poster

Vyšší moc

  • Francie

    Snow Therapy

  • švédský

    Turist

  • Norsko

    Turist

    (Norsko)
  • slovenský

    Vyššia moc

  • anglický

    Force Majeure

Drama

Švédsko / Francie / Norsko, 2014, 118 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mcb
    *****

    Až bergmanovsky analytická studie manželského rozkladu, která maximálně vytěžila rozmáchlé, ale zároveň intimní prostředí luxusního horského hotelu. Lavina skrytých emocí, které se skrývají pod povrchem, zároveň tematizuje dnešní krizi maskulinity, jíž režisér zachycuje pomocí vícevýznamových pasáží a chladně vycizelovaného realismu, jenž si nezadá s perfekcionismem Davida Finchera. Östlundův nejlepší snímek.(15.1.2017)

  • Marigold
    ****

    Paradies: Schnee. Intenzivní vztahová lavina, která se valí kolem vrcholů Bergman, Trier, Seidl a Andersson a končí (pro Östlunda typicky) velkou a zdánlivě nadbytečnou tezí, která i ve filmové formě zpřítomňuje roli přetvářky a falešnosti při konstrukci reality. Zatímco první 2/3 filmu pokládám za naprosto brilantní v odpozorování detailů a práci se změnou nálady, závěr podobně jako v případě Play vyznívá jako intelektuální konstrukt bez debat nesmírně chytrého tvůrce. Nabízí se hned několik míst, kde Ruben mohl film utnout jako mrazivý obraz intimního rozkladu a nejistoty, on nicméně raději přikročí k enigmatické metafoře kolektivu. Vyšší moc je typ filmu, který dokáže otřást důvěrou v milostné vztahy a přesně zachytit křehkost a míru manipulace, s jakou je udržujeme v chodu. Je to zároveň přesné pojmenování tenké krusty, pod kterou distingovaná severská společnost uzamkla pudy, které se pak hlásí s překvapivou intenzitou o slovo v prostředí plném bizarních lidských rituálů (v tomhle připomíná Vyšší moc Seidlovu trilogii Paradies) Potvrzení, že Östlund patří do první ligy artového filmu. Možná by to jen místy nemusel tak zdůrazňovat. [80%](7.10.2014)

  • Big Bear
    *****

    Seveřané nám naservírovali další drama, tentokráte rodinné. Příběh je to vskutku komorní s jednoduchou zápletkou. Pohodová fungujícíc rodinka si vyjede zalyžovat do Alp kamsi na francouzskou stranu. Tomas i Ebba se těší jak si se svými dětmi zalyžují v klidu hor, bez neustálého vyzvánění Thomasova pracovního mobilu a jak si užijí pracovně jinak zcela vytíženého tátu. Nešetřili na ničem ani na ubytování v luxusním hotelu na vrcholku jedné z hor z jehož vyhlídkové terasy je nádherně vidět do okolí. Při jednom z obědů z této terasy spatří řízený odstřel laviny. Z parádní neobvyklé podívané, kterou si zpervu všichni fotí se posléze staně hrůzný zážitek, neboť masa sněhu se řítí přímo k terase. Zatímco Ebba instinktivně sevře obě děti do svého náručí chráníc jej vlastním tělem, Thomas (také instinktivně) sebere ze stolu ajfoun a rukavice a úprkem prchá z terasy... Z dosahu laviny sice uprchl, ale uprchl z života Ebby také jako chlap, manžel a opora o kterou se dá opřít v kritickou chvíli. Od té chvíle se dovča mění v psychologické drama kdy Ebba má problém s tím co se stalo a Thomas také. Přes zdánlivé bagatelizování situace si totiž sám jako chlap uvědomuje, že se zachoval jako zbabělá sračka. Ví co ztratil a neví co s tím.... ------ Já bych osobně s tím selháním nebyl tak přísný. Skvěle to ve filmu nastínil Thomasův přítel. Ve chvílích, kdy jde o život, kdy je člověk opravdu v tom nejhorším nebezpečí se někteří zkrátka přepnou do defaultního režimu a jejich chování je identické s chováním zvěře. Šílený strach pak z typických hrdinů od nichž předem očekáváme rozhodnost dělá sračky a z běžných lidí hrdiny. Těžko od stolu tvrdit - to já bych tedy neutekl, byť to od stolu zcela jistě řekne každý z nás. - Moc se mi líbil střih ve vypjatých chvílích, kdy je divákova pozornost zničehonic odvedena jinam. Také statická kamera a dlouhé záběry do obličejů herců byly fajn. Tohle zkrátka bylo dobré a to zejména proto, že to bylo velmi uvěřitelné a zkvěle podané. Ten závěr v mlze filmem lehce zamával, ale při skončení jsem si uvědomil, že jsem si vlastně přál aby to tak dopadlo. Důvěra je zkrátka křehká sklenka a snadno se napraskne čidokonce rozbije. Za mně je to 5 tužkovek do dronu. * * * * *(8.8.2015)

  • Dadel
    ***

    Tato švédská hanekovina pouze smutně ukazuje, že není všechno Haneke, co se třpytí. Námět filmu je zajímavý, ale zbytečná snaha o artové zpracování s nadužíváním dlouhých záběrů statickou kamerou dělá z filmu snobskou záležitost. Kdyby byl natočen trochu konvenčněji, na působivosti by mu to neubralo a nebyla by taková řehole ho dokoukat do konce. A to jsem nezmínil nejtrapnější složku filmu - hudbu, kterou tvoří výhradně Vivaldiho Léto (zřejmě pokus o ironii), které se ozývá asi 20x na náhodných místech filmu a je značně otravné.(3.1.2015)

  • apacka
    ***

    Po Gone Girl další manželské příběhy, reálnější a paradoxně děsivější. Neumím docenit konec, ježto jsem ho asi nepochopila. Použití Vivaldiho bylo neotravnější od dob reklamy na máslo v 90. letech.(14.10.2014)

  • - Horské cesty v poslednej scéne s autobusom sú v skutočnosti priesmyk Stelvio v severnom Taliansku. (misterz)

  • - Režisér Ruben Östlund získal inšpiráciu pre niektoré scény v scenári zo skutočných záberov na YouTube. (misterz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace