Obsah
-
Román Hráč (1867) od F. M. Dostojevského patří k nejlepším dílům ruského realismu. Příběh mladého učitele Alexeje Ivanoviče, který se pohybuje v lepší společnosti a nakonec podlehne svodům rulety, již dříve odmítal jako společenské vyžití, a nakonec skončí ve vězení pro dlužníky, byl napsán s použitím autobiografických prvků (sám Dostojevskij se krátce po vydání Hráče skrýval před věřiteli v zahraničí). Hráč se nedočkal tolika filmových verzí jako jiná Dostojevského díla, nicméně ani on neušel pozornosti filmařů a konkrétně ve Francii byl natočen poprvé již v roce 1938. Zrežírování této verze z roku 1958 se ujal renomovaný tvůrce Claude Autant-Lara a pro filmový scénář ji upravil jeden z nejlepších francouzských scénáristů Jean Aurenche. Film Hráč nepatří k nejlepším Autant-Larovým dílům a na rozdíl od jiných režisérových děl nedosáhl mezinárodního uznání; dle mínění některých mohl být příčinou fakt, že Autant-Lara se práci na Hráči nevěnoval se stoprocentním nasazením, protože v té době již v hlavě nosil plány na další, umělecky významnější filmy. Dokonce ani Gérard Philippe v hlavní roli nedokázal do kin přitáhnout očekávaný nápor diváků. Ve Francii měl Hráč premiéru 26. října 1958. (argenson)
Román Hráč (1867) od F. M. Dostojevského patří k nejlepším dílům ruského realismu. Příběh mladého učitele Alexeje Ivanoviče, který se pohybuje v lepší společnosti a nakonec podlehne svodům rulety, již dříve odmítal jako společenské vyžití, a nakonec skončí ve vězení pro dlužníky, byl napsán s použitím autobiografických prvků (sám Dostojevskij se krátce po vydání Hráče skrýval před věřiteli v zahraničí). Hráč se nedočkal tolika filmových verzí jako jiná Dostojevského díla, nicméně ani on neušel pozornosti filmařů a konkrétně ve Francii byl natočen poprvé již v roce 1938. Zrežírování této verze z roku 1958 se ujal renomovaný tvůrce Claude Autant-Lara a pro filmový scénář ji upravil jeden z nejlepších francouzských scénáristů Jean Aurenche. Film Hráč nepatří k nejlepším Autant-Larovým dílům a na rozdíl od jiných režisérových děl nedosáhl mezinárodního uznání; dle mínění některých mohl být příčinou fakt, že Autant-Lara se práci na Hráči nevěnoval se stoprocentním nasazením, protože v té době již v hlavě nosil plány na další, umělecky významnější filmy. Dokonce ani Gérard Philippe v hlavní roli nedokázal do kin přitáhnout očekávaný nápor diváků. Ve Francii měl Hráč premiéru 26. října 1958. Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
IdaHutt
Ani to, že jsem film viděla pouze s ruským rychlodabinkem, nedokázalo zničit potěšení ze skvělého snímku. Tato verze Dostojevského Hráče je mistrovská, založená na dokonalé znalosti autorova díla i života (viz scéna s líbáním nožky pod stolem - Dostojevskij byl totiž právě dámskými nožkami doslova posedlý a v Hráči se s tím netajil). Dokonce i to, že závěr je ještě vygradovanější než v literární předloze, jako by bylo zcela v intencích geniálního romanopisce - analogicky podle pravidla, že když se na začátku příběhu objeví (např.) revolver, potom... G. Philipe zde exceluje a L. Pulver je v této dramaticky vypjaté roli příjemným překvapením, protože si ji jinak pamatuji hlavně jako komediální herečku.(8.12.2011)
