Jakási mrazivá dokumentární báseň. Oshima vlastně jen přejíždí kamerou po vlastnoručně pořízených fotografiích (podobně jako později v o něco známějším Ninja bugei-cho) z Korey, za lyrického, ale zároveň věcného, přemítání o životě (a zejména dospívání) na ulici korejských velkoměst (jmenovitě Soulu) a japonské spoluzodpovědnosti za tento stav. Pátou hvězdu zvažuji...(13.5.2011)