Reklama

Reklama

Jan Hus

(TV film)
  • Slovensko Ján Hus
Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech. (Česká televize)

(více)

Recenze (284)

verbal 

všechny recenze uživatele

„… pak ho jednó vyvedli z kameňa, mázli mu na glocnu potupnó micnu, obložili holcnó a hodili blesk na prigle pod haxnama. A tak Žanek zkalil, než bys dva škopky vypařila.“ Soudruh Svoboda je nepochybně slušný režisér. Několikrát o tom přesvědčil jak v dobách, kdy jsme ještě chtěli zrušit peníze, přestat pracovat a začít si všecičko vzájemně půjčovat, tak i poté, co nám to neviditelná ruka trhu konečně zatrhla. Přesvědčil i o tom, že umí být dost drsný a naturalistický, takže tuto vyhřátou homoinscenaci, která mi nechtíc místy dialogově evokovala výše uvedený dějepis Franty Kocórka, dávám za vinu spíše připosranosti soudruhů z ČT. Matěj je bezesporu skvělý herec. Bohužel však se svou vizáží profesionálního narkomana a permanentně dobrácky vytepleným kukučem typu „kouřímčurákysvýraznouslevou“ jen stěží přesvědčí diváka, že by mohl být patrně velmi charismatickým středověkým reformátorem. Kocáb je slizký, egoistický kokot! Ztrátu své rádoby disidentské rádoby popularity se snaží vynahrazovat tím, že nám chce do našich domovů nastěhovat pandžábské kočovníky na byt a stravu. Počítám, že poplatný svému novému imidži teď za naše nemalé koncesionářské poplatky, které zinkasoval za to, že zkurvil středověké, historické drama disharmonickými, furtdokolovými odrhovačkami Pražského sběru, protože nic jiného neumí, tráví léto někde v Nice, kde objímá radikální muslimské uprchlíky a nabízí jim azyl. Samozřejmě nikoliv u sebe doma, ale u nás. Jenže my už tam skoro máme Mižigarovy s Žigovými a tolika volnými pokoji nedisponujeme, bezskrupulózní zmrde! Avšak jinak u mě vcelku bez výhrad. Hanys byl po Lutherovi historicky druhou největší osinou v prdeli té zkorumpované, po moci prahnoucí, vraždící a kradoucí pakáži, sdružené v nejvýdělečnější nadnárodní korporaci všech dob, První římskokatolické a.s., která tu po devět století tyla ze strachu, nevědomosti a útlaku. Každý film, co ty kurvy ukazuje v pravém světle, záměrně nezkreslovaném jejich vlastními kudlankovskými „historiky“, je rozhodně přínosem, který třeba jednou povede k prozření zbytku stáda, jež pak povyhazuje manipulativní velkou bílou svini a celou tu bandu červených a černých z vatikánských oken, a my ušetříme pár miliard, které jim máme vracet jako kompenzaci za zabavení odpustkovými šolichy nademagogizovaného a jinak nakradeného majetku! ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jiří Svoboda rozhodně nepodcenil vizuál ani to, jak má historický film na laika působit (a to přesně jsem, moje znalosti o Husovi jsou na úrovni základů, takže si nenechám ujít žádný z plánovaných dokumentů) a pokud se oprostím od ideologických souvislostí, protože jsem s nimi na tom podobně, jako s historií, vychází mi to na hodnocení, že snímek je skutečně málo dějový (opravdu tolik překvapovalo např. Reflex, že diváků ubývalo?), mnoho času využívá k vysvětlení různých názorů, postojů, myšlenek, zastavuje se a přešlapuje na místě, nebo se vrací k již řečenému (retrospektivy s královnou), skutečné vnitřní napětí divák -nejen- s Husem zažívá až ke konci příběhu. Prostě pokud vás enormně nezajímá ve filmu zobrazená česká společnost patnáctého století, vztah církve a státu či dobové zvyky, tohle dílo vás nenaplní a s vágním "husovským" klišé, pravdou, si v tomto případě nevystačíte. Kardinální otázka zní - nakolik by bylo jiné zamýšlené zpracování rozdílné, nebo lepší? DŮKAZ zatím nemáme. 50%. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Když Česká televize přišla s ukázkami na nový, výpravný mini-seriál o Janu Husovi, kde se měli objevit herci jako Javorský, Hádek nebo Kňažko, tak jsem nadšením snad ani nedejchal. Pokorně jsem čekal a doufal, že počínaje tímhle seriálem v naší zemi pochopí, že není úplně na škodu konečně začít filmově vyprávět i minulost, která je vzdálenější, než první republika. Jenže to by to Česká televize nesměla tak strašně radikálně posrat. Nejdřív teda k plusům. Tím jsou hlavně herci, kteří podle mě opravdu dělali, co mohli. A o to víc mě mrzí, že všichni ostatní v tomhle příběhu zfušovali, co mohli. Největší průser je asi hudba, kde Kocáb předvedl naprosto neuvěřitelnej výkon. Do patnáctého století zasadil místy poměrně svižnou nic neříkající elektronickou muziku a samotné upálení Jana Husa pak podpořil elektrickou kytarou. Nehledě na samotnou znělku tohoto mini seriálu, která vysloveně byla ze světa amatérských. Nezlobte se na mě, ale to co tady Kocáb předvedl, to sahalo až za hranice únosnosti. Dobová muzika byla v pořádku, ale jakmile jsem slyšel něco moderního, chtělo se mi blejt. Do takového příběhu to prostě nepatří. Další problém pak byl samotný scénář, který vlastně ve své podstatě neřekl vůbec nic nového. Během tří dílů naprosto zmatečně popsal pár postav, stav církve a krále a to je asi tak všechno. Přitom prostoru bylo víc než dost. Do toho dialogy, ve kterých jednou postavy citovaly div ne z kroniky a podruhé mluvily naprosto moderně, poplatně dnešní době. A nejhorší na tom všem bylo, že celý ten čtyř a půl hodinový příběh se odehrával na neuvěřitelně krásných místech naší země, které jsem ani jednou neviděl pořádně v plné své kráse. Vždyť ty hrady se dají nasnímat z takových úhlů, že by jeden záběr vedle druhého měl diváka tak učarovat, že by nestíhal zavírat hubu. Když to jde v jiných zemích, tak proč by to nešlo u nás? Tady jsem nenašel jedinej moment, který by mě vysloveně nadchnul. Hlavně ale, že se točilo na několika hradech. To je sakra tak těžký natočit něco historického ze středověku? Vždyť v současnosti už takové filmy točí snad každá země v Evropě, která má k historii své země, co říct. Je vidět, že to asi ještě chvíli potrvá, než se najdou režiséři a scénáristé, kteří něco takového dokáží natočit poutavě a kvalitně. Nezbývá tedy nic jiného, než se opírat o herce, které máme výborné. Bohužel jen na nich se to stavět nedá. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Chudák Hus ještě že se tohohle vele-(díla) nedožil, to by se snad sám dobrovolně upáli,:-( K mému přesvědčení, že půjde o pokračování romantizujících mýtů, které s realitou mají pramálo společného, mi stačilo vidět jen jeden díl a hlavního představitele Jana Husa. Neumím si vůbec představit, že by za takovým Husem šly davy lidí:-) Navíc neodpovídal ani věkem, postavou, v tomhle věku by tedy ani logicky nemohl být takový vzdělaný učenec, ani by nestihl napsat tolik spisů:-) Prostě největší slabinou tohoto filmu se mi krom různých historických nepřesností, místy naprosto nevhodných toporných dialogů, rušivé hudby a stále stených scén a kostýmu, jevilo samotné nevhodně vybrané obsazení, herci kteří se prostě do podobných rolí absolutně nehodí, nemají v sobě ten potenciál na tento druh vážných rolí, ikdyž Javorský (ND) nebyl zase tak úplně špatný a film v podstatě táhl sám, ale my v současnosti asi fakt nikoho lepšího nemáme, doba výrazných osobností s patřičným charisma takových Štěpánků, Pivců, Hogerů, atd, je nenávratně pryč a maskéři a kostyméři stojej taky za hovno. Jedna velká tragédie, ostuda české kinematografie, zbytečně utracené desítky milionů, ale to je v tomto státě úplně normální jev, tam kam by peníze skutečně potřebovaly jít tak nikdy nejdou a pak se musejí pořádat různé veřejné sbírky, nadace, apod, hlavně aby dávali nejlépe všichni obyčení lidé, platící řádně daně. Štěpánkův Hus je proti této slaboduché slátanině (které připomínalo spíše nemodení-nerealistickou televizní pohádku) skutečně mistrovské dílo (i se svým bolševickým ideologickým nánosem, který ze středověkého reformního kazatele udělal hlasatele komunistických myšlenek údajné sociální spravedlnosti a beztřídní společnosti ve smyslu nauky marxismu - leninismu), které se mu nemůže ani zdaleka přiblížit, natož jej srovnávat. Tak takhle teda ne, soudruhu Svobodo a pravdolásko Kocábe! Tak snad někdy příště, možná za 5, 10, 50, 100, 500 let, kdoví, nezbývá než věřit, že to příště dopadne o něco lépe. Jinak všem lidem zajímajícím se o historii, doporučuji přečíst si knihu "Jan Hus známý i neznámý "od historika Jan Kejře. Podle našich historiků byl Jan Hus odsouzen legitimně, byl kacíř (tzv heretik), šířící bludy, nenávst, zkázu, tedy naprostý protiklad učení Kristova, Církve Kristovy. Na chybné pojetí Husa a husitství upozorňoval již takový Josef Pekař, ale marně. Ono je to silné téma a národní hrdina opancéřovaný legendou je těžkým soustem pro kritický přístup a to platí i u jiných velkých osobností našich dějin. Vždyt komu nebo čemu dnes věřit, dějiny píší vítězové, ale kdo je ten vítěz (který není vidět), toť silně filosofická otázka:-) ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

(Zhlédnuto komplet.) Dneska prostě nemůžeme natočit vávrovský opus, tak by se měl logicky pilovat scénář. Čtyři půl hodiny jsou rozhodně dostatečná stopáž na něco víc než obyčejnou žánrovku o hrdinech a padouších, ale bohužel. Jo a když po těch čtyřech a půl hodinách kráčí mistr Jan Hus k hranici za doprovodu elektrických kytar, říkáte si, že svět už se úplně vypotřeboval. ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Hlavní je tvářit se světově, výsledky práce jsou vedlejší. Na jednu stranu tvůrci nechají Kocába, aby se utrhl ze řetězu a rval tam jeden nevhodný motiv za druhým, ale na druhou nemají koule na odbočení ze zajetých kolejí a znovu nechají všechny postavy, aby hovořily vznešenou divadelní mluvou, která na této planetě v reálu nikdy nefrčela. Na to člověk nemusí mít Kámen mudrců, stačí sledovat, jak přirozeně tento projev působí. Další krokem ke světovosti je nechat německé postavy mluvit německy, i když jen některé, ale třeba ty italské pro větší pohodlí česky. Pěstí na oko je pak obsazení postavy, která celou dobu mluví německy za každou cenu známým českým hercem, jehož předabování však značí, že německy neumí. Nechat nováckému ochotníkovi jednu z předních rolí je pak kiksem asi úplně největším, jeho jméno neznám, není pro to důvod. Hádkův dobrácký projev je i tady přesvědčivý, ale na roli jednoho z největších myslitelů českých dějin jen to skutečně nestačí. Ovace nad Javorským mě nechávají naprosto klidným, možná jediný, kdo z toho nevyšel jako někdo z komparzu, byl Kňažko. Největší prasárnou je samozřejmě scénář. Zmatené skákání v kupě postav, které sice pořád něco melou, ale vlastně nic neříkají a šťourání se v různých tématech bez jasných výsledků, značí velkou neschopnost. Takový film dějepisné analfabety nemá šanci oslovit a ty vzdělanější unudí k smrti. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tak po dokoukání všech tří dílů říkám, že dílo má vzestupnou tendenci. Svobodovi jdou nejlépe komorní konfrontační situace, takže scény z vězení a vyšetřování jsou to nejlepší, co může film nabídnout. Dosti dobře je zvládnuto podání schizmatu v církvi. Herecké výkony považuji za velmi slušné, zvláště na dnešní dobu a téma. Ovšem Kocábova hudba je naprosto tragická a nechápu ten nápad nechat ji zkomponovat právě jeho. Nejen že se nehodí dobově, ale neobstojí ani sama o sobě (to už by byl lepší nějaký Sabaton). Spíše než s Vávrovým velkofilmem bych to porovnával s vynikajícím Ecce Konstantia. Jsem na vážkách mezi třemi a čtyřni, nakonec se přikláním ke třem. Ano, hudba za to může. Update 22.3.2016: Mno, poté, co jsem si přečetl (víceméně) odsouzení od jistého teologa a historika církve, z kterého ač v rozsahu cca 2 stran jsou věcné tak tři věty, zatímco zbytek až neuvěřitelně připomíná kejhající potrefenou husu, jsem se přece jen rozhodl své hodnocení zvednout na 4*. Krom toho dodávám, že mám občas pocit, že panuje přesvědčení, že když se nějaká věc nepodá dostatečně "kontroverzně", že to automaticky snižuje hodnocení. ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Kocába nemám rád momentálně asi na takové úrovni jako jistého pana Lindelofa. Jinak průměr, který Vávrově trilogii ovšem těžce nestačí ve všech ohledech filmového řemesla kromě historické přesnosti. Což je samozřejmě to velké plus, kvůli kterému jsem ochoten i přimhouřit to jedno oko. Žižku prosím ne! ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Bilance tohoto díla je v mnohém bilancí polistopadové umělecké dramatické tvorby vůbec. Není náhodou, že do třídílné televizní inscenace bylo vloženo mnoho nesporné práce a úsilí dvou příslušníků dvou starších generací (mezi Kantůrkovou a Svobodou je věkový rozdíl 15 let). Snaha o dokumentárnost a přesnost dobových, zejména ideových reálií je kontraproduktivní. Nemá smysl popírat, že Hus byl hluboce věřící křesťan a že žil a myslel v náboženských kategoriích; stejně tak je ale nešťastné, když se v nich utone přespříliš. To, co je na Husovi a jeho památce podstatné, tkví v něčem jiném. V tom, čím a jak přesáhl svou dobu. V tom Vávra zůstává nedostižným právě proto, že důsledně respektuje Palackého, Masaryka a Jiráska. Je to vztažitelné i na pojetí Husovy postavy. Štěpánkův Hus je mužem zástupů, strhujícím řečníkem, mužem, který plane, a proto za ním jdou zástupy. Tím spíše, že je mužem lidským, chybujícím; že jeho světectví je skrnaskrz lidským. Hádkův Hus je cosi mezi dospěvším Jeníkem Ratkinem a introvertním intelektuálem nové doby. Jako Husovo osobní alter ego je výtečný, jako alternativa ke Štěpánkovu výkonu neobstojí. Naopak pozoruhodná a působivá je gradace závěrečného dílu. Hus v ní vstupuje do věčnosti; neznámý kněz se mění v nadčasový symbol, oběť justiční vraždy vítězí nad koncilem, který v některých ohledech usiluje o totéž jako český mučedník ctnosti a pravdy. Z druhé strany je televizní Hus nesporným vrcholem české televizní polistopadové dramatické tvorby a přináší i nejedno významné dokreslení detailů velkolepé Vávrovy a Mackovy fresky. Svoboda v plné kondici - a tady se tak představuje - je víc než filmový řemeslník; výkon, který odvedl, je dílem zralého umělce. Tragické husovské výročí - v mezích naší doby - bylo uctěno důstojným způsobem. Součástí tohoto nesamozřejmého úspěchu je i skutečnost, že jinou cestou potvrdilo výjimečnost zatracované vávrovské husitské trilogie. A s ní i celý vzmach českého národního hnutí v předminulém a minulém století. A tak to, co Česká televize nabídla, je až překvapivě silné a v daných podmínkách vlastně velmi zdařilé. Je to podstatně víc, než jsme mohli čekat. ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

U Jenďoura z Husi opět končí humory. Jde o další z děl zpracovávajících látku, sahající knedlíkům až do samotné podstaty jejich národnostního uvědomění. Po turbulentních veletočích, které pověst pána Jána prodělala, od štelování do pozice šajtána nečistého, přes bijce feudálů, největšího obrozence, pionýra komunismu či třeba oportunistického mouly, dospěla do dnešních časů, časů vyprázdněnosti a zpochybňování všeho. Svoboda tak na popud centrálního Miloše lidstva zkusil nahlédnout na látku jinak, lépe, radostněji a konečně prý ,,bez ideologického podtextu". V úvozovkách, neboť mám podezření, že Kňažka obsazoval a otextoval sám Duka. Historickou přesnost bych ponechal odborníkům z hysterických věd, protože oni si rádi zabreptají, já se juknu ve svém obsáhlém a do podrobností zacházejícím slohovém útvaru na filmové aspekty díla. Tedy - Kocáb nacákal poslední zbytky své soudnosti do súdánské dcerky, Hádek má charisma plže a Dolanského obsadili, abych mohl při jeho přehrávání chcát smíchy do výše nevídané. Tři, za Javorského, odvahu a výdrž. Mou. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Troufám si tvrdit, že v tomhle novém zpracování je pojetí Jana Husa o mnoho bližší historické pravdě než komunisticky ztvárněný od režiséra Otakara Vávry. Zajisté byl charizmatičtější a podstatně i výpravnější, avšak ve skutečnosti moc socialistický. Nový pohled na velkou postavu naší historie nabídl zcela jiné hledisko na mistra Jana Husa, který snaží se přiblížit Husa jaksi z lidské stránky. Jenže ne vše se povedlo. Například herec Hádek. Hrát přece jen umí dobře. Tu a tam pronášel dialogy, které by se možná hodily do party skautů, což asi nebyla jeho chyba, ale především vinou scenáře. Jenže obávám se, že jakékoli nové předělání Jana Husa by sotva mohlo být výrazně ještě lepší, než tato třídílná historická freska. Poněvadž sehnat peníze na podobnou látku v českých luzích a hájích bude vždycky těžký. Filmově nic nezapomenutelného, ale jako pár hodin dějepisu docela dobrý. Syntetická hudba mi k tomu jaksi neštymovala. Jelikož obraz doby a hudba musí mít k sobě blízko, tedy přesněji řečeno ve vzájemné závislosti. Což se zde moc nepovedlo. Díky tomu mě to nedokázalo naplno vtáhnout do děje. Jinak také oceňuji skvělý výkon Javorského v roli Václava IV. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Rozporuplný film, skvěle herecky obsazený, ale v režisérském řemesle nejistý, se skvělými dialogy, ale poněkud nedostatečným vyprávěním v prvních dvou dílech. Ona je vůbec první dvojice dílů o stupeň horší, nkterým věcem je kladeno až příliš prostoru (královna), některým zas příliš málo (události, které zřejmě pro všeobecnou známost mezi lidem tvůrci osekali, např.záležitost udělení ochranného glejtu) a tempo tak bylo občas rozvleklé, ovšem dokonale protknuté skvěle ztvárněných chaosem v církvi. Některé Husovi myšlenky bych také ocenil výraznější (tepání do světského stavu mohlo být důslednější), ale ok, něco se prostě upozadit muselo. Jenže třetí díl je skvělý! Má výborné tempo a gradaci, dokonce i hudba, dříve poněkud z míry vyvádějící, je tu tentokrát skvěle funkční (mimoto by si někteří kritici měli uvědomit, že třeba piano by bylo dobově přesné asi jako ona použití elektrická kytara). Obzvláště veškeré scény z kostnického slyšení jsou neskutečně atmosferické, skvělé a vygradované. Škoda, že na režijní židli zasedl jeden z největších rutinérů čt a ne někdo kvalitnější, ale budiž, i tak se podařil výborný výsledek, na kterém je mrzký tv rozpočet vidět, ale nepřekáží s Hádkem, který znovu dokazuje, že patří mezi první hereckou ligu. A asi jediný film, u kterého mi nevadí, že se tam nezjevila vesmírná vydra opatřená chapadly. PS: Zikmund KONEČNĚ popsán bez obrozenecko-komunistických brýlí. Volejme sláva. Vávrovo tendenční trilogie se může jít zahrabat ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

U příležitosti 600. výročí upálení mistra Jana Husa, si já nehodný dovoluji napsat komentář k touto dílu. Dle mého skromného a neodborného názoru Jiří Svoboda vytvořil zdařilou poctu bojovníkovi za pravdu. Herecké výkony Matěje Hádka, Jana Dolanského, Milana Kňažka, Vladiíra Javorského, Mariky Šoposké, Michala Dlouhého, Tomáše Dastlíka mne zaujaly. Bohužel hudba Michaela Kocába je jednou z největších slabin filmu. Ano, jsou tu jisté historické nepřesnosti, jako třeba vzhled Betlemské kaple údajný vzhled Husa samotného. Nicméně komu se Jan Hus nelíbil může si počkat na případnou americkou verzi ve stylu Kněžny Libuše. Tam třeba bude Hus osvobozen z hranice na břehu Rýna gardou královny Žofie v čele s Lucy Lawless vyzbrojenou dvěmi rotačními kušemi. Pak by odpadla i kritika, že to mělo předvidatelný konec. Slyš pravdu, mluv pravdu a braň pravdu. ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Dnešní analogie s nenažranou církví, která žere, jak nenažrané prase a furt má málo, je ideální pro pochopení postavy Husa. Nebyl nijak charismatický, ale v bídě a hnoji své doby prostě mluvil pravdu. A tu chtějí lidé slyšet vždy a všude. Takže za připomenutí, co je ta svinská banda, jménem Církev svatá, zač, za to dávám 5*. Dal bych i sto A idiotovi Kocábovi, kterého za jeho lidské postoje z duše nesnáším, bych nakopal prdel. To debilní kvičení a kakofonické pseudovarhanní etudy v době, kdy hudba byla skřípání na jednu strunu z kozího střeva a mlácení do bubnu, to byl úplný úlet ()

Hunt 

všechny recenze uživatele

Dosti umorné a nekonečné, pěkná výprava, hrozná ( místy až nesnesitelná) muzika, tezkopadna rezie...dal jsem ty 4hodiny (3.dily) vcelku a bylo to tedy náročné to nevzdat... ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Předně je třeba pochválit ČT za snahu točit takovéto filmy. Zatímco Angličané, Poláci a dokonce i Rusové točí filmy o své historii jako o závod a většinou se to velmi dobře daří, u nás je situace o poznání horší. Buď nás ČT deptá Donutilem, nebo pokud jde o novou tvorbu má divák možnost sledovat nějakou novou detektivku. Zde se mu často kriminalisté a podezřelí pletou, protože díky omezenému množství herců jedni hrají jednou padouchy a jednou kriminalisty a pokaždé na jiném kanále jinak... Takže tento počin vítám všemi deseti. Češi navíc svoji historii zapomínají. Neví pomalu co bylo 50 let zpátky, natož něco o patnáctém století... Já osobně byl na film velmi zvědavý. Obzvlášť, když jsem se dozvěděl, že Jana Husa bude hrát Matěj Hádek. Tato volba tvůrců seriálu mne dost překvapila. Hádek díky svému zjevu hraje spíše padouchy a typově mi do role Husa prostě nezapadl. To je asi jako kdyby někdo Norberta Lichého osadil do role Pána Boha... po prvním dílu jsem však byl mile překvapen a dále to bylo jen lepší a lepší. Proč? Protože mi tam Hádek nevadil a časem jsem jej dokonce v roli Husa přijal. Docela dokázal, že má na víc než na různé zlodějíčky a epizodní role. Velmi se mi líbil Javorský i Dlouhý. Oba si své krále střihli s gustem. Tradičně dobrý byl i ,,vyklepaný'' Štěpán z Pálče - Dolanský. Z hlediska výpravy není filmu co vytknout, tvůrci si dali velkou práci s interiéry i kostýmy. Bohužel, ačkoliv se nacházíme na konci středověku ty září čistotou a to nejen u šlechty a církevních hospodářů, ale i lůzy na ulicích. Div, že z nich nebyla cítit aviváž... To je bohužel nešvar všech moderních serošů. Exteriéry už byly horší. Sice pečlivě vybrané avšak vždy kamera zabírala jen ten úzký připravený prostor. Ulice i nádvoří hradů zametené, jak před exkurzí Miloše Zemana... Chyběly mi tam zejměna nějaké panoramatické záběry na tehdejší města (podobně třeba jako v Na věky věků). Zde si kde je divák dozvídá vždy titulkem a pohledem do lodi některé z evropských katedrál. Lokaci obzvláštňuje např. u Itálie cvrkot cikád... Vrcholem však byl záběr na hrad Kost, která měla být Krakovec... V Krakově (vísce od hradu co by z kopečka kolem dojel) jsem trávil nejedno léto a samozřejmě i na hradě, tehdy ještě nepřístupném. V pozdějších časech jsem Krakovec dokonce pomáhal konzervovat, proto mne mrzí, že V Ať žijí duchové byli tvůrci schopní (samozřejmě s trpajzlíky Brtníka z Brtníku :-)) dát hradu střechu a v tomto historickém filmu raději ukáží jiný gotický hrad!!! To je trestuhodná chyba. No a pomalu se dostáváme k hudebnímu doprovodu. Tam kde hrají doboví hudebníci na hradech či ulicích, není co vytknout ovšem hudba Kocába!!! Hrůza. Naprosto nevhodná, naprosto rušící a navíc místy těžce elektronická, zkrátka hrůza. Pro pomaleji chápající diváky vždy když někdo řekne o Husovi, že je - kacíř, nebo -že za to může Hus, jsou tyto věty doprovázeny úderem bubnu aby člověk pochopil, že to jsou ty klíčové momenty vedoucí zvolna až k hranici... Když jsem slyšel při zapálení hranice to sólíčko na elektriku s elektronickým duc duc duc, zapálil bych hranici pod Kocábem nebo pod těmi, kteří jej o složení hudby požádali...Dále je zde i řada podivně do děje vsazených epizodek, např. opakovaně se cachtající Hus s přáteli v řece atd... Seriálu také chyběl nějaký pořádnější úvod, který by v dějinách nezběhlého diváku uvedl trochu do tehdejší doby a jejích náboženských problémů. Točit film o národní ikoně, navíc již jednou velkolepě ztvárněné je vždy těžké. Těžké je točit filmy i událostech jež se staly a jejichž hlavní vyvrcholení zná každé dítě základní školy. V tomto ohledu může film jen těžko překvapit. Já osobně jsem rád, že se do takovéhoto sousta někdo s odvahou pustil. Dopadlo to tak napůl, ale mohlo to být horší. Film bych přirovnal k podobně zpracovanému a výpravnému seriálu, který však byl podobně diváky přijat podobně - Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů. Za mne je to za tři hvězdy. Ta třetí je za snahu. * * * () (méně) (více)

salahadin 

všechny recenze uživatele

Po dokoukání všech tří dílů konstatuji, že trilogie má výrazně sestupnou tendenci. Byl bych opravdu raději, kdyby látku o Husovi dostal Jirka Strach a ne komunista Svoboda. Vůbec nechápu stanovisko ČT. Co jako chcete? Unylý tendenční film odpovídající tomu, jak lidé chtějí Husa vidět? Ano, to jste dostali, vážení. Dále absolutně nechápu nesoudnost ve výběru hudebního skladatele. Proč propánakrále zrovna Kocáb?????? To nemáme skladatele, kteří umí komponovat symfonickou hudbu? Jasně, Hapka umřel, ale žije ještě např. Jan Jirásek a mnoho dalších. Hádek je jako Hus strašlivě nevýrazný, jeho teologické řeči a kázání absolutně nedokážou strhnout a působí bohužel prázdně a okázale. Zato Vladimír Javorský zahrál Václava IV. naprosto dokonale a s takovým citem, že při dalším studiu doby tohoto rozporuplného panovníka si jej budu vizuálně představovat s tváří tohoto znamenitého herce. I Kňažko hrál velmi uvěřitelně. Trochu bych vytkl Zbyňka Zajíce z Házmburka, řečeného Abeceda, který byl spíše voják, ale tady působí spíš ukňouraným a slabošským dojmem. Jinak k hercům výhrady nelze mít, snažili se všichni do jednoho. Oceňuji i výpravnost (na celé trilogii mě nejvíc bavilo poznávat naše památky, nikoli sledovat špatně vyprávěný příběh, bohužel). I kostýmy byly povedené. Ale co naplat, když je film k uzoufání nezajímavý!? To u nás opravdu, milá ČT, nemáme režiséra, který umí hernajs aspoň trochu dobře odvyprávět historický příběh? Ani jedna scéna nedokázala pořádně zaujmout, vtáhnout do děje, neřkuli aby ve mně vyvolala emocionální reakci. K místním pseudoznalcům na čsfd - kdyby slovutní tlučhubové a samozvaní soudci dějin českých verbalova formátu používali tu divnou věc mezi ušima, pak by hodnotili především film a ne dějiny, o kterých ví prdlajz. Jen pitomec grandiózního rozměru může jednou větou shrnout charakter dlouhověké, rozrůzněné a mnoha generacemi různých lidí tvořené církve, která samozřejmě měla a má plno chyb, ale řekněte mi, který člověk chyby nemá? Vím pouze o třech lidech v dějinách (těm chytřejším dojde, o kom mluvím). Zpochybnit kulturní a civilizační přínos katolické církve může jen naprostý historický analfabet. Kde chybí přemýšlivost, převládají verdikty. Mám dojem, že kdyby takový Hus mohl, vlepí verbálkovi takovou facku, že se z něj stane nonverbal. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Přes většinu zdejších hodnocení, mně se to líbilo. Výprava a kostýmy na české poměry nadprůměrně povedené, Hus mnohem civilnější, než nás učili v hodinách dějepisu, ale bližší tomu, jak jej líčí skutečné historické prameny. Jsem vděčný za zřejmě věrohodnější Lucemburky Václava a Zikmunda. Výteční herci v čele s Vladimírem Javorským, jehož role je samozřejmě vděčná, ale i tak v ní zaslouží absolutorium. Velice děkuji České televizi a Jiřímu Svobodovi, že se do takovýchto projektů pouští. Jsou pro rýpaly vděčným terčem, ale jsou tak potřebné. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Fiasko. Na jedné straně skvělí herci ve vedlejších rolích (Javorský, Kňažko, Dlouhý), na straně druhé všechno ostatní špatně. Atmosféra 15. století nikde, naprosto matoucí scénář obsahující velké množství postav, ve kterých se divák ztrácí, absolutně nedobová Kocábova hudba (když se rozezvučí elektrické kytary u Husova upálení, chtěl jsem ve zlosti něco hodit na obrazovku). Samotný Hus v podání Matěje Hádka působí spíše směšně než důstojně, ale jinak výkony herců mimo výše zmíněných za moc nestály (velmi diplomaticky řečeno). Bohužel selhává i Svobodova režie, který neví, jestli chce točit komorní drama nebo velkofilm (zcela tragická práce s komparsem), o kolísavém a rozvláčném tempu vyprávění nemluvě. Je hezké, že se Svobodův Jan Hus snaží dekonstruovat zaběhlá klišé o této době (Hus tentokrát nerevoltuje proti středověkému feudalismu), ale výsledek přináší brutální zklamání, bohužel. Jako určitá oponentura vůči Janu Husovi Miloše V. Kratochvíla a Otakara Vávry Svobodův Hus selhává. ()

Allien.9 

všechny recenze uživatele

Vážně tady někdo čekal dalšího Vávru?:-) Na televizní projekt to nebylo špatné, délka mi nevadila a na rozdíl od toho (mála), co se učí ve školách, nabízí Svobodovo zpracování alespoň nečernobílý pohled, viz. Václav a Zikmund. Potěšil mě výběr herců (jak do hlavních, tak do vedlejších rolí), nepotěšila mě hudba. U "Máje" jsem trochu té moderny zkousla, tohle je ale přeci jen "trošku" něco jiného, takže ta elektrická kytara při vedení Husa na hranici byla "trošku" fail. A sakra, spoiler.:o)) ()

Reklama

Reklama