poster

Pod zemí

  • USA

    As Above, So Below

  • Slovensko

    Pod zemou

Thriller / Horor

USA, 2014, 89 min

Kamera:

Léo Hinstin

Kostýmy:

Annie Bloom
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Xmilden
    ***

    Atmosféra hlavně z počátku hodně slušná, ale vše to stahují dolů hodně nevěrohodní herci ve svých rolí. Nebo možná spíše špatně napsané postavy. Myslím že jedna projekce asi nikomu neublíží, ale nějaké obrovské nadšení se také nekoná. 50%(22.11.2014)

  • helljahve
    ****

    Ja len dodám, že záverečná pol hodina je fakt hustá. A tá hudba, v domácom kine s DTS audiom si to užijete. Koniec som síce čakal iný, ale dobre aj tak. Kino neľutujem.(11.9.2014)

  • hammer_head
    **

    Naprosto průměrný snímek, který ničím nevyniká. Film Pod zemí vás sice (na pár vzácných okamžiků) vtáhne do děje, ale nic velkolepého nečekejte. Ve filmu převládá spíš hysterie, chaos a zmatek, než strach. Jak jsem napsal na začátku, jedná se o průměr, který obvykle hodnotím třemi *, ale to neustálé házení kamerou ze strany na stranu (ve snaze diváka vtáhnout do děje) bylo přinejmenším otravné a po chvíli i nesnesitelné. Dalším průserem byl konec= tvůrci by udělali lépe, kdyby hrdiny nechali zemřít v oněch úzkých prostorech. Film bych doporučil možná jen lidem trpící klaustrofobií.(18.12.2014)

  • Gilmour93
    ***

    Dlouho to vypadá, že pokládat As Above, So Below za horor, je stejný omyl, jako myslet si o Posledním tangu v Paříži, že pojednává o náhlém nedostatku míčů v klubu PSG. Pak však přijdou střelhbité dedukce Bertičky Langdónové, několik atmosférických záblesků, po kterých budete pár dní posílat do sklepa pro brambory manželku či neodbytný pocit, že místo kostí vidíte podzemní uložiště scénáristických berlí a rázem se zase ocitáte na světle pouličních lamp (aniž by jste se dozvěděli, jestli je Scarlett stejná dole jako nahoře). Jen doufám, že když vylezli v Sydney, tak si zašli do opery..(12.9.2014)

  • verbal
    *****

    Už název „Jak nahoře, tak dole“ ve mně vyvolal dost nepříjemné pocity a nutil mě, kdo ví proč, představovat si otylou, uhrovitou padesátku s huňatým, srostlým brežněvovským obočím. Dál jsem to v rámci zachování psychické rovnováhy raději nedomýšlel. Ani anotace, že jde o hledání kamene mudrců mě nenechávala klidným, a tak jsem zpočátku jen vyděšeně a skepticky očekával, kdy na tu nesympatickou archeovložku v tom podzemí vybafne císařův pekař, a ne-li ještě hůř – Hery Potrat. Nevybafli! Bubali v tom výhradně psychotičtí duchové a gotická monstra jako vystřižená z Danteho nočních můr. No, povím vám, náramně jsem u této tísnivě klaustrofobické a poměrně vkusně domyšlené langdoniády na téma „Jak jsem cestou do Austrálie potkal Satana“ vyleštil a nic tak výživného jsem už drahnou dobu neviděl. A to nesnáším ruční kameru!(21.11.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace