Lída Baarová
The Devil's Mistress
Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (CinemArt)
(více)Recenze (871)
Mám pocit, že veľa komentujúcich sa tu vysporiadalo skôr s režisérom, ako s filmom. Ten zďaleka nie je tak zlý. Ani po opakovanom pozretí. 70%. ()
Když naše milá Lída sleduje protižidovský pogrom, nic to se mnou nedělalo. Když jí poumírala polovina rodiny, nic to se mnou nedělalo. Když měla pár desítek vteřin před popravou, nic to se mnou nedělalo. Kde se stala chyba? Jen její jméno vyvolávalo/vyvolává emoce. Nechci úplně plivat, ale výsledek obsahuje zbytečně moc bizarních momentů, plochých postav, chybí jasný autorský postoj, chybí osudovost, chybí napětí. Filip Renč měl velké téma, hodně peněz, slušné mezinárodní obsazení, ale výsledkem je odfláknutá báchorka pro diváky tak trochu jiných očekávání. ()
Lída? Bída. Filip Renč zkrátka netočí filmy pro mě, ačkoliv si bohužel tu a tam vybere námět, které by mě zajímal. Jeho Lída Baarová je po většinu času pouze nechtěně směšná. Herci, ač typově dobře vybraní, nepodávají prakticky žádné výkony (asi nejvíce to je vidět na Hitlerovi "Máte ráda Wagnera?" Pavla Kříže, který není k smíchu, dokud poprvé nepromluví, a na Goebbelsovi Karla Markovicse, který se většinu doby tváří jako imitátor Roberta De Niro a dabing Viktora Preisse mu vůbec nejde do úst), scénář je hloupý, buď zbytečně polopatický, nebo zase zkratkovitý až hanba, hlavní hrdinku snad divák nemá šanci ani pochopit, natož aby ji ve finále spolu s mladou studentkou soudil... A kam se poděl onen mamutí rozpočet? Doopravdy netuším, protože hned úvodní scéna vypadá ošklivě televizně, asi jako něco z Četnických humoresek. A není poslední. Celkovému bídnému dojmu pak jenom nahrávají nebývale bizarní výjevy typu "milostné" chvilky a obličejů v plamenech nebo úplného závěru se zhasnutím lampy - to snad proboha nikdo ani nemohl myslet vážně! Utěšuje mě pouze to, že jsem v kině nebyl zdaleka jediný, kdo se tak často smál. ()
O Lídě Baarové jsem viděla řadu doumentů, i ten poslední Heleny Třešíkové Zkáza krásou. Dramatizace jejího příběhu jsem se tak trochu obávala. Snažila jsem se dívat oproštěná všech negativních kritik a poznámek těch, kteří film viděli. Nečetla jsem žádný ze zdejších komentářů, držím se pouze toho, co jsem o Baarové četla a dosud viděla. Táňa Pauhofová je krásná žena a výborná herečka, ale je naprosto odlišný typ. Věřila jsem jí Burešovou v Hořícím keři, i manželku Hynka Čermáka v Něžných vlnách. Její vřelá povaha je spíš předučená k laškovným diblíkům než ke chladné kráse Lídy Baarové, která měla naprosto jinou povahu. Tyto předpoklady splňuje mnohem lépe herečka Veronika Arichteva, jejíž pravidelná tvář víc odpovídá rysům Lídy Baarové. Pokud jde o jakýkoliv životopisný film, je fyzická podoba s hlavním hrdinou velice důležitá. K dalšímu obsazení a dabingu se mi ani nechce vyjadřovat. Zaměřím se na příběh Baarové a na to, co z něj bylo vybráno i jak byli prezentování její součastníci. Rozhodně jsem nečekala žádný filmový přepis historických faktů, zajímalo mě, jaký příběh odvypráví Ivan Hubač s Filipem Renčem. Nevím, co vedlo k vybrání scénaristy, který má velké zkušenosti v televizní tvorbě, ale dosud nepsal příběh pro filmové plátno. Spíš bych se snažila o kritický text, ke kterému bych se nechala vyjádřit znalce první republiky a života Lídy Baarové. Nemohu se ubránit dojmu, že jde o jakýsi filmový bulvár, který si vybírá to nejvíc skandální bez hubšího zpracování. Přitom sám životní příběh Baarové je dost dramatický, nebylo nutné nic zdůrazňovat, spš citlivě vybírat a nechat vyznít. Není zapotřebí křičet, kde lze to stejné pronést bez patosu. Výběr scénaristy vidím jako druhý přehmat režiséra. Ondřej Soukup je dobrý muzikant a řadu jeho melodií mám ráda. V tomto případě mi ale jeho hudební pojetí k příběhu hlavní hrdinky nesedlo. Myslím si, že filmová hudba má příběh podtrhnout ve smyslu povznést a zvýraznit, nikoliv podrazit nohy. Obávám se, že právě to se tu bohužel stalo. Záměrně nechci rozebírat další aspekty, tyto tři myslím stačí. S odstupem času bych moc ráda našla nějaký klad, který bych dokázala upřímně pochválit. Opravdu si to přeju ... ()
Nejsem člověkem, který by rád sledoval prvorepublikové filmy. Nejsem ani člověkem, který by o Lídě Baarové věděl něco více než to, co jsem se dozvěděl z dokumentu Zkáza krásou, který jsem viděl před pár měsíci. Ale tenhle náhled do života jedné ženy, herečky, která se zapletla s dějinami, mě dokázal ohromit. Respektive zaujal mě natolik, že nevím, co bych mu vytknul. Jeden pohnutý osud jedné ženy je poutavou sondou do první republiky, a rovněž i do období bezprostředně po skončení 2. světové války. A je mi z toho až smutno. Tenhle film ve mně vyvolal emoce.Vyvolal ve mně i určitou sounáležitost s hlavní hrdinkou. A ukázal mi, jak snadno se člověk zaplete s něčím větším, než je on sám. Nemohu si pomoci, ale jsem nadšený. Vynikající a věrohodné zpracování, perfektní herecké výkony, ani na okamžik jsem se nenudil. Ale přesto mám pocit, že film by si zasloužil ještě pár záběrů na to, jak šla Lída Baarová dál svým životem. Závěrečné textové info mi opravdu nepřišlo dostačující. A myslím, že filmu by slušelo i pár vzpomínkových záběrů na Lídu Baarovou či jejích archivních fotek, třeba během závěrečných titulků. Ale jinak je to dokonalé a dávám lepší čtyři hvězdy. ()
Camp. Alespoň z hlediska diváckého. ()
Mluvit o kráse Baarové bylo by nošením dříví do lesa. Není tedy divu, že budí pozornost. Proč jsem šel na film o Baarové? Samozřejmě jsem neočekával od toho kdovíjaký umělecký zážitek. Udivilo mne tolik kritiky. Možná jsou kladena měřítka kritiky tohoto filmového zpracování příliš předpojatě. Ano, film mohl být vynalézavější, výpravnější a zdaleka nevytěžil všechny možnosti. Je film opravdu tak špatný? Domnívám se, že při vší problematičnosti nikoli. Čekal jsem větší průšvih. Za prvé, vykreslit všechny trampoty Baarové do filmové podoby na ploše jednoho celovečerního filmu je o to těžší, že bylo třeba vyškrtnout i postavy, které v jejím životě hrály dosti důležitou roli. A za druhé mnohdy stačí do jisté míry ke kritice třeba i osobní averze k tvůrci filmu, který je nemálo lidem solí v očích. Renče vlastně také moc nemusím, ale ostatně fakt, že lidi přivést do kin umí, je dost výmluvný. Co se dabingu týče, tak jemný hlas Preisse jakožto Goebbelse nebyl zrovna nejlepší přínos, nepochybně to působilo poněkud divně. Co herců se týká, tak ostřílený herec Markovics, který dostává slušný prostor, také nijak zvlášť neexceloval v roli hlavního nacistického ideologa Goebbelse. Pavel Kříž nebyla špatná volba, vdechl postavě Hitlera zvláštní až pitoreskní rozměr. Pauhofová, ano je hezká a strhává největší pozornost na sebe, ale ve své podstatě má velmi málo společného s herectvím Baarové. Burkhard v roli Fröhlicha, je přesvědčivý, dobře zahrál, ale také mu to sekne. Zbývá pár slov o samotném filmu. Časové rozpětí několika let ve scénách nevadilo, dramatický efekt to má docela slušný. První polovina filmu je výrazně lepší než zbytek. Kolorit doby za ty prachy bych si uměl představit i lepší. Pro mne nehraje roli a je mi jedno, jestli má ten film žánrově vysokou laťku nebo nízkou laťku, ani tentokrát tomu nebylo jinak. A tak řekl bych, že ten večer s Baarovou nebyl zas až tak špatný, jak se ze začátku zdálo. ()
To je, ale číčovina. O tom jak to bylo v reálu nemám šajnu, ale pochybuju, že tak jak to líčí tenhle film i přesto existuje jistá zvrácená povinnost vidět ho. Ostatně kde jinde uvidíte Štěpána Šafránka v roli führera???15% ()
"Je to všetko komplikovanejšie než sa na prvý pohľad zdá..." Neviem, či bol Renč dobrá voľba, ale zodpovednosť za výsledok nesie on. Casting sa myslím vydaril, T. Pauhofovú vyniť nemôžem ani nikoho iného z obsadenia. Celková skladba filmu je ok, rozhovor starej pani Baarovej, ktorá sa v spomienkach vracia do doby svojej najväčšej slávy nie je nový prístup, ale rozhodne je divácky vďačný a zaujímavý. Z nejakého dôvodu Renč úplne vynechal detstvo, nejaký úvod alebo herecké začiatky L. Baarovej a hneď sme skočili na konkurz, z ktorého sa potom odpichla k sláve...Jej práci sa tiež veľmi nevenoval, sme svedkami len jej romániku s nemeckým hercom a neskôr Goebbelsom. Trápnu milostnú scénu a odrazy tváre v plameňoch si Renč mohol odpustiť a venovať sa radšej spomínaným nedostatkom. Je fajn, že dal priestor i väzneniu Baarovej ale celkovo film postráda hĺbku. Všetko je tak povrchné a priemerné a o Baarovej sa toho veľa nedozvieme. To že randila s Goebbelsom je na životopisný film trochu málo, nie? 60%. ()
Keby sa ešte trošku pritlačilo, mohla to byť výborná komédia. A je to ohromná škoda. 3/10 ()
Tak jo, tenhle film v žádné případě NENÍ zas tak moc ŠPATNEJ, jak mnozí prezentují, asi největší mimózní chyba filmu spočívá v předabování německých herců (pánové Markovics s Burkhardem mimochodem i tak hrají výborně), které ovšem z hlediska marketingu dává smysl, ať se nám to líbí nebo ne, prostě se u nás dabuje všechno a domácí film, kde se půlku stopáže šprechtí by toho moc nevydělal, jakkoliv je to smutné. Další velká chyba se jmenuje Ivan Hubač, jehož scénář bůhví proč dává Gebelsovi a Hitlerovy do úst termíny jako "star" neob "párty" a to kurník šopa proč?! Mnohé jeho scény jsou spíše humorné, přeskakování životních etap zmatečné a všeobecně jeho scénář tenhle film popravil. Přitom většina herců odvádí výbornou práci a to především perfektní Pavel Kříž jako Hitler, vážně, snad jediná vada na jeho výkonu je ta, že čeština nemá takovou zvučnost jako němčina, to mu ale jde jen těžko vyčítat. Děj sám o sobě je prostě nosný, najít víc filmový příběh asi těžko pohledat, navíc se docela povedlo vybalancovat romanci (zároveň s tím, že herectví titulní Pauhofové se v romantických scénách dost blíží klasickým scénám prvnorepublikových romanťáren, což například při scénách s nicht-nazzi-milencem není, pro mě fajn detail, ne všechno musí a může být doslovné). Průměr, bohužel, scénář kazí a některé scény by si zasloužili větší rozpočet (ne, 50 milionů bohužel není na historický film, co se odehrává ve světě společenského lesku a zdvižených pravicí vrcholných nácků zrovna velkej balík peněz). PS: čtvrtá hvězdička navrch za to, že dojal můj doprovod, kterým byla dáma, která na Lídu Baarovou jako mladá do toho kina chodila a to prostě musím ocenit. Howgh. ()
Kýč jak bič! Renčův film není jen sentimentální (což bych u tak kontroverzního tematu nečekal), on je hlavně neuvěřitelně nudný. Dvě třetiny se nic neděje, a pak je najednou konec. Několikrát jsem se musel smát (i když ne naplno, jelikož v kině byly kromě asi pěti mužů, včetně mě, samé ženy, a k mé hrůze většina učitelky...) - scéna v Orlím hnízdě, Mádl a jeho nenechavé ruce (,,A teď už můžu klidně umřít.") či těžce symbolická scéna sebevraždy s pozadím Hradčan (obstála by tak v 60.letech, dnes jako studijní cvičení). Pauhofová se celý film šklebila (přistihl jsem se, že se celou dobu šklebím přihlouple jako ona), což bylo jasné režisérské selhání, jelikož v úvodní scéně s titulky ukázala, že mimiku zvládá. Na film jsem byl pozván, ale úplně nelituji. Hezké obrázky, asi nejlepší ze všeho Lídiny kostýmy a standardně skvělá Stašová. Soukup se vykrádá. Film z války neděsí (a měl by). Vícekrát vidět rozhodně nemusím. A Baarová byla ve skutečnosti nejen krásná, ale i uhrančivě tajemná, což Pauhofová zkrátka není... ()
Přijde mi, že na české snímky klade řada kritiků a zdejších uživatelů strašně veliké a přehnané nároky, resp. rádi vyčítají kde co. Lída Baarová není dokonalý film, to rozhodně ne, ale jako celek na mě zafungoval a až na některé detaily mne i bavil. Tvůrcům se skvěle povedla vyjádřit atmosféra doby a vzestup české, resp. československé hvězdy na evropském kinematografickém nebi. Stejně zdařilé je vykreslení jejího pádu. Aranžmá scén se mi též zamlouvalo, chválím i zdejšími uživateli kritizovanou Křišťálovou noc, marná rozhodně není ani hudba. Z hereckých výkonů bych pochválil Gedeona Burkharda jakožto Gustava Fröhlicha, Pavla Kříže coby Hitlera (v některých záběrech mu byl značně podobný), hlavní hrdinka není zklamáním a co se Karla Markovicse jako Goebbelse týče, tak zde mám trochu problém. On jej sice hraje dobře, neboť není špatným hercem, ovšem lépe by se na tuto postavu hodil před 10 lety. Skutečný Goebbels byl v době románku s Baarovou čerstvý čtyřicátník, nikoliv padesátník a ten věk, chtě nechtě, je na Markovicsovi znát. Celkové hodnocení není na plný počet hvězdiček, ale vůbec se nebojím dát 4*. ()
Hlavným problémom nového filmu režiséra Renča je celkom zásadná lacnosť napriek tomu, že náklady filmu boli niečo okolo 80 miliónov korún, vyzerá všetko neskutočne lacno - či už to sú úvodné zábery v Bare alebo hrozná Krištáľová noc, celý čas to všetko vyzeralo natočené pre televízne potreby namiesto veľkého divadla pre kino plátna. Pritom Lída Baarová nemusel byť vôbec zlý film. Je veľmi silný v bezslovných scénach. Škoda len, že Lidu hrá tá bezcharakterná krava Táňa Pauhofová, ktorá vystupuje v súčastnosti na proti-slovenských liberálnych protestoch Za "slušné" Slovensko. Filip Renč si zrejme vzal veľké sústo. Aj keď z jeho úst zaznela veta, že Lída Baarová je presne taká, ako si ju predstavoval dlhé roky v hlave, nemôžem sa ubrániť dojmu, že aj on sám musí cítiť, že to nie je ono. A ak nie, tak už nechcem žiadny jeho film, bez akejkoľvek sebareflexie, vidieť! ()
svatá prostato.... ()
Taky mi moc nesedí Renč. Po všech stránkách a ta filmařská je jen jednou z nich. Budu ale objektivní a nebudu tu metat ODPADY jen proto, že to točil prezidentův mazánek. Baarová dopadla všelijak to říkám na rovinu. Těšil jsem se na ni asi jako většina lidí zde. Film o krásné ženě, která zmámila nejvlivnější muže předválečné Evropy, která měla pletky i s leckým od filmu u nás i v zahraničí a která pak jako nebeská hvězda náhle pohasla... Již v úvodu mi nesedly zpomalené rozmazané záběry na tančící páry za zpěvu ,,R. A. Dvorského'' - Petra Hanzlíka. Zřejmě to mělo zakrýt nedostatek lidí na place, parket zel prázdnotou. Až komicky působila návštěva prvního města Třetí říše, kde Táňa se Stašovou působily jak vsazené postavičky do studiových pohádek z osmdesátých let. Tohle se musí umět a když se to neumí, ať se to raději nedělá. Jedna věc jsou statické ateliéry na zahliněném statickém kopci Barrandova a jiná přihlížení pochodu esesmanů na dobovém filmu... Nebudu se to rozplývat či naopak hanět podobu toho či onoho herce jeho historickému protějšku. Co bylo ale strašné byl Kříž snažící se imitovat způsob projevu Hitlera... Hudba mi také zrovna nesedla. Nechápu proč když na obraze vystupoval nějaký nacista či když starostlivý otec nabádal Lidušku, že si hraje s ohněm vypůjčil si Soukup od Wagnera ony známé smyčce... To asi aby hloupý divák věděl - že to je klíčový moment v osudu herečky ! Táňa se snažila a i ona je opravdu krásná. Stašová mi ve filmu nesedla. Hubu mám rád, ale už mne unavují ty jeho role starých zralých mužů. Jeho projev je stále stejný, sice stejně příjemný a chtělo by to nějakou ostřejší změnu! Přínos filmu vidím alespoň pro mne v odhalení osudů rodiny Baarové, netušil jsem, že onen pád z výsluní tak tvrdě zasáhl i nevinné z jejího okolí. Kladně hodnotím také snahu o historickou věrnost prostředí. Interiéry, exteriéry, auta... Zde bych jen podotkl, že se Hitler bál výšek a proto Orlí hnízdo - Kehlstein navštívil jen párkrát a raději dlel v rozlehlém domě dole pod kopcem. Nechce se tedy věřit, že by zrovna tam káral Goebbelse kvůli nevěře... ----- Renč si tentokráte vzal do úst sakra velké sousto. Bohužel, tam kde v rádoby šedesátkových Rebelech stačila mlaďounká Norisová v promočených šatečkách s deštníkem, tady to chtělo mnohem více. Když jsem na film koukal, nebyl jsem zkrátka tam v té době jak to cítívám u jiných filmů (naposledy např. u Dámy ve zlatém). A když TAM nejsem, není to ono. Kdyby se mi někdo zeptal jaká scéna se mi z filmu nejvíce líbila, řekl bych po pravdě, že to byly ty krásné průlety nad parním vlakem jedoucím zelenou krajinou. Jenže tohle byl film o jedné z nejkrásnějších žen předválečné Evropy... Takže toliko asi. * * * ()
Špatný dabing Fröhlicha a Goebbelse, těch záporů tam bylo povícero. Že by mě to nadchlo to se říci nedá, největší pozitivum byla Taťána. ()
Ohnivá soulož mezi Lídou Baarovou a doktorem Goebbelsem mě bude strašit ještě hodně dlouho. Vážně - Filip Renč a lidi z UPP to absolutně nezvládli. Lída Baarová je přehlídkou všelijakých bizarností od začátku až do konce. S hnusnou kamerou a divnými trhavými pohyby herců a hereček. Nemluvě o dabingu - dabing obou rakouských herců je zlo, hlavně nadabování Karla Markovicse. Namluvil ho Viktor Preiss, vůbec to nesedělo a kdykoli doktůrek promluvil - další smích. ()
Renč není žádný můj miláček. Naopak už na dálku je mi vysloveně nesympatický. Na té jeho VIP premiéře plné politiků bych rozhodně být nechtěl. Nicméně nemohu se ubránit dojmu, že řada filmových kritiků i místní pisálků se snaží shodit každý jeho film jen z důvodu jeho politické angažovanosti. Holt Zemanovo kamarádské vyznamenání za zásluhy skousne asi opravdu málokdo. Pokud ale hodnotím samotný film, je to na současné české poměry spíš nadprůměr. Kříž v roli Hitlera překvapil pozitivně. Pauhofová v pořádku. Některé scény nebo detaily si mohli odpustit. Jistě. Mohlo to být lepší nebo i o dost lepší, ale jsem rád, že ten film vzniknul. Jak se říká. Lepší něco než nic. Mě to neurazilo a nepředpokládám, že tohle je poslední filmová verze příběhu Baarové, kterou jsme viděli. 60% ()
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
Tento film je natolik zpolitizovaný ze strany samotného Renče a jeho příznivců (včetně současné hradní garnitury), že jakákoli kritika může z tohoto pohledu být nahlížena jako předsudečná, závistivá, nenávistná... Většinou neoprávněně. Tento film je totiž mimořádně špatný an sich (a i kritická obec se v tomto docela vzácně shoduje). Přitom film Lída Baarová má určitou (byť zcela jistě nezamýšlenou) kvalitu: Vyvolává ohlasy, na nichž se perfektně dají demonstrovat některé principy z teorií umění (nejen filmu; např. percepce uměleckého díla), psychologie či sociologie, a které věrně odrážejí aktuální atmosféru v polarizované společnosti. To by si nějakou analýzu určitě zasloužilo.___ Z hlediska mého chápání filmů je v Lídě Baarové špatně naprosto vše: Scénář, režijní pojetí, kamera, střih, herecké výkony (ale spíše režijní vedení herců), hudba.... Film v jednotlivostech i jako celek je naprosto nefunkční; úplně selháva být tím, čím podle autorů i masivní PR má být, tj. romantickým dramatem podle skutečného příběhu. Místo toho je pouze směšným nepodarkem a podobá se více internetovým parodiím než serióznímu filmu. U těch nejtrapnějších scén (soulož, sebevražda ZJ, pokus o sebevraždu LB, Goebbelsovo kňourání apod.) jsem slzel smíchy a kousal se do prstu, abych dlouhými hlasitými projevy nerušil ostatní diváky projekce (ale bylo i dost takových, kteří se smáli bez těchto ohledů).___ Podrobnou analýzu s precizní argumentací nechám na povolanějších, ale zaráží mě ta (alespoň pro divácky trochu zkušenější jedince s vyššími nároky) do očí bijící autorská nesoudnost, neschopnost určení míry, jakákoli absence citu... Tento film je učebnicí nevkusu, kýče, koncentrace klišé, přepálenosti a nevhodnosti výrazových prostředků; o neoriginalitě (až vykrádání) se není třeba příliš rozepisovat - je všudypřítomná. A to nejen kvůli základnímu dramatickému rámování v podobě staré bilancující herečky, kterého se minimálně po prvním dokumentu Heleny Třeštíkové o LB mohlo chopit opravdu jen to nejzoufalejší scénáristické nemehlo... Dabing sám o sobě není tou největší slabinou; nevadí, že "Hitler mluví česky" (zvlášť když uvážíme, kdo je nejpravděpodobnější cílovkou filmu... Cílovkou, která obecně nesnáší čtení titulků). Avšak když česky mluví Hitler s Goebbelsem, proč himbajs americký producent mluví s Baarovou anglicky a je otitulkovaný? Tato zjevná nekonzistence je naprosto příznačná pro celý film.___ Může se zdát, že historická přesnost je u takovéhoto pojetí vedlejší. Vše se prostě alibisticky svede na starou bábu, která hraje svou poslední roli a u níž se navíc kombinuje alkoholismus se senilitou. Toto alibi ale nemůže být všespásné a když dojde na stupidity typu "blížící se poprava" (bez soudu) s následnou "milostí", tak nezbývá než se smát a smát a kousat do prstu... Protože i kdyby celý příběh byl postaven na zmatené fabulaci senilní báby (a že těch "nepřesností" je tam opravdu požehnaně), film sám o sobě zmatený být nemůže a musí aspoň do minimální míry dodržovat vnitřní logiku narace.___ Tímto filmem podle mě Renč spáchal dokonalou uměleckou sebevraždu. Přiznat, že na něčem takovém pracoval 15 let a spotřeboval X desítek milionů (přičemž to financování nebylo úplně košer), a přitom předložit tuto směšnost s dovětkem, že film vypadá přesně tak, jak ho "po léta nosil v hlavě", prostě není normální a svědčí o naprosté nesoudnosti... Stejně jako není normální pozvat na pompézní premiéru prezidenta v plné polní, ministry, primátory apod. a tvrdit, že film politizuje "pražská kavárna". Těším se na velkohubá prohlášení o mimořádné divácké úspěšnosti filmu, známé to projevy neschopnosti rozlišovat návštěvnost a umělecké kvality díla. () (méně) (více)