Komentáře uživatelů k filmu (271)

  • Tosim
    **

    Velké, patetické, směšné, v podstatě typicky renčovské. S vyhrocenými scénami, které neslouží vyprávění (před popravou, Křišťálová noc) a symboly, jenž protahováním konkrétní a otravují (oheň). Pokud chtěl režisér jen milostný příběh, proč nezpracoval pro TV další Monyovou? Na jedné straně by rád přesah, ale na druhé se ho nelogicky zříká? Z hereckého obsazení je nejlepší stylový Gedeon Burkhard (překvapení jak prase) a Pavel Kříž, který je Hitlerovi opravdu hodně podobný (v umírněných scénách, když neprskal). Film byl u mě dlouhou dobu v průměru, ale na konci, kdy nám syn jednoho z našich nejlepších scénáristů, sdělí banalitu, že "věci nejsou takové, jak se na první pohled zdají být," mi spadla brada a jedna hvězda s ní. Už se těším na Třeštíkovou.(4.2.2016)

  • Malarkey
    ***

    Nebudu skrývat fakt, že jsem se na film o Lídě Baarové vysloveně těšil. Chtěl jsem si prožít příběh jedné z lidsky nejvíce zkoušených prvorepublikových českých hereček a nalákal mě nejenom obrovský rozpočet, ale i herci, kteří se do tohoto projektu pustili. Filmy jako Ve stínu nebo Habermannův mlýn mi dokázaly, že u nás je plno šikovných lidí, kteří dokáží natočit vážný historický příběh. Do kina jsem tedy šel hned den po tom, co film viděl Zeman nebo Ovčáček. To jenom na úvod. Filip Renč je totální rutinér, ale uznávám, že Hlídač č. 47 se mi tenkrát hodně líbil. Následně mě ale šíleně nasral tím, jak vehementně podporoval ODS a vrcholem všeho bylo natočení spotů pro Zemana v době, kdy se řešil nový prezident. Je to od něj vysloveně trapný. Politika do umění podle mě nepatří a nikdy nepatřila. Takže fakt, že film viděl Zeman nebo Ovčáček je mi vysloveně u prdele. O to víc mi je u prdele, že se jim film líbil. To si opravdu pan Renč nemohl odpustit předpremiéru pro politiky, kteří jsou pro mě osobně spíše lidské hyeny? Pokud je umělec, dokáže si poradit i jinak. Třeba tenhle film například podpořili nejenom dlouhodiskutované granty, ale i Daniel Landa spolu s nějakými kejklíři z Arábie, jak sám rád uvádí. Takže jak to tak vypadá, pan Renč si evidentně poradit opravdu umí. Každopádně bych držel hubu, když bych dokázal říct, že ten film je dobrej. To by ale tím dobrým filmem opravdu musel být. Scénář mi nepřišel zlý. Příběh Lídy je neuvěřitelně silný a smutný, takže na něm scénárista nemohl nic zkazit. Problém je v režii. Nechápu, kam Renč chodí na ty svoje nápady, kde vrcholem je sex Lídy s Goebelsem. Nejdříve vidíme nohy, z toho jednu pochroumanou, následně se kamera přesune do krbu, kde pozorujeme oheň a v něm následně tváře obou dvou v sexuální agónii. To je asi k tomu nejhoršímu, co film nabízí. Ale nutno dodat, že právě z takové scény mi bylo vysloveně na blití. No a přitom předválečná atmosféra je hezky ztvárněná, herci také dělají co můžou. Táňa Pauhofová byla super. Němečtí herci také nezklamali a Martin Huba a Jirka Mádl mi udělali vysloveně radost. Dokonce si myslím, že oni dva byly nejlepší postavy celého filmu. Ani Pavel Kříž mi coby Hitler nevadil. Škoda ale že paní Stašová, kterou jinak mám hodně v úctě, hraje postavu jak z nějaký frašky. Do takového příběhu to prostě nepatří, což je další můj problém s tímhle filmem. Osobně jsem viděl plno evropských dramat z období druhé světové války. Často se jednalo o velice silné a smutné příběhy. Nikdy se mi ale nestalo, že by někdo celý ten těžký příběh usnadňoval humorem. Ten prostě do takových příběhů vůbec nepatří a vrcholem všeho byla v tomto filmu bohužel právě paní Stašová. To se nedá pane Renči natočit vážný film vážně? Se vším všudy? Vždyť Křišťálová noc mohla být emotivně naprosto nervy drásající scéna. Stejně tak závěr jsem čekal, že mě absolutně sejme. Vysloveně to k tomu schylovalo, jenže pan režisér to tak strašně rychle utnul, že jsem vlastně vůbec nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet. Tři hvězdičky dávám spíš ze soucitu. I přesto, že mě film hodně štval, nakonec jsem si na jeho vyprávění zvyknul. Na druhou stranu...jsem tu opravdu od toho, abych si na filmové vyprávění zvykal?(23.1.2016)

  • KarelR
    *

    Lída Baarová je smutná ukázka toho, co dokáže Filip Renč udělat s 80 miliony korun. Místo vypjatého retro dramatu totiž v kinech najdete podtaktovanou skoro-frašku, z níž neustále cítíte potenciál na vynikající film. Pro tenhle výsledek by se ale muselo pracovat se scénářem evropské úrovně, vizuálem alespoň celovečerní úrovně a tvůrci by si museli ujasnit, jak chtějí Baarovou vlastně vykreslit. Chápu, že to s touhle dámou není zrovna jednoduché a že prostředků vážně nebylo moc. Tohle je ale těžce nedostatečný výsledek i na domácí poměry! (3/10)(21.1.2016)

  • Bluntman
    *****

    Na začátek komentáře si prosím vytkněte do závorky, že mi Filip Renč nikdy netelefonoval opilý, nemám problém s jeho natáčením klipů pro různé politické strany, nesejde mi na jeho politickém přesvědčení a není mi patnáct a nemám vagínu, a tak se mě ani nesnažil osouložit. Podstatná není Renčova osobnost, ale filmografie, která je plná - byť nezáměrných, ale na tom nezáleží - exploatací. LÍDA BAAROVÁ je jejich vrcholem. Až tak, že bych ji označil za nejlepší český polistopadový příspěvek k danému žánru, potažmo typu produkce. Zcela nesoudržné vyprávění, souvislé asi jako výpověď svéprávnosti zbavené alkoholičky, je sledem bulvárně vypjatých scén, v nichž se s rétorikou jisté části diskutujících na netu tepe do hvězdného systému (herečky jsou kurvy), kinematografie (mocný producent nade všemi), národní povahy (závist, úspěch se neodpouští), nacionalistického i komunistického smýšlení atd. Styl se pokouší evokovat domácí a zahraniční kinematografii z dob(y), kdy se snímek odehrává. Používá se okázalé zadní protisvětlo, velké časové období je shrnuto v podobě "trhacího kalendáře", kdy stránky z něj jsou nahrazeny plakáty, nechybí archivní záběry a konkrétní citace. Ostrý je tak leda první plán, protože ten film ani víc plánů (v doslovném i přeneseném slova smyslu) nemá. Podstatné je, že u stylu dominuje expresivní funkce, kdy jednotlivé postupy mají vyvolat silnou emocionální odezvu, čímž se posiluje exploatační "rétorika" díla. Celé to působí jako sirkovské melodrama, které má okázale návodnou hudební složku, řadu nepravděpodobných náhod ve vyprávění a tolik vypjatých pasáží, až to způsobuje odstup. Nejde tedy o naziploatation, ale spíše exploataci melodramat, kdy cílem je vyvolat odezvu, a to v podstatě jakoukoliv. Nesejde na tom, že je to nezáměrné, protože zábava je to výtečná. Vrcholných scén je hned několik, přičemž většina byla již profláknuta (soulož Baarové s Goebbelsem s odkazem na METROPOLIS, sebevražda sestry Baarové se ztvrdlými bradavkami a promáčenou noční košilkou, Hitler v uprskaném podání Kříže poslouchající Jízdu valkýr). Zapomíná se dodat, že v druhé polovině to Renč s Hubačem perou natolik mocně, až si člověk nestíhá oddechnout, aby ho nebolela z toho neustálého smíchu bránice. Výsledné hodnocení je tak jasné: 5/7, resp. 11/9. A doufám, že se film vyšvihne na databázi na 88%.(29.1.2016)

  • JFL
    odpad!

    Fenomén Lída Baarová skýtá potenciál na velký historický film, ale také na reflexi esenciálně českého, ale doposud pořád neotevřeného tématu morálních ohledů života v totalitě, potažmo pak celonárodní viny z každodenního eticky ambivalentního existování v minulých režimech. Na nic z toho ovšem v této sice velmi směšné, ale pořád ubíjející slátanině nedojde. V několika málo scénách, kde se film dotýká Baarové a její kariéry v nacistickém Německu, si vystačí v lepším případě s jalovou ilustrací, ale spíše spoléhá na prvoplánově exploatační konvenování předsudkům publika. Nacističtí pohlavárové, čeští fízlové, ale nakonec i vyšinutá matka či mladá novinářka mají asi být velkými hereckými party, jenže nikdy nepřekročí rovinu směšně křečovitých karikatur. Vedle propíraných pasáží s Göbelsem, které díky přemrštěnosti herecké, scenáristické i režijní trůní daleko za hranicí campu, film obsahuje nesmyslné sekvence, které příběh Baarové svádí do nečekaných žánrových poloh. Z nich nejvíce vyčnívá etuda jak vystřižená z prasácké teen komedie, náležitě castingově zdůrazněná angažováním Mádla. Samostatnou kapitolu představuje vyprávění, které má nakročeno ke konceptu nespolehlivé vypravěčky, ale ve své nesystematičnosti končí prostě jako snůška nesmyslných, impotentně doslovných a zhůvěřile fantasmagorických výjevů, které smrdí papírem, koksem a pitomostí. "Lída Baarová" ve výsledku není ani velkým životopisným filmem, ani říznou nazisploitation, ani etickým dramatem, ani prachobyčejným brakem, ale prostě jen odzbrojujícím fiaskem, jehož hlavní konstantu představují nesoudnost a nekompetentnost. Na druhou stranu projekt, který evidentně měl alespoň z části ambice ukázat kontroverzní persónu českého dvacátého století v jiném světle než coby démonizovanou kolaborantku (byť obraz láskou a vlastní slávou zaslepené hvězdičky není o moc přínosnější), se paradoxně sám stal kontroverzní položkou moderní české kultury skrze angažování neonácků, prolustrování horentních sum, které rozhodně neskončily na plátně, i podivným zaprodáním se v podobě honorací vypolstrované premiéry, která podle hesla „life imitates art“ zrcadlila scénu z premiéry v přítomnosti Goebelse. Ale třeba za několik desetiletí poslouží kauza Renče, Hubače a Landy jako předobraz podobně rozháraného filmu, který nám je ukáže jako tragické velikány zaslepené láskou k tyranům a sobě samým.(14.5.2016)

  • Psema
    odpad!

    Goebbels je gentleman!(24.1.2016)

  • Jeremy.jk
    **

    Jedna zářivá za Táňu, druhá za kostýmy. Předabování němčiny byl otřesný nápad a působí dosti rušivě, místy dokonce směšně (ostatně jako vždycky). Ale není se asi čemu divit, když se v dnešní době předabovává i slovenština (WTF?!). Ona zkratka by se taky dala použít v souvislosti s několika scénami ve filmu a nejvíc mě v hlavě asi straší ta krbová, tedy orgasmická pasáž v plamenech - 40%. Paradoxně mě zklamání z "velkofilmu" ještě víc navnadilo na dokument od paní Třeštíkové, kde se nepochybně dozvíme něco mnohem zajímavějšího ze života této slavné herečky a dost možná i výpravnější formou.(22.1.2016)

  • xxmartinxx
    *

    Čekal jsem to lepší. Čekal jsem minimálně, že na technické úrovni to bude ohlídané. Není a vypadá to šíleně lacině. Jinak se zážitek nese na vlně nechtěně vtipných scén od Křížova Hitlera po šíleně přehrávající Stašovou. V příběhu tupé nány, která má, co si zasloužila, ale tvůrci by z nějakého důvodu chtěli vzbudit aspoň kus lítosti. Renčova přepjatost a doslovnost každopádně rozesmává, ale bohužel ne dost často.(21.1.2016)

  • NinadeL
    **

    Nechme stranou, že jméno "Lída Baarová" už dávno není jménem herečky, která žila v letech 1914-2000 a působila v kinematografiích ČSR, Německa, Rakouska, Itálie a Španělska, prožila to či ono a na závěr profesní kariéry si ponechala divadlo. "Lída Baarová" je od té doby, co se do jejího života vložil Standa Motl aférou, a od té doby, co se do jejího osudu vložil Filip Renč, společenskou událostí. K uchopení tohoto filmu je klíčem klip Lucie Bílé "Když tančí ďábel s andělem", ve kterém zcela nesmyslně tančí Bílá oděná v reminiscenci na Marlene Dietrich čili dekadenci Výmaru a jejími partnerkami jsou Krvinky (!) z muzikálu Dracula. Smysl to nedává, protože Baarová přišla do Německa až po roce 1934 a se světem frivolních, notabene lesbických kabaretů neměla nic společného. Renčova Baarová je určitým průsečíkem mezi Requiem pro panenku a Hlídačem č. 47, což jsou dva momenty, kdy si Renč ve své kariéře uvědomil sílu filmu jako společenské události a sílu dobovky. Dlouhá léta jsem vnímala vlky plky na téma, že si Baarovou natočí Vávra, který už to tedy nestihl, pak se ozvala Pavlásková, že by tu Adinu a tohle je tedy výsledek? Celofánové pozlátko, které nefunguje, bohužel. Umělecká licence je za hranicí uvěřitelnosti a člověk marně hledá kvality v zobrazení vily na Hanspaulce a komedii v přehrávání těch největších drbů z memoárové literatury, kde hrají prim klepy Ljuby Hermanové. Na druhou stranu, osobně je mi to vlastně fuk. O takové Anny Ondrákové se točí filmy už od 70. let a naštěstí se ani kolem jednoho nevytvořila taková hysterie.(24.1.2016)

  • D.Moore
    *

    Lída? Bída. Filip Renč zkrátka netočí filmy pro mě, ačkoliv si bohužel tu a tam vybere námět, které by mě zajímal. Jeho Lída Baarová je po většinu času pouze nechtěně směšná. Herci, ač typově dobře vybraní, nepodávají prakticky žádné výkony (asi nejvíce to je vidět na Hitlerovi "Máte ráda Wagnera?" Pavla Kříže, který není k smíchu, dokud poprvé nepromluví, a na Goebbelsovi Karla Markovicse, který se většinu doby tváří jako imitátor Roberta De Niro a dabing Viktora Preisse mu vůbec nejde do úst), scénář je hloupý, buď zbytečně polopatický, nebo zase zkratkovitý až hanba, hlavní hrdinku snad divák nemá šanci ani pochopit, natož aby ji ve finále spolu s mladou studentkou soudil... A kam se poděl onen mamutí rozpočet? Doopravdy netuším, protože hned úvodní scéna vypadá ošklivě televizně, asi jako něco z Četnických humoresek. A není poslední. Celkovému bídnému dojmu pak jenom nahrávají nebývale bizarní výjevy typu "milostné" chvilky a obličejů v plamenech nebo úplného závěru se zhasnutím lampy - to snad proboha nikdo ani nemohl myslet vážně! Utěšuje mě pouze to, že jsem v kině nebyl zdaleka jediný, kdo se tak často smál.(21.1.2016)

  • Tom_Lachtan
    ***

    Tak jo, tenhle film v žádné případě NENÍ zas tak moc ŠPATNEJ, jak mnozí prezentují, asi největší mimózní chyba filmu spočívá v předabování německých herců (pánové Markovics s Burkhardem mimochodem i tak hrají výborně), které ovšem z hlediska marketingu dává smysl, ať se nám to líbí nebo ne, prostě se u nás dabuje všechno a domácí film, kde se půlku stopáže šprechtí by toho moc nevydělal, jakkoliv je to smutné. Další velká chyba se jmenuje Ivan Hubač, jehož scénář bůhví proč dává Gebelsovi a Hitlerovy do úst termíny jako "star" neob "párty" a to kurník šopa proč?! Mnohé jeho scény jsou spíše humorné, přeskakování životních etap zmatečné a všeobecně jeho scénář tenhle film popravil. Přitom většina herců odvádí výbornou práci a to především perfektní Pavel Kříž jako Hitler, vážně, snad jediná vada na jeho výkonu je ta, že čeština nemá takovou zvučnost jako němčina, to mu ale jde jen těžko vyčítat. Děj sám o sobě je prostě nosný, najít víc filmový příběh asi těžko pohledat, navíc se docela povedlo vybalancovat romanci (zároveň s tím, že herectví titulní Pauhofové se v romantických scénách dost blíží klasickým scénám prvnorepublikových romanťáren, což například při scénách s nicht-nazzi-milencem není, pro mě fajn detail, ne všechno musí a může být doslovné). Průměr, bohužel, scénář kazí a některé scény by si zasloužili větší rozpočet (ne, 50 milionů bohužel není na historický film, co se odehrává ve světě společenského lesku a zdvižených pravicí vrcholných nácků zrovna velkej balík peněz). PS: čtvrtá hvězdička navrch za to, že dojal můj doprovod, kterým byla dáma, která na Lídu Baarovou jako mladá do toho kina chodila a to prostě musím ocenit. Howgh. (22.1.2016)

  • cheyene
    ****

    Přijde mi, že na české snímky klade řada kritiků a zdejších uživatelů strašně veliké a přehnané nároky, resp. rádi vyčítají kde co. Lída Baarová není dokonalý film, to rozhodně ne, ale jako celek na mě zafungoval a až na některé detaily mne i bavil. Tvůrcům se skvěle povedla vyjádřit atmosféra doby a vzestup české, resp. československé hvězdy na evropském kinematografickém nebi. Stejně zdařilé je vykreslení jejího pádu. Aranžmá scén se mi též zamlouvalo, chválím i zdejšími uživateli kritizovanou Křišťálovou noc, marná rozhodně není ani hudba. Z hereckých výkonů bych pochválil Gedeona Burkharda jakožto Gustava Fröhlicha, Pavla Kříže coby Hitlera (v některých záběrech mu byl značně podobný), hlavní hrdinka není zklamáním a co se Karla Markovicse jako Goebbelse týče, tak zde mám trochu problém. On jej sice hraje dobře, neboť není špatným hercem, ovšem lépe by se na tuto postavu hodil před 10 lety. Skutečný Goebbels byl v době románku s Baarovou čerstvý čtyřicátník, nikoliv padesátník a ten věk, chtě nechtě, je na Markovicsovi znát. Celkové hodnocení není na plný počet hvězdiček, ale vůbec se nebojím dát 4*.(23.2.2016)

  • sheen
    **

    Kdyby to nebyla tak obrovská propagace kouření, špatný dabing Fröhlicha a Goebbelse, byl by to i zajímavý film. Že by mě to nadchlo to se říci nedá ale vyloženě ani neurazilo.(24.1.2016)

  • liborek_
    *

    Tento film je natolik zpolitizovaný ze strany samotného Renče a jeho příznivců (včetně současné hradní garnitury), že jakákoli kritika může z tohoto pohledu být nahlížena jako předsudečná, závistivá, nenávistná... Většinou neoprávněně. Tento film je totiž mimořádně špatný an sich (a i kritická obec se v tomto docela vzácně shoduje). Přitom film Lída Baarová má určitou (byť zcela jistě nezamýšlenou) kvalitu: Vyvolává ohlasy, na nichž se perfektně dají demonstrovat některé principy z teorií umění (nejen filmu; např. percepce uměleckého díla), psychologie či sociologie, a které věrně odrážejí aktuální atmosféru v polarizované společnosti. To by si nějakou analýzu určitě zasloužilo.___ Z hlediska mého chápání filmů je v Lídě Baarové špatně naprosto vše: Scénář, režijní pojetí, kamera, střih, herecké výkony (ale spíše režijní vedení herců), hudba.... Film v jednotlivostech i jako celek je naprosto nefunkční; úplně selháva být tím, čím podle autorů i masivní PR má být, tj. romantickým dramatem podle skutečného příběhu. Místo toho je pouze směšným nepodarkem a podobá se více internetovým parodiím než serióznímu filmu. U těch nejtrapnějších scén (soulož, sebevražda ZJ, pokus o sebevraždu LB, Goebbelsovo kňourání apod.) jsem slzel smíchy a kousal se do prstu, abych dlouhými hlasitými projevy nerušil ostatní diváky projekce (ale bylo i dost takových, kteří se smáli bez těchto ohledů).___ Podrobnou analýzu s precizní argumentací nechám na povolanějších, ale zaráží mě ta (alespoň pro divácky trochu zkušenější jedince s vyššími nároky) do očí bijící autorská nesoudnost, neschopnost určení míry, jakákoli absence citu... Tento film je učebnicí nevkusu, kýče, koncentrace klišé, přepálenosti a nevhodnosti výrazových prostředků; o neoriginalitě (až vykrádání) se není třeba příliš rozepisovat - je všudypřítomná. A to nejen kvůli základnímu dramatickému rámování v podobě staré bilancující herečky, kterého se minimálně po prvním dokumentu Heleny Třeštíkové o LB mohlo chopit opravdu jen to nejzoufalejší scénáristické nemehlo... Dabing sám o sobě není tou největší slabinou; nevadí, že "Hitler mluví česky" (zvlášť když uvážíme, kdo je nejpravděpodobnější cílovkou filmu... Cílovkou, která obecně nesnáší čtení titulků). Avšak když česky mluví Hitler s Goebbelsem, proč himbajs americký producent mluví s Baarovou anglicky a je otitulkovaný? Tato zjevná nekonzistence je naprosto příznačná pro celý film.___ Může se zdát, že historická přesnost je u takovéhoto pojetí vedlejší. Vše se prostě alibisticky svede na starou bábu, která hraje svou poslední roli a u níž se navíc kombinuje alkoholismus se senilitou. Toto alibi ale nemůže být všespásné a když dojde na stupidity typu "blížící se poprava" (bez soudu) s následnou "milostí", tak nezbývá než se smát a smát a kousat do prstu... Protože i kdyby celý příběh byl postaven na zmatené fabulaci senilní báby (a že těch "nepřesností" je tam opravdu požehnaně), film sám o sobě zmatený být nemůže a musí aspoň do minimální míry dodržovat vnitřní logiku narace.___ Tímto filmem podle mě Renč spáchal dokonalou uměleckou sebevraždu. Přiznat, že na něčem takovém pracoval 15 let a spotřeboval X desítek milionů (přičemž to financování nebylo úplně košer), a přitom předložit tuto směšnost s dovětkem, že film vypadá přesně tak, jak ho "po léta nosil v hlavě", prostě není normální a svědčí o naprosté nesoudnosti... Stejně jako není normální pozvat na pompézní premiéru prezidenta v plné polní, ministry, primátory apod. a tvrdit, že film politizuje "pražská kavárna". Těším se na velkohubá prohlášení o mimořádné divácké úspěšnosti filmu, známé to projevy neschopnosti rozlišovat návštěvnost a umělecké kvality díla.(29.1.2016)

  • WANDRWALL
    *

    Jedna hvězdička za připomenutí života kontroverzní L.B....Film mohl začít tím, proč byla zbavená svéprávnosti, a to z důvodu neschopnosti nakládat úpčelově se svým majetkem. I mužem, který před tím, než byla zbavena svéprávnosti, tak ji připravil o zbytek majetku, jehož část by si nepochybně zasloužila především osoba, která se o tuhle rodinu nezištně starala....L.B. nepochybně ovlivnila život celé jejich rodiny, ať už šlo o smrt její sestry, pro mě sympatičtější herečky, tak i o osudy mnoha osob...Nikdo ji nenutil, ani nemohl, aby se stala milenkou nacistů, či vůbec se věnovala herectví....Film je postavený na jednoduchých střetech, a navazuje na projekty, divácky úspěšné jako Lidice apod...Pro mě i dost špatný výběr herců, kteří už jsou tak ohledění, že sotva se od nich dá čekat něco nového...Ale jelikož stál film 80 milonů, a lid má nyní tyhle filmy v oblibě tak proč nepřát českému filmu, aby si vydělal na další film, a režisér se vykoupal v nějakém teplém moři. Není snadné ukočírovat to stádo lidí kolem filmu, takže jen tak dál, dokud je zájem, tak je třeba využít toho....A i další, točte, pište, dělejte, ať se máme po čem vozit, a čím bavit!!!(24.1.2016)

  • MikeCool
    **

    Tohle bylo velké a trpké zklamání. Což o to, námět by ani nebyl tak zlý, ale to zpracování? Co to sakra mělo znamenat? Film Lída Baarová je jeden z těch mnoha příkladů, kdy technická část filmu zhatí i tak dobrý námět / scénář. Češi si chtěli zahrát na americký střih a vyšla z toho spíše jakási parodie plná WTF momentů, včetně dabovaného Kříže v roli Hitlera a Goebbelse jakbysmet. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov)(18.2.2016)

  • Vitason
    ***

    Taková lepší televizní inscenace.(21.1.2016)

  • mzss1
    ****

    |80%| Shlédnuto v kině. Byl jsem ukecán kámošem zajít na Lídu Baarovou do kina. Nakonec jsem souhlasil. Téma z druhé světové války je jistě zajímavé, mě to až tak moc nebere, ale neříkám, že se mi pár filmů podle těchto skutečných událostí nelíbí. Třeba Pád třetí říše – to se opravdu povedlo. No, tohle sleduje především osud České herečky Lídy Baarové. A tak mě to vtáhlo do děje a já se bavil až do konce. Ke konci atmosféra dost zhoustla a bylo to trochu drsné (mohlo být ještě víc tedy). Nějaké ty drobnosti, úpravy bych k filmu doladil, ale vzhledem k tomu, že až se až tak o 2.světovou válku nezajímám, tak mi to sedlo. Z herců bych trochu vytknul Pavla Kříže, který ztvárnil Hitlera. Neříkám, že to bylo děsný, ale slyšet Křížův hlas, to mi vůbec k Hitlerovi nesedělo. Ostatní herci byli naprosto v cajku. Herec, co hrál Goebbelse, Karl Markovic mě bavil nejvíc, zahrál tu postavu opravdu mistrovsky. Samotná hlavní herečka filmu Tána Pauhofová ztvárnila Lídu Baarovou též dokonale. Bavila mě její postava – i jsem si z toho odnesl pár myšlenek. Gedeon Burkhardt je můj oblíbenec z Kobry 11 a také z Rexe, takže jsem ho zde rád uviděl. S ostatními nemám problém, i toho Mádla v menší roli jsem přežil, ikdyž ho moc nemusím. Je to zajímavý film, Renčovi se to povedlo, takže jsem nakonec rád, že mě na to kámoš vytáhl do kina(5.2.2016)

  • darkrobyk
    **

    Kýč jak bič! Renčův film není jen sentimentální (což bych u tak kontroverzního tematu nečekal), on je hlavně neuvěřitelně nudný. Dvě třetiny se nic neděje, a pak je najednou konec. Několikrát jsem se musel smát (i když ne naplno, jelikož v kině byly kromě asi pěti mužů, včetně mě, samé ženy, a k mé hrůze většina učitelky...) - scéna v Orlím hnízdě, Mádl a jeho nenechavé ruce (,,A teď už můžu klidně umřít.") či těžce symbolická scéna sebevraždy s pozadím Hradčan (obstála by tak v 60.letech, dnes jako studijní cvičení). Pauhofová se celý film šklebila (přistihl jsem se, že se celou dobu šklebím přihlouple jako ona), což bylo jasné režisérské selhání, jelikož v úvodní scéně s titulky ukázala, že mimiku zvládá. Na film jsem byl pozván, ale úplně nelituji. Hezké obrázky, asi nejlepší ze všeho Lídiny kostýmy a standardně skvělá Stašová. Soukup se vykrádá. Film z války neděsí (a měl by). Vícekrát vidět rozhodně nemusím. A Baarová byla ve skutečnosti nejen krásná, ale i uhrančivě tajemná, což Pauhofová zkrátka není...(31.1.2016)

  • triatlet
    ****

    Porovnám-li recenze, tak s Mirkou se prakticky shoduji na rozdíl od toporné rádobypohádkové kritiky Kabáta. Dlouho jsem nezažil téměř vyprodané kino. Diváci se rozhodně filmu nevysmívali, ale smáli se při scénách, kdy se to dalo očekávat ("Bééé!"). Líbilo se mi korzování Lídy s matkou Berlínem. Z dalších dvou scén, kdy Lída putuje berlínskými ulicemi, ale už v době běsnění, byla působivější křišťálová noc. Renč je rutinér a většina jeho filmů (ne televizní tvorba!) mě nezklamala. Oheň jsem vnímal metaforicky, takže mi nijak nerušil způsob podání příběhu. Za nejsilnější scény považuji všechny s Goebblesovou manželkou (Lenka Vlasáková hrála přesvědčivě; při vodních hrátkách pobavila jazyková hravost) a situace, kdy byla Lída (z)raněná - útěk do Fröhlicha a Pankrác. Především ve vězeňském prostředí našla Táňa polohu z Kousku nebe. Velmi dobře do děje zapadla i postava filmového poskoka. Platonicky zamilovaného ochránce zvládl Mádl bez problémů. Film mě motivoval znovu otevřít Škvoreckého přepis vzpomínek Lídy Baarové Útěky. Neodvažuji soudit Lídu Baarovou, považuji ji za skvělou herečku a vypravěčku. Možná při snaze vytěsniť osudných pár let svého života vytvořila obraz, který dál novináři šířili. I v Renčově snímku v závěru říká, že rozhovor s diplomantkou byl možná její poslední rolí a že příběhy si lidé různě upravují. Pokud Lída upravila vzpomínky na nacistické pohlaváry tak jako na prázdniny u prarodičů ("Na zahradě běhali ježci s jablíčky." :-D), kdo ví, jak všechno vlastně bylo. Ve srovnání s filmem Dívka tvých snů Renčův film pokulhává víc než Goebbles.(30.1.2016)

<< předchozí 1 2 3 4 8 11 14
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace