k filmu po čase ještě znovu vrátím, pak hlavně kvůli trpaslíkovi! A samozřejmě kvůli kvalitní filmařině s promyšleně komponovanými záběry.(1.9.2011)

  • - Mouloukův honorář byl 5 franků za natáčecí den. (Želva2)

  • - Pes se jmenoval Moulou a pro účely filmu ho na Moulouka přejmenoval Jean Cocteau. (Želva2)

  • - Pes Moulouk, který ve filmu hraje, byl skutečným psem Jeana Maraise, který jej našel za druhé světové války coby příslušník francouzské armády uvázaného v lese ke stromu a ujal se ho. (Želva2)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace