Reklama

Reklama

Korida lásky

  • Japonsko Ai no corrida (více)
Trailer
Drama / Pornografický / Romantický / Životopisný / Thriller
Japonsko / Francie, 1976, 105 min

Obsahy(1)

Pověstný snímek nonkonformního japonského tvůrce Nagisy Ošimy KORIDA LÁSKY patří k filmovým titulům, jež v sedmdesátých letech prolamovaly různá sexuální tabu. Avšak i z pohledu současnosti, v níž zřejmě padly téměř všechny sexuální zábrany a intimní sféra se stala veřejnou, působí Ošimovo dílo značně nekonvenčně. Tvůrce se inspiroval autentickým příběhem, jenž se odehrál v Japonsku v roce 1936 a jehož protagonistka získala mezi Japonci jistou popularitu.

Děj líčí vývoj vztahu mezi mladou ženou Sadou, která začala pracovat v jednom hostinci jako služka a která se stala milenkou majitele podniku Kičiho. Zprvu pasivní žena postupně podléhá své sexuální touze a strhává zkušeného muže svou smyslností a nenasytností. Dvojice se oddává zničující vášni a stále hlouběji propadá do jejích osidel. Stupňující se posedlost nakonec vede k tomu, že milenka muže z vášně uškrtí a po smrti mu uřízne pohlavní orgán.

Ošima se koncentruje pouze na vztah milenců, odvíjející se v typických japonských interiérech před očima služebných či přizvaných gejš. V jednotlivých epizodách jsou zachyceny různé sexuální praktiky včetně sadomasochistických. Ve snaze postihnout destruktivní hloubku pudového vztahu neváhá tvůrce sáhnout i k jednoznačně naturalistickým scénám. Snímek tak jistě naplňuje vágní definici pornografie (již jen zobrazením genitálií a různých kopulačních technik), současně však postrádá její primitivnost a samoúčelnost. V Koridě lásky je naopak přítomen ozvlášťňující prvek "estetizace", projevující se způsobem snímání a svícení i použitím hudby či kostýmů. Dílo vychází z určité japonské tradice a spojuje ji s moderní dobou. Odkazuje k různým významům a rozhodně přesahuje žánr erotického filmu. Nabízí různé úvahy o voyeurství, o lásce a smrti, o stáří i o vztahu mezi mužem a ženou.

Snímek mohl vzniknout jen díky iniciátorovi celého projektu, francouzskému producentu Anatolu Daumanovi. V Japonsku byl zakázán a jeho tvůrce byl postaven dokonce před soud. Při uvedení na berlínském festivalu byl film zabaven a s podobnými obtížemi se setkával při uvedení všude ve světě. Nagisa Ošima natočil o dva roky později podobný snímek V říši vášní, tentokrát s duchařským námětem. V roce 1997 rekonstruoval událost z roku 1936 režisér Nobuhiko Obajaši ve snímku s názvem SADA. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (84)

stub 

všechny recenze uživatele

Původně jsem toto dílko ani nechtěl hodnotit, ale asi to jednou přijít muselo. Jde o nejlepší a nejobsažnější snímek s explicitním zobrazením sexu v dějinách? Patrně ano. Potíž není ani tak v tom, že (přes můj pozitivní vztah k nahotě i erotice) mě pornografie jako taková poměrně irituje, jako spíš v její nadbytečnosti - samoúčelnost některých scén je do očí bijící a byť se takto filmu dostalo masivní pozornosti, jeho kvalitě je to spíše ke škodě, než k užitku. Přesto jde o poměrně kvalitní snímek, na svou dobu neotřelým způsobem nahlížející na své téma i sexualitu obecně. ()

SallyZen 

všechny recenze uživatele

Originální umělecké porno s téměř žádným dějem, scénami tak bizarními, že je to spíš k smíchu a vyhroceným koncem, kdy celej sál zavíral oči. Ještě k tomu podle skutečné události. Eiko mě po hodině dost srala, ale jinak mě to určitě nepohoršovalo. Odvážné dílo, které určitě nebylo na škodu vidět. 65% ()

Reklama

snob 

všechny recenze uživatele

Film pro notorické poměřovače velikosti penisů. Nejeden hoch nabude po shlédnutí toho filmu dojmu, že uspokojí i slonici. Ale k věci. Film vytvořený na bázi pošupování tělesních vad ženy a muže směrem hluboko a snad ještě hlouběji. Ale ne, porno se tomu neříká, umění se tomu říká. A to bez uzardění. Náplní života je soulož. A proč ne? Soulož je obohacující. Soulož je oboupohlavně přínosná. Soulož je každému volovi k mání. Hlouběji! Silněji! Ještě! A tak se tím životem plahočíme jako nadržené štěnice a najednou bum ho. Na náhrobku nechť nám stojí : Šukali jsme a šukat budem. Zřežu tě ty řezníku, mohla by stát pod názvem douška. Film Môjû (který tímto vřele doporučuju) se problematice pošahaného šukání věnuje mnohem, mnohem zajímavěji a ne až tak hloupě okatě. Kde je jaký klín, ale rychle, nemám kam bych zaklínil vlastní život. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Průměrný erotický film, který je zajímavý jen hardcorovými scénami a japonským prostředím s tradičními oděvy a interiéry. Opředený "skandální" pověstí je jen proto, že ho jeho nejspíš exhibicionistický režisér uvedl na několika "normálních" festivalech v sedmdesátých letech, aby co nejvíc "šokoval" (= aby se co nejvíc zviditelnil). Herecké výkony jsou žalostné (i když hlavní hrdinka je hezká), dialogy stupidní a scénář ve svém žánru průměrný. Vhodný film pro prudérní lidi se zábranami pustit si obyčejné porno, a přitom na porno zvědavé - na tohle mohou totiž jít do artového kina, pak se to naoko snažit intelektuálně rozebírat a nemít pocit, že spáchali něco "nemravného". ()

Angerr 

všechny recenze uživatele

Pokud bych dvěma hlavním hrdinům uvěřil, že mezi nimi skutečně vzniklo takové spalující pouto, jaké film předstírá, vůbec by mi extrémní odvaha v zobrazení sexuality nevadila. Bohužel to tak není a experiment se tak dle mého nezdařil - zůstal pouze nechutný a - jakmile si zvyknete - nudný film. 3/10 ()

Galerie (31)

Zajímavosti (6)

  • Po své premiéře na Filmovém festivalu v New Yorku byl film ve Spojených státech amerických na určitou dobu zakázán, na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně Berlinale byl dokonce zabaven. Později byl však ve filmových klubech nesestříhaný promítán. Na domácím videu byl v Německu k disposici až po roce 1990. (JoranProvenzano)
  • Ve Velké Británii nejdříve Britská rada filmových censorů film doporučila promítat pouze v soukromých filmových klubech, aby do něj nemusela zasahovat, ale až po rozšíření právních nařízeních známých jako „Obscene Publications Act“ na filmy roku 1977. Později určila jeho přístupnost jen pro starší osmnácti let, nechala v něm všechny záběry, ale nařídila pozměnění záběru s prepubertálním chlapcem, který za trest vytahuje svůj penis, a to tak, že scéna byla přiblížena, takže byl vidět pouze chlapcův výraz. Od tohoto bylo upuštěno roku 2011. (JoranProvenzano)
  • V tomto filmu se poprvé v historii kinematografie objevil nepředstíraný pohlavní styk. (morgos)

Reklama

Reklama