Naqoyqatsi

Po delší době jsem si zkompletoval tuhle pozoruhodnou trilogii (Koyaanisqatsi, Powaqqatsi a právě Naqoyqatsi). Předchozí dvě části se mi líbily, dokázal jsem se s tvůrci naladit na stejnou vlnu a ponořit se do sledování. U poslední části tomu bohužel tak nebylo, líbila se mi nejméně a dodíval jsem se na sílu. Tvůrci se bohužel shlédli v technice a v různých obrazových filtrech. Místo úchvatných obrazů naší planety a společnosti, nabízejí rentgeny, ikony, různé technické detaily, portréty známých osobností a většinou je to v podivném filtru. Technická stránka mě extrémně rušila. Navíc opět platí, čím víc chtějí tvůrci být moderní, tím více jejich dílo zastará. Pohledy na moderní techniku o dvacet let později nikoho neuhranou. Vytratilo se pro mě tak to největší kouzlo - ponoření se do nádherných obrazů pospojovaných do fungujícího celku s výtečným vyzněním. To byla charakteristika prvních dvou snímků. Naqoyqatsi je pro mě sled odpudivých obrazů slepených do nefunkčního celku, který poselství autorů vyznít nenechá. No aspoň jsem u toho naloupal nějaké ořechy, slabé dvě hvězdy z úcty k předchozím dílům. (23.01.2022)

70% - Zdařilý dlouhominutážní videoklip na mému vkusu nepříliš lahodící hudební plochy Philipa Glasse. Krásné a nápadité záběry si s hudbou jakž takž vyhovují a člověk, který má náladu na rozjímání nad audiovizuálním koncertem by měl být blahem bez sebe. Nemohu hodnotit výše, protože se mi celek příliš zavání ambiciózním kýčem. Je ovšem velmi vybroušený, a já si jako muzikant díky Yo-Yo Movým violoncellovým sólům přijdu na své. (17.05.2007)

Ehm, to jsem takhle jednou přišel domů vypálenej a táta měl puštěný tohle. Tak jsem si uvařil čajíček sedl jsem si na gauč a pozoroval tyhle nádherný obrázky podkreslený decentní hudbou. Později se ke mě začalo dostávat i jejich poselství. Ale čert vem poselství, vizuální forma tohoto snímku je dokonalá a i když bych se na to do kina nikdy neodhodlal, jako klidné večerní završení rušného dne mi to posloužilo parádně. (30.12.2007)

Úplne si uvedomujem význam slova Naqoyqatsi (civilizované násilie, vojna ako sposob života, život zabíjajúci všetko ostatné) aj to, že Glassova hudba viac kedykoľvek inokedy je práve tu na mieste. Ale značne mi komplikovala divácky zážitok, hlavne ku konci. Naštastie táto spartakiáda negativity (inak finálny dieľ ani nemožno nazvať) skončila v tú najvhodnejšiu chvíľu. Každopádne sila. 70% (21.08.2008)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film my nejzajímavější přišel tím, co bylo zobrazováno, respektive v jaké koláži a jaké k tomu byly použity nástroje (filtrování, prolínání, které je v závěru u uměleckých děl skutečně úchvatné), ale jinak pro mě film nemá moc vypovídací schopnost. Člověk o něm může přemýšlet, ale takhle se dá přemýšlet o čemkoli, protože všechno může jitřit něčí fantazii. (07.11.2016)