Célina a Julie si vyjely na lodi
-
Céline et Julie vont en bateau
-
Celine and Julie Go Boating
Drama / Fantasy
Francie, 1974, 193 min
Režie:
Jacques RivetteObsah
-
"Célina a Julie si vyjely na lodi" je film o dvou dívkách na hraně mezi světem reality a fantazie. K překročení hranice postačí pozřít speciální bonbón, k neodkladnému zásahu do fantazijního děje pak poslouží podomácku vyrobený lektvar. A samozřejmě je nezbytné...(chtít) tomu všemu prostě věřit. (oficiální text distributora)
"Célina a Julie si vyjely na lodi" je film o dvou dívkách na hraně mezi světem reality a fantazie. K překročení hranice postačí pozřít speciální bonbón, k neodkladnému zásahu do fantazijního děje pak poslouží podomácku vyrobený lektvar. A samozřejmě je nezbytné...(chtít) tomu všemu prostě věřit. Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
Pohrobek
Báječně zahraná, fantastická filmová pohádka, v níž nechává Jacques Rivette bezstarostně prolínat a křížit různé reality stejně nahodile jako mnohoznačně. Nikdy nevíme, co nás čeká v příštím okamžiku. Čas i prostor ztrácí své hranice. Film se dost blíží klasice "Alice in Wonderland", dále bychom tu nalezli zřejmou inspiraci Henry Jamesem a jeho"The Other House" a "A Romance of Certain Old Clothes".(28.3.2005)
-
hirnlego
Už od prvních minut dosti svérázné vyprávění o dvou potrhlých holkách a jedné záhadě, nenudí ani na chvíli! Dotyčné dost silně připomínají ona roztomilá děvčátka ze Sedmikrásek Věry Chytilové - drzé, oprsklé, mile divné a zábavné. A když se takováto dvě individua rozhodnou řešit záhadu jednoho starého domu, jak to asi může dopadnout - samozřejmě jako nehorázná fraška, podaná roztomile potrhlou a vtipnou formou. Jacques Rivette si zde dělá dobrý den z klišovitých schémat starých románů (s motivem intrikánských bojů o dědictví a podobných stokrát omílaných témat) - a činí tak naprosto originálním, lehce schizofrenním způsobem, který mě osobně prostě dostal! Navíc obě ústřední herečky byly ve svých rolích, naprosto věrohodné, a tudíž totálně šáhlé - takže mi nezbývá něž nadšeně zatleskat, uznale pokývat hlavou a těšit se na další Rivettův film...(17.5.2006)
-
Shadwell
Rivette si jako jeden z mála uvědomil převrácená znaménka mezi fantasií a realitou. Jde o to, že skutečný svět francouzského předměstí, jež obývá Célina a Julie, odpovídá fantasii, zatímco návštěvy domu Oliviera patří do reality. Nikoliv obráceně, jak se jeví. Už třeba ty ryze popisné (dokumentární) prvky z počátku, kdy sleduje jedna dívku druhou, jsou tím momentem, který zbavuje dílo realistické povahy a činí z něj dílo fantastické. Zatímco totiž pokusy o filmový i literární realismus vycházejí z přesvědčení, že skutečnost je rámcem mnoha různých možností, které dílo aktualizuje (něco jako když dramaturg vybírá z mnoha bytů – možností – na pavlači ten pravý, třeba ten Olivierův, v němž by se mohl odehrávat zajímavý, do filmového nebo divadelního díla posléze „otisknutý" příběh), umění fantastična škrtá pojem možnosti a pracuje s mnoha různými skutečnostmi, jimž není nadřazen společný rámec (protože ve fantastice má smysl každý příběh, neboť ty, které smysl nemají, nestojí vůbec za představu, tudíž neexistují). ____ Příznačné je rovněž to, že se v tak malém (autorském) filmu může udát tolik velkých (podivuhodných) věcí, ale nakonec to je docela logické, protože nákladné filmy jsou příliš rizikovými projekty, než aby si mohly dovolit experimentovat a improvizovat. Proto levnější-autorské filmy nadřazují diegezi (divákem konstruovaný svět filmu) a naraci (kauzální řetězení událostí v tomto světě) fikci, zatímco filmy nákladnější-žánrové činí obráceně, neboť se bez fikce, jíž by divák propadl, neobejdou. Jde o to, že fikce sice diegezi a naraci předpokládá (tj. nemůže existovat beze světa a bez příběhu), diegeze a narace ale na druhé straně mohou existovat i bez fikce. Rivette si tohle uvědomuje a fikci neutváří. Jeho filmy se bez ní obejdou. Nestojí na ní.(30.12.2008)
-
Kulmon
Tři hodiny dlouhá nebetyčná nuda. Hlavní hrdinky jsou přesně jako ty dvě slepice ze Sedmikrásek. Těm jsem mimochodem dal jen jednu *.(13.11.2009)
-
Flipper
Nesúvislý poprehadzovaný dej, dlhé nudné scény spôsobujú, že to nadpriemerné dialógy nedokázali vyrovnať a celkovo som sa nudil. Kým v sedmikráskach (keď už ich tu tak spomínate) sa stále niečo dialo, tu to pôsobilo, akoby ste hádzali hrach na stenu, lebo výslený efekt činnosti bol buď vystrihnutý, alebo zamlčaný. dve hviezdy len za zvodné kúzelnícke číslo.(27.4.2010)
-
betelgeuse
Kouzlo / kletba dobrých art-filmů spočívá v tom, že sice z principu odmítají narativní doslovnost a jednoznačné výklady, na druhou stranu ale nabízejí dostatek verbálních a motivistických indicií k tomu, aby si vnímavý a zkušený divák vytvořil alespoň nějaké (byť jen pracovní, často se vylučující a nikdy dokonalé) hypotézy k uchopení filmu – takové, které mu pomůžou film ne 100% vysvětlit, ale minimálně ocenit půvab jeho „hry“ [zde nenucená paralela mezi procesem vzpomínání na jedné a diváckým pronikáním do narativní struktury na druhé straně, kdy finále s pokusem hrdinek o ovládnutí sledovaného příběhu dostává kontury groteskního "duchařského horroru“]. A Rivette si hraje famózně. Nehledě na to, že není žádný akademický suchoprd: vedle dvojice za sebe neustále alternujících hrdinek, holek, které prostě „blbnou“ (princip také „Sedmikrásek“, ale Chytilová byla paradoxně víc intelektuální a na odiv), stojí určitě za zmínku práce se scénou, zejména rekvizitami. Napodruhé jasný plný počet a nestydím se za to:)(17.5.2006)
-
Morien
Jedna z nejkrásnějších filmových odměn, jakých se mi kdy dostalo. Jak se občas říká, že každý hledá film, který by chtěl vidět znovu poprvé, tak pro mě by to byl tento. Tak promyšlené a přesné vyprávění musím obdivovat. Mnoho scén je postavených tak, že kdyby byly z filmu vyňaty, fungovaly by jako absurdní groteska i samostatně, zároveň je vše provázané a navzájem se doplňující. Líbil se mi kontrast civilnosti hereček s neobvyklou normalitou nastolenou jednáním jejich postav. I když směr vývoje děje nebyl nijak překvapující, přece bylo velmi zábavné ho sledovat a objevovat. A když konečně přišla na řadu ta loď, zůstala jsem němá. Podle mého se tak povznášející pocit s mnoha superlativy nesnese, takže už radši skončím. ♥♥♥(20.8.2009)
-
Bebacek
Hmm, tak holky si sice na lodi vyjely, ovšem až v posledních 5 minutách filmu. To, že byly obě nechutně vychrtlé bych ještě zkousla, ale že se občas chovaly jako ty dvě blbé krávy z Chytilové Sedmikrásek už ne. Můj třetí Rivette a velké zklamání. Místo úchvatné podívané mě čekala nuda a neustálé pozorování pomalu ubíhajícího času na hodinách. Škoda...(14.12.2007)
-
Gimp
Na tenhle film jsem krátký, jdu si to udělat do kopretin.(29.11.2007)
-
venus
Jedna hvězda za bombon. Tři nejzbytečnější hodiny francouzské kinematografie. Nudná slepenina prázdných scének. Rivette pouze vykradl Sedmikrásky Věry Chytilové, už jen okatá podobnost zrzka-bruneta je do očí bijící, a přetransformoval je do nudné patlaniny s rádoby uměleckým nádechem. Pro mě naprosto neoslovující snímek. V Sedmikráskách jsem viděla tu cynickou genialitu, ale tady opravdu vůbec nic.(17.2.2012)
-
Exkvizitor
Připadám si hrozně kacířsky, ale nemůžu si pomoct. Mně se tento film zdá být nehoráznou blbostí, která má ke všemu tři hodiny. (To však vůbec neznamená, že to blbost je. Zjevně mi unikají souvislosti - protože si jinak nedokážu vysvětlit, kterak může být toto dílko tak nesmírně populární. - No jo, ale co když je to opravdu blbost? :o) P.S. Reakce na jiná hodnocení: Já přece vůbec nepožaduju "narativní doslovnost a jednoznačný výklad". Jistěže na uchopení tohoto filmu může být řada hypotéz - jenže na rozdíl od jiných podobně "nesrozumitelných" art filmů (typu skvělého Loni v Marienbadu) mě tento ani trochu nebavil. Nezaznamenal jsem zde žádné vtipné elementy o nichž píše hirnlego a ústřední dvojice dívek mi byla vyloženě protivná (což se mi sice stalo i u Sedmikrásek, o nichž píše zase betelgeuse - jenže tam to jednak bylo účelem, druhak se mi se mi tato Chytilové hříčka velmi líbila, a to pro své úžasné experimentování s formou. Forma Céline a Julie je pro mě prostě nudná, nezajímavá. A celý tento film dokonale zbytečný.)(16.5.2006)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(15.2.2009)
-
Bubble74
Přimlouvám se o zavedení nové filmové kategorie absurdní psychárna, protože fantasy je v případě Celine a Julie naprosto nedostačující.(1.4.2012)
-
Hejtmy
Nevím, o co ve filmu šlo, ale ať už to bylo cokoliv, nebavilo mě to. Často jsou tady připomínány Sedmikrásky Věry Chytilové a já s podobností souhlasím, stálo to oboje za úplně stejné nic. Přece jenom drobnou výhodu Sedmikrásek vidím v tom, že byly první, C & J zase měly aspoň zárodky děje, takže remíza. 20 %(1.2.2012)
-
nascendi
Po prvých piatich minútach "sledovačky" som spozornel, tušiac, že bude problém. Ďalšiu polhodinu som mal dojem, že sa mi nechtiac nahral ďalší zázrak Erica Rohmera, ktorého neznášam. Predstava, že sú predo mnou ešte dve a pol hodiny ma vydesila a zvýšil som rýchlosť prehrávania. Nepomohlo ani to. V komentároch sa tento paškvil prirovnáva k Chytilovej Sedmikráskam. Tie však mali atmosféru, vtip i myšlienku, aj keď o vydarenom filme sa ani v ich prípade nedá hovoriť. Ale toto? Jedna hviezdička je tam iba preto, že odpad je vyhradený pre Rohmera.(23.1.2011)
-
LEATHERFAC
Vážení přátelé... nehorázná nuda, která se nedala přežít ani s občasným přetáčením. Film který jde naprosto mimo mě. A Sedmikrásky? Rok 1966, tohle 1974 - takže Sedmikrásky byly jednak první, jednak jsem se u nich nenudil nikdy ani na chvilku a jsem je už ze párkrát viděl a hlavně mají dobrou pointu! Zde jsem se žádné nedočkal - žádné pointy ospravedlňující ty tři hodiny nudy...(27.12.2011)
-
PollyJean
spíš 3,5... protože přes všechny ty vyhrávky a vychutnávky je to přece jen příliš dlouhé a místy i příliš zdlouhavé…ale konec je opravdu vydařený.(10.1.2012)
-
Block
Náhodné (nebo nenáhodné) kamarádky Celine a Julie si usmyslely, že zjistí co se děje ve vile. Obě dívky nejenže dokážou jedna druhou zastoupit v životě, ale i přesun pomocí zvláštních bonbonů do děje tam ve vile pojí obě dívky do jedné postavy - služebné. Drama kolem žádaného vdovce, který se nechce kvůli své dceři znovu ženit, vrcholí k tragédii. Celin a Julie (v postavě služebné) chtějí dívenku zachránit. Je to vůbec možné, když jde pouze o sen či představu?! Rivettovi čáry máry (obě dívky mají oblibu v kouzlech) přináší podivuhodný film, který spoustě lidem (v celku pochopitelně) může připadat jako ohromná konina. Obě dívky možná ani nejsou dvě, ale jenom jedna. Nebo možná nejsou vůbec. Obě (jedna, žádná?) v každém případě mají rády kouzla a halucinogení (vysmáté) bonbony, díky kterým si spestřují nudné pařížské chvíle. Tímto bych doporučil si spetřit ty nudné pražské, brněnské, ostravské a jiné chvíle všem přítomným(24.1.2007)
-
crass.48
Po šestém zhlédnutí říkám: Jsem už na ty ptákoviny asi moc stár.(2.3.2008)
-
Tumáš
První půlky byla táááák nudná, že jsem hodně zvažoval, že se ani nedokoukám, druhá to dosti pozvedá, ale není to vyloženě zázrak. Bylo to však poměrně zajímavé. Snad to dopochopím jindy.(6.8.2008)
