poster

Vyšší moc

  • Francie

    Snow Therapy

  • švédský

    Turist

  • Norsko

    Turist

    (Norsko)
  • slovenský

    Vyššia moc

  • anglický

    Force Majeure

Drama

Švédsko / Francie / Norsko, 2014, 118 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • zette
    ***

    Film je velmi dobre natoceny, atraktivni prostredi francouzskych Alp, kdy se kamera nejednou zameri na ruzne vychytavky pro lyzare (no, mozna uplne bezne, rikejte to ale nekomu, kdo byl naposledy na lyzich v roce 96 a jeste na Pustevnach), doplnene vybornym zvukem a krasnou hudbou, zde mozno diskutovat, zda se do snimku uplne hodi... Kdyz jsem si precetl o cem film bude, byl jsem nadseny a vedel jsem, ze tento film musim videt! Jak uz se tak nekdy stava, zavladlo ve mne zklamani. Cekal jsem vetsi emocni predstaveni, i kdyz Tomas se za svuj zachvat smutku stydet nemusi:-). Ebby byla pipina, ktera v manzelstvi strada a dle meho skromneho nazoru si myslim, ze by delala problemy i bez laviny. Po nejake dobe mi zacal byt osud teto rodinky celkem lhostejny. Na druhou stranu byla velmi zajimava postava Matse, kterou skvele zahral Kristofer Hivju, s nim jsem se neskutecne bavil a vsemu dala korunu jeho pritelkyne a spolecny dialog v loznici. Zaver filmu uz byl uvareny z alpskeho snehu a nicemu nepomohl. Videno v ostravskem Minikine, vyprodano.(18.1.2015)

  • gudaulin
    ***

    Zajímavá vztahovka natočená jako psychologické drama rodiny vytržené ze stereotypu domácí rutiny a vystavené zkoušce důvěry. Nedá se jí upřít smysl pro atmosféru daný střihem a výběrem hudebních motivů, stejně jako slušné herectví neokoukaných herců ze severu a konec konců ani schopnost místy tnout do živého. Čtvrtou hvězdičku ale nakonec přece jen nedám, protože místy se Östlund ztrácí v intelektuálních tezích, místo aby věcně charakterizoval problémy partnerského života. Někteří diváci včetně mě budou tak trochu tápat, co chtěl dejme tomu autor sdělit pěším sestupem hotelových hostů serpentýnami z hor vstříc civilizaci. Pokud je celý konflikt postaven na historce s lavinou, pak režisérovi uniká mnoho z lidské psychologie i z toho, co tvoří fundament partnerských vztahů. Podobná příhoda patří do kategorie těch, co dokážou naštvat, ale tak jako klesne zvířený lavinový sníh, opadnou záhy i emoce a střízlivě uvažující člověk se jim bude jenom smát. Mnohonásobně větší nebezpečí pro partnerskou soudržnost tvoří hysterický výlev sebelítosti, malosti a pohrdání sebou samým, jaký předvedl filmový hrdina tváří v tvář manželce. Patří k těm, co můžou navždy změnit pohled na partnera a snadno zničit perspektivu dalšího soužití. Mimochodem, i z hlediska dramatické stavby bylo pro film mnohem lepší nechat diváka balancovat v jeho sympatiích pro aktéry příběhu a nechat ho na vážkách, na čí stranu se nakonec přiklonit. Do zmíněné scény snímek nutil k přemýšlení, pak už jen k zaujímání postojů. Pokud bych byl ochoten pohlížet na lavinovou historku jako na katalyzátor dlouhodobě doutnající nespokojenosti, kdy stokrát nic umořilo osla a jedna jiskra dokáže nečekaně zapálit sud prachu, dávaly by mnohem víc smysl reakce i skutky všech členů rodiny. K tomu mi ale Östlund nedal žádné indicie a patrně to myslel přesně tak, jak to natočil. Celkový dojem: 60 %.(7.10.2014)

  • Radek99
    ****

    Až na ten přespříliš vykonstruovaný konec vynikající severské vztahové drama. Původně to vypadalo, že Ruben Östlund chce svým filmem přispět k debatám o krizi rodiny, nakonec jeho film vypovídal spíše o krizi mužské role v současném genderem a politickou korektností znásilněném světě. A také o současné Evropě, v jejímž pohodlí lidský rod naprosto degeneruje, příroda je zkrocená, zima už neznamená smrt, dokonce i velehory jsou bezpečným místem pro rodiny s malými dětmi, všechno jsme si tady v Evropě ochočili a ono si to ochočilo nás. Dobře jsem si ten rozdíl uvědomil třeba na Novém Zélandu, kde ve stejně blahobytné společnosti ještě stále funguje pocit sounáležitosti a jakési vyšší odpovědnosti za osud druhých, jelikož nikdo nikdy neví, kdy udeří zemětřesení, přijde tsunami, zaúřaduje nevyzpytatelný Tichý oceán...a člověk bude odkázán na pomoc druhého. Tohle v dnešní Evropě naprosto chybí. Nadbytek a absence strachu nás rozkládají zevnitř. Filmu Rubena Östlunda pak ovšem trochu chybí odvaha postavit se kánonu politické korektnosti, rozpad vztahu a partnerský rozkol nakonec onou scénou ve vánici na sjezdovce uhladí a scénou v autobuse uhne úplně někam do absurdna (ta pochodující masa mi svou kolektivistickou vizí připomněla komunistické budovatelské filmy 50. let...akorát tady nepochodovalo dělnictvo vstříc dějinnému optimismu, nýbrž střední třída na sešupu dolů...za všechno totiž můžou diletantští řidiči autobusu...). Stejně tak aby se neprohřešil ani náznakem úlitby ke komerci, pečlivě v celé mizanscéně vymazal jakýkoliv náznak product placementu, zmizelo všechno firemní, loga z bund, lyží, lyžařských brýlí, helem, oblečení...a je to tak nápadně anonymní, až to bije do očí...svou sterilitou...(11.2.2015)

  • Malarkey
    *****

    Skandinávský festival v Mladé Boleslavi mi na jeden středeční večer nachystal opravdovou pecku. Režisér Ruben Östlund mě totiž už jednou přesvědčil s filmem Play o tom, že umí být originální a Vyšší moc se jevila minimálně stejně zajímavě. Výsledek pak předčil veškerá očekávání. Jedná se o naprosto precizní rozklad vztahu muže/ženy vs. rodiče/děti v rámci jedné ne úplně příjemné situace. Bylo mi z toho chvíli zle, ale vše režisér zjemnil hodně dobrými a vtipnými scénami. I herci se našli dobří a když by ten závěrečný psychický výjev toho táty od rodiny byl o trošku lepší, byl bych absolutně spokojen. Viděno na základě Challenge Tour 2015.(27.4.2015)

  • Mrkvič
    **

    To jsou takový chujové ti norové (nebo seveřani, nebo kdo to hlavně vymyslel). Nevím, kde jsem se doslechl o filmu, když byl srovnáván s katastrofickým Everestem. To fakt ne. Celou dobu jsem si připadal asi jako když mi kamarád řekne, že po titulkách něco bude. Ono tam vždycky něco je, ale ne to, co byste čekali. Není to špatná rodinná dramatickopsychologická studie, ale pohled na bulícího chlapa měl spíš opačný efekt. Dost jsme se u toho s přítelkyní nasmáli.(6.3.2016)

  • - Režisér Ruben Östlund získal inšpiráciu pre niektoré scény v scenári zo skutočných záberov na YouTube. (misterz)

  • - Horské cesty v poslednej scéne s autobusom sú v skutočnosti priesmyk Stelvio v severnom Taliansku. (misterz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace