Lída Baarová
The Devil's Mistress
Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (CinemArt)
(více)Recenze (871)
Lída Baarová neměla štěstí na muže. Nejdříve Goebels a teď Renč. ()
Mladá herečka, poprvé zažije obrovský úspěch své kariéry v zahraničí a tím se dostává do hledáčku velmi vlivných mužů nacistického předválečného Německa. Jednoduše řečený příběh, ale výsledek se moc nepovedl, obrovský rozpočet jde občas vidět na prostředí, autech, oblečeních, ale herecky nikde nic. Přestože se film tváří strašně vážně, dvě scény, ,,důležité scény" jsou opravdu vtipné, za prvé milostná scéna odehrávající se v plamenech a druhá příchod Hitlera (Kříž se snaží o Adolfovy grimasy, ale je spíš k smíchu). Celkově je to škoda, filmu jsem ze začátku fandila. Snad kdyby byl film natočený česky a německy, bez českého dabingu, asi by to vypadalo autentičtěji. ()
Myslím si, že je kolem toho víc poprasku, než by si film zasloužil. Dobře natočeno, tedy pokud jste příznivci bulváru, senzacechtivosti a velkých emocí. Je to dynamické, barevné, stále je na co koukat. Některé scény jsou tak kýčovité, až je to legrační. Zaujal mne Pavel Kříž, i když nevím, zda Hitler takhle prskal opravdu, či je to básnická licence. Zpočátku mi vadilo celkové nadabování do češtiny, ale na druhou stranu: proč se s tím v bulváru párat, netočíme přece pro intelektuály a vyjde to levnějc. Co mi naopak přišlo velmi zajímavé a film to jednoznačně připomněl, že k této aféře došlo už před válkou, zatímco v povědomí lidí je, že to bylo za války. Když o tom tak přemýšlím, je bulvární zpracování vlastně dobrým východiskem (a možná jediným), jak se tohoto tématu zmocnit, protože těžko dneska někdo může celou situaci objektivně posoudit a natočit to reálně. Samozřejmě další otázkou je, zda vůbec je tohle téma k natočení hodné. Jsem ráda, že jsem film viděla, protože mám splněno a už to nikdy vidět nemusím. P.S.: Odjakživa jsem fandou filmů pro pamětníky. ()
dávám pět, díky jediné minutě filmu, okomentované jako norimberské zákony v praxi.. a nyní se omluvme vyhnaným sudetským Němcům ()
Dobrá myšlenka poněkud zanikla zpracováním. Film nevyužil potenciál tohoto tématu. Na rovinu s takovými herci exteriéry, rozpočtem a dalšími drobnostmi, které na díle i přes to potěší se dal určitě podat lepší výkon. Po zhlédnutí jsem sice objevil myšlenku filmu, ale celkově na něj dobře nevzpomínám a vracet se k němu budu leda, když se budu chtít podívat na předválečné automobily. ()
Nepřesvědčivá Pauhofová (mimochodem nemohli vybrat typově odlišnější osobu od Baarové) a celkové prázdný snímek....jedna hvězda za kostýmy ()
Co dodat, knihy s hakovym krizom, ci svastikou na obale sa vzdy dobre predavaju. A tak je to v pripade aj tohto slabeho pokusu o film. Prakticky nam nic ine o zivote Barovej nepovedal. Vsetko sa tocilo len okolo jej sexu a vztahoch s nackami. Chabe a nic nehovoriace tema. Vytrhnute z kontextu jej celeho zivotneho pribehu, pretoze toto by mohlo byt divacky zaujimave. Zial nebolo! ()
Priemerny scenar, priemerne herecke vykony (okrem ulohy matky - hraje Simona Stasova a ulohy otca - hraje Martin Huba => obaja herecki bardi zahrali svoje role na vybornu). Skveli su tiez Pavel Kriz ako Hitler alebo Lenka Vlasakova ako Goebbelsova zena => na nich bolo vidiet co boli ochotni urobit za rodinu a vlast. Co je uzasne na tomto filme je vyprava - krasne kostymi, velkolepe vypravne sety a ziarive farby predvojnoveho Ceskoslovenska a Nemecka. Tiez podla mojho nazoru je tento film zaujimavy z hladiska historie a uvedomenia si strasneho vplyvu fasizmu. Kvoli vyprave, Stasovej a Hubovy davam 60%, bez nich by to bola slaba 40%. P.S. Ak si chcete ist pozriet dobry film o Lide Baarovej - tak odporucam ist na dokumentarny film Heleny Trestikovej "Zkaza krasou", ktory tento film prevysuje minimalne o 20% ()
Renč by dokázal zkazit i Rosamunde Pilcher, už tak zkurvil nebetyčně seriál sanitka tak proč se nevyřádit i zde.Kýčovité(Soulož ta je top).Nechutné nedivím se že tu postavu hraje Mádl v podstatě se jenom podivuju že mu ještě nedali roli nějakého zoofilního pedofila. Jen by mě zajímalo kolik penež zase pustil stát, na historický film se vždy najde nějaká ta koruna z daní i když se jedná o hovadinu na jedno podívání. ()
Dávám tři body, hlavně zásluhou Karla Markovicse, který se propůjčil na roli Goebbelse. Ale jinak hercké výkony nic moc a navíc ta čeština v Německu, bylo by lepší to zahrát německy a dát titulky. Ten dabing je šílený. Navíc jsem čekala, že se ještě něco bude dít po Bářině propuštění, ne jen že ji, jako starou, zavolá Goebbels k sobě do pekla. Smíšené pocity, takové narychlo spíchnuté. ()
To je zase hnus, slyset Hitlera mluvit cesky... Plus Komisar Rex, hned 2x... ()
Životní příběh Lídy Baarové je jistě zajímavým/ inspirativním/ dramatickým/ kontroverzním (nemohu najít to správné adjektivum). Tak jistě může sloužit jako předloha pro řadu filmů či dokumentů. Toto je jeden z nich. Bohužel jeho zpracování je velmi nezdařilé. Konkrétně mi velmi vadí to, že se film zaměřuje výhradně na nejkontroverznější období. To jistě může zvýšit návštěvnost kin, a polepšit ekonomickou stránku filmu. Nicméně film samotný to nepříliš hezky poznamenalo. Dále je velmi sporné herecké obsazení. Řada postav je naprosto špatně obsazená. Příkladem může být role A. Hitlera v podání Pavla Kříže, která působí až komicky. Dále filmu neprospěla snaha o maximální možnou efektivnost a pompéznost. Ta působí místy až neurvale nebo naopak komicky. Dobré výkony a všeobecně plusy tohoto filmu předvedli pánové Martin Huba, Jiří Ployhar ml. a Michal Dlouhý. A stejně tak Zdenka Procházková. ()
Kýč o jedné bezcharakterní děvce, která by za trochu slávy spala i s Führerem. K tomu děj jako z telenovely a těžko uvěřitelné dialogy. Nejhorší byla asi ta přechytralá studentka žurnalistiky. Tohle vážně není dobrej film. ()
Nejhorší český film na kterém jsem byl v kině. ()
Asi jsem čekal moc, ale tohle se zkrátka nepovedlo. ()
ten film je snad ještě blbější než Bluntman :/ ()
Jo, je to děs a běs, příšernej flick, prostě na blití, Je to takový představení vesnickýho amatérskýho divadelního souboru na plátně, a je naprosto jasný co má bejt řečeno. Co se týká obsazení a podoby skutečným postavám, tak by člověk zaplakal (ale tak je to ve většině historických filmů), nejhůř je na tom Goebbels, nejlíp asi Hitler, ale jen dokud Kříž neotevře hubu. Židovka Pauhofová je jako Baarová úplnej joke. Celkově je lat´ka nasazena hodně nízko, tak když už frčí točit furt dokola "hajdrichijády", tak je tu aktuální výzva pro další "baariády". Držím palce, třeba se to jednou povede. Renč si může podat ruku s Troškou. Stejná úroveň.... ()
Filip Renč pod tíhou medaile selhal, a to i přes fakt, že měl dostatečnou finanční injekci a silný příběh. Pavel hákový Kříž je nechtěně vtipný ještě víc, než byl památný El Bunda v roli detektiva v thrilleru Sběratel kostí. Ovšem ta pravá zabřichopopadací scéna přijde až ve chvíli milostné scény Lídy und Josepha, kdy je spalující touha zrcadlena prvoplánovitou metaforou ohně, digitálně vytuněného hororovými grimasami obou souložníků. Konečně jsem pochopil, proč se orgasmu říká malá smrt. Za pedagogický přínos v oblasti sexuality jedna hvězda. ()
Atraktivní téma. Zpracované ovšem proti veškeré logice fraškovitě. Nějak to všechno navíc klouže po povrchu. A okořeněno děsivými "zážitky" v podobě Mádlovy akce, Mutter Baar nebo Křížovým führerem... Přesto 3* za fotogenickou a (civilně) sympatickou Tatianu P. ()
Taková malá česká imitace výpravnýho americkýho filmu, kde postrádám aspoň základní uvěřitelnost. Postavy v dobových kostýmech, pohybující se po Barrandově s třídílnými okny a hliníkovými klikami, těžko vzbudí aspoň rámcový dojem prvorepublikové opulentnosti, předválečný berlínský štáb působí jako parta zoufalých amatérů. Samostatnou kapitolou je casting - Pauhofová, Kříž a další jsou dojemně snaživí, ale viděl tam někdo z vás aspoň na chvíli SKUTEČNOU Lídu nebo Adolfa? (Třeba scéna "Baarové" a "Hitlera", který se rozněžní u čajíčku, svojí poetikou připomíná nejlepší scénky Monty Pythonů). Čest výjimkám, kterým se dá věřit - třeba Mádlovi věřím tu radost, když si v jedné z nejlepších scén (čistě komediálních, samozřejmě) šmátne na vytoužené Lídiny jedničky, a hlavně - za zmínku stojí stará Baarová v podání paní Procházkové, které bohužel někdo připsal do páru nějaké mladé střevo s diktafonem a neuvěřitelně dementní dialogy. ()
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)