Vražedná práva

Od scenáristů Chirurgů, True blood či Prolhané krásky těžko očekávat promyšlené krimi kvalit napr. Mindhuntera. Ovšem když se věci neznalý jedinec podívá na místní dosti vysoké hodnocení (81 %!) a představitelku hlavní role, kterou je vysoce kvalitní „seriózní“ herečka, nelze nemít očekávání. ABC dokázalo v roce 2014 uhnat už tehdy etablovanou Davisovou a v tom spočívá hlavní problém seriálu. Davisová totiž všechny herce přehrává o několik tříd – vypjatá niterná zhroucení, charismatické výstupy u soudu nebo mentorování studentů. Různé módy se u ní ale střídají tak často, že po pár epizodách začne být jasné, že seriál se nesnaží být ani trochu uvěřitelný, týká se to i vedlejších postav a jejich nedostatečně prokreslených změn v chování. V porovnání s Kravaťáky má seriál humor téměř nulový a navíc ještě poněkud otravnou postavu naivního a snaživého underdoga Wese./// Premisa první řady zní na papíře atraktivně a s přivřeným okem lze podzápletky ještě akceptovat, jak se však zvyšuje počet mrtvých a odhalují pachatelé ze samého středu Keatingové, začíná to být už poněkud směšné. Po zhlédnutí první série jsem si přečetla hlavní zvraty celého seriálu a nestačila se divit, jak moc se Vražedná práva ubrala k telenovele. Pokud jste ale milovníky dramat z amerických soudních síní jako já, můžete tomu dát šanci. 60–70 % [1. série] (19.08.2021)

// Takovej mladej, hip, zamotanej seriál z prostředí právnické univerzity, kde vrahové unikají na svobodu a nic se vlastně neděje. Nevím, jestli se mi to líbí nebo ne - ale sledovat budu zatím dál. Po dvou dílech 50% PS. na těch gay podzápletkách a kdo s kým spí by se mohlo ubrat, zabírá to až příliš času imho (04.10.2014)

Po prvních 5 dílech dávám 4 hvězdy a jsem vcelku nadšená. Ale ne tak nadšená, jak jsem doufala dle ostatních komentářů, hodnocení a výkřiků chvály. Seriál ubíhá docela svižným tempem a dokáže diváka zaujmout dvěma rovinama - 1. v každém díle jiný případ, který se aktuálně řeší 2. parta studentů a mrtvola v koberci, kdo? proč? jak?. Druhá rovina mě bohužel zatím baví méně. Seriál působí klasicky americky - všichni krásní a vzhledově dokonalí, důvtipní a dokáží získat důkazy velmi originálními způsoby a fintami - oukej, přiznávám, že tahle americká klišé mi ve filmech nevadí. Viola Davis je skvělá a táhne zatím všechny epizody. Jediné, co mě irituje je, že se předpokládá, že my diváci jsme natvrdlí a proto je potřeba nám ve chvíli, kdy nějaká postava třeba lže, předložit přímý důkaz a promítnout nám scénu, která to dokládá. Jako bychom na to nezvládli přijít sami. (12.01.2015)

První série je jedním z nejnapínavějších, nejintenzivnějších, zkrátka celkově nejlepších seriálových zážitků, jaký jsem zažil. Nabízí zajímavou premisou, tajemné, ale sympatické postavy a vtahující vypravěčskou metodu, která umocňuje vaší touhu po rozuzlení. Druhá série na tento koncept dobře navazuje, ale už nepůsobí tak svěže a konzistentně a od poloviny tvůrcům viditelně dochází šťáva a nápady, začínají plácat páté přes deváté a snaží se osudy charakterů až příliš za každou cenu propojovat. Na konci druhé série už jsem byl seriálem přejeden a působil na mě velice vyčerpaným dojmem a přestal jsem ho pak sledovat. Je to ohromná škoda a je evidentní, že původní koncept fungoval plně pouze jako limitovaná série a úspěch měl za následek umělé natahování, které v mých očích seriál zabilo. Geniální první sérii už mi ale nikdo nevezme. (26.03.2018)

Žila jsem s tímto seriálem několik týdnů, tak je asi jasné, že musím dát plnou palbu. Ačkoli jsem rozhodně nebyla cílovka - právní arogantní hatmatilku, ohebné a uřvané právníky, navíc mladé studenty práv, normálně opravdu spíš nesnáším. Proto bych nikdy nevěřila, že právě tomuto tématu budu věnovat tolik času (6 sérií po 15 dílech), přesto mě to vtáhlo - svým švihem, napětím a chytrostí. Jméno Annalise Keating mi bude ještě dlouho znít v hlavě. A Viola Davis ji hrála prostě skvěle. (14.04.2022)