Pohřeb slunce (festivalový název)
-
Taiyo no hakaba
-
Sun's Burial, The
Drama
Japonsko, 1960, 87 min
Režie:
Nagisa ÔshimaHrají:
Fumio Watanabe, Kamatari Fujiwara, Ichirō Nagai, Kei SatoObsah
-
Freska z nejchudší části Ósaky překonává svým morbidním pohledem na svět a bezvýchodností osudů jejích obyvatel i obvykle ponuré ladění filmů největšího z japonských režisérských rebelů. Mezi antihrdiny „ze dna“, bez morálky a hrdosti, vyniká dívka Hanako, jež se ve dne živí nelegálním obchodováním s krví zbídačelých obyvatel slumu, kterou prodává pro kosmetické účely, a v noci pracuje jako prostitutka. Není divu, že Hanako propadne kouzlu nově příchozího mladíka Takešiho, jenž do zdejšího všudypřítomného násilí a pokusů žít na účet druhého vnese stopy lidskosti. Takeši ale získá i sympatie šéfa pouličního gangu, hezouna Šina, který se ho snaží zkorumpovat pro svoje účely. Ve chvíli, kdy se chce Takeši od tohoto prostředí odtrhnout, je už příliš pozdě. Polodokumentární styl doplňuje obrazová stylizace vybombardované a bohem zapomenuté pustiny, jíž ani krvavý východ slunce nevěstí nic dobrého. (oficiální text distributora)
Freska z nejchudší části Ósaky překonává svým morbidním pohledem na svět a bezvýchodností osudů jejích obyvatel i obvykle ponuré ladění filmů největšího z japonských režisérských rebelů. Mezi antihrdiny „ze dna“, bez morálky a hrdosti, vyniká dívka Hanako, jež se ve dne živí nelegálním obchodováním s krví zbídačelých obyvatel slumu, kterou prodává pro kosmetické účely, a v noci pracuje jako prostitutka. Není divu, že Hanako propadne kouzlu nově příchozího mladíka Takešiho, jenž do zdejšího všudypřítomného násilí a pokusů žít na účet druhého vnese stopy lidskosti. Takeši ale získá i sympatie šéfa pouličního gangu, hezouna Šina, který se ho snaží zkorumpovat pro svoje účely. Ve chvíli, kdy se chce Takeši od tohoto prostředí odtrhnout, je už příliš pozdě. Polodokumentární styl doplňuje obrazová stylizace vybombardované a bohem zapomenuté pustiny, jíž ani krvavý východ slunce nevěstí nic dobrého. Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
hirnlego
Něco podobného si představuji pod pojmem "pseudoumělecká existenciální výpověď japonské spodiny" - a to není zrovna pojem z nejzáživnějších či snad zhlédnutihodných...(3.7.2007)
-
Artran
S rychlostí doby vzrůstá i rychlost režie. Kamera už nezachycuje pečlivě vystavěnou statickou mizanscénu Ozua nebo Mizogučiho, ale dokumentuje a dynamicky kreslí impresi stavu společnosti. Tam, kde Ičikawa a Kinošita směřují k humanistickému ideálu, prezentuje Óšima cynickou realitu zbavenou iluzí. Rebel nikoli bez příčiny, ale naopak reflektující nelehkou poválečnou situaci své země točí filmy jako je Pohřeb slunce. Toho japonského slunce, které mělo zářit nad císařskou říší a které teď skomíravě pableskuje mezi odpadky a rozvalinami nového světa. Generační výpověď s téměř apokalyptickými rysy, jejíž závěr ale naznačuje, že západ může být v případě bouřlivého protestu i východem.(29.6.2008)
-
Rudovous
Musim rict, ze fim stoji tak za 4 hvezdy, ale co me tedy krome az rebelske nalady vylozene fascinovalo byla barevna a atmosfericka kamera Ko Kawamata.(27.11.2007)
-
bassator
42nd KVIFF 2007 - SHOCHIKU NOUVELLE VAGUE - Shochiku Nouvelle Vague(12.8.2009)
-
stub
Pěkná filmová variace na téma chudoby a spodiny, jeden z mých oblíbených od Oshimy. Děj není nijak životně důležitý, jde spíš o věrnou reprodukci prostředí a pochopení bezvýchodnosti situace, dočkáme se, což pro režiséra není příliš typické, dokonce i závěrečné katarze. Barvy jsou výrazné a syté, na což si člověk po počáteční iritaci rychle zvykne a vizuálnímu stylu snadno podlehne. Výtečné je i obsazení, částečně tvořené tradičním Oshimovým ansámblem (Fumio Watanabe, Rokko Toura, Kei Sato), částečně jinými zajímavými herci (Junzaburo Ban, Kunie Tanaka, či obr z Yojimba Namigoro Rashomon). U NO mi připadá, že když opustí svá oblíbená témata (průzkum lidské sexuality a příběhy o levicových aktivistech), jsou výsledky zpravidla nejlepší...(22.7.2009)
