poster

Powaqqatsi

  • USA

    Powaqqatsi

  • slovenský

    Powaqqatsi

Dokumentární / Hudební

USA, 1988, 99 min

Režie:

Godfrey Reggio

Scénář:

Godfrey Reggio

Hudba:

Philip Glass

Hrají:

Cheryl Tiegs (a.z.), papež Jan Pavel II. (a.z.)

Střih:

Miroslav Janek
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Rosomak
    ***

    Nejslabší díl trilogie, který je zbytečně rozvláčný a pomalý. Ač zde Reggio řeší zásadní myšlenky, musel jsem se přesto pořád koukat na hodinky, abych sledoval kolik času zbývá do konce...(7.9.2006)

  • xxmartinxx
    ****

    Nenapadlo mě, že bych pojem "zbytečné pokračování" použil zrovna u tak epické a bezesporu úchvatné podívané. Není to ale zdaleka tak vizuálně vypiplané jako první díl a staví to na velmi podobných, ne-li stejných, základech. Zůstává jen geniální Glassova hudba. Nevidět první díl, váhal bych nad tou pátou, ale takhle to musí být vděčné i za tu čtvrtou hvězdu.(5.5.2010)

  • igi B.
    *****

    Další >hudební básně s obrazy< minimalisty Phillipa Glasse a filmového kouzelníka Godfreye Reggia - tentokráte na téma >nezlomný lidský duch< ... Bída ale i krása a síla lidského bytí ve fatálním koloběhu života na planetě Zemi... Druhá část fenomenálního, vpravdě uměleckého počinu, vyjadřujícího sílu myšlenky ve spojení hudby a obrazu beze slov... - - - P.S. Vedle filmu i další skvělý soundtrack jako samostatné album P.G.(31.5.2006)

  • Djkoma
    **

    První hodina mě naprosto minula, aby zbytek byl už jen slabým odvarem předchozího/následujícího dílu. Bohužel Glass zaujal nový směr s optimističtější hudbou plnou etnických motivů(?), ale mě tím hudebně zaujal, emočně minul. Nechápu proč Godfrey Reggio sleduje skoro celou první hodinu jenom opálené děti, muže a ženy, jak se hýbou, pracují, myjí a skotačí... Chápu kam směřuje, ale nechápu proč tak zdlouhavě a stále dokola. Od prvních náznaků technologií v podobě reklam jsem cítil naději, ta však rychle pohasla. Powaqqatsi je z celé trilogie nejvíce natahovaný, má toho nejméně, co říct, a příliš často se opakuje.(15.3.2010)

  • Dadel
    *****

    Krása. Zatímco Koyaannisqatsi bylo o uspěchanosti moderní civilizace, Powaqqatsi je o půvabu tradičních civilizací. Sice zde není žádná scéna, která by mě vyloženě dojala (Koyaannisqatsi se mi tudíž celkově líbilo trchu víc) a ani se zde už nedočkáme žádných zběsile zrychlených záběrů, ale zato má tenhle film rozhodně lepší hudbu, která se narozdíl od prvního dílu hodí i k samostatnému poslechu. Pravděpodobně nejlepší soundtrack, jaký jsem kdy slyšel. Glass jede!:-)(29.12.2003)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace