poster

Magický hlas rebelky

  • slovenský

    Magický hlas rebelky

  • anglický

    Magic Voice of a Rebel, The

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2014, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    ***

    Není to tak silné jako portrét paní Čáslavské, protože tomu chybí drama. Marta Kubišová je vylíčena jako ryzí diamant, který ovšem při vší skromnosti přistupoval k událostem ve stylu „zakázali mi zpívat, tak jsem prostě nezpívala, o nic nešlo... pak jsem zase mohla zpívat, a jelikož jsem si tím mohla slušně vydělat, tak jsem do toho šla“. Tedy žádná umělecká potřeba vyjádřit se, ale ryzí pragmatismus. Stejné záběry ze srpna 68 jsem viděl už několikrát, takže tentokrát přinejlepším za 70%, z větší části za hudbu, dobové klipy a vyjádření hudebních odborníků.(22.7.2014)

  • triatlet
    *****

    MFDF 27.10.2014 Očekávaný formát - sestřih nejúspěšnějších songů a "mluvících hlav" mě nezklamal, naopak postupně jsem měl opakovaně husinu (Modlitba pro Martu se neomrzí; Aneta - Marta - Sidonie; Fero Fenič), ale upřímně jsem se i zasmál (Hutka - maiosté - hokejisté:-).(27.10.2014)

  • xxmartinxx
    **

    Aneb jak jde za hodinu a půl neříct vůbec nic, co by mělo nějakou informační hodnotu. Jede se na emoce. Dost otravné emoce, které necítím potřebu sdílet, i když ve správném podání bych s tím neměl problém.(9.1.2015)

  • numi
    ***

    Příjemné vzpomínání, u kterého my chybělo jen více dobových rozhovorů a naopak nadbývala Aneta Langerová. Tři a půl.(18.11.2014)

  • Gemini
    *****

    Po skvělém filmu o Věře Čáslavské přichází Olga Sommerová s dalším dokumentem o unikátní ženě, která se po zásluze navzdory protivenstvím osudu stala legendou, a nepřestala přitom "být svoje". Jak dokazuje třeba naprosto promrhaný potenciál dokumentu o Josefu Váňovi, ani u takového "materiálu", jakým on nebo Marta Kubišová nesporně jsou, se nejde spoléhat na to, že osobnost udělá dokument o sobě zajímavým sama, takže stačí běhat jí za zadkem s kamerou. Naštěstí Olga Sommerová ví velmi dobře, co a jak je potřeba udělat, aby bylo řečeno pokud možno vše, mělo to hlavu a patu, a hlavně to nebyla typizovaná série záběrů mluvících hlav. Je tak použita spousta archivního materiálu jak hudebního tak (méně) i filmového - kdy ke každému z nich je potom v rozhovoru dodáno něco dalšího, nějaká vzpomínka, postřeh, nebo "jen" trocha sebeironie a určitého životního cynismu. Zřejmě v nějaké předtuše jsem to napsal už u Věry 68, ale sem to pasuje mnohem lépe. Takže - kéž bychom měli víc Kubišových než Vondráčkových... nemluvě o Hanychových nebo Štikových, že:P 90%(22.11.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace