Režie:
Jana ŠevčíkováScénář:
Jana ŠevčíkováKamera:
Jaromír KačerHrají:
Marián KuffaObsahy(1)
Marián Kuffa je farářem v malé vesnici Žakovce pod Tatrami na Slovensku. Na faře se stará o bezdomovce, bývalé vězně, děvčata a kluky z dětských domovů, tělesně postižené a týrané matky s dětmi. Okolo 250 lidí. Někdo zemře, někdo se narodí, někdo odejde... Příběhy bezdomovců, alkoholiků, feťáků a dalších ztracených existencí slouží ve filmu kromě své vlastní síly a zajímavosti také jako zrcadlo k počínání, životu, víře a náboženské a osobní filosofii faráře. Film o síle víry a hodnotě oběti, o tom, jak moc se člověk dokáže vydat za druhé, jak moc tím ztrácí, ale i jak mnoho tím získává. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (33)
,,NÁDYCH, VZŤAH K BOHU A VÝDYCH, VZŤAH K BLÍŽNEMU. NÁDYCH, VÝDYCH. ČO SA UČÍŠ V ŽÁKOVCIACH? DÝCHAŤ.“ __ V porovnaní so ,,Všetkými mojimi deťmi“ ide o ešte lepší pohľad na život Mariána Kuffu a jeho chovancov v Žákovciach, idúci skrze mapovanie neľahkých životných peripetií niekoľkých postáv poriadne na dreň. Pred sledovaním som mal približnú predstavu o tom, čo uvidím a vo výsledku sa moje očakávania nielen naplnili, ale v niektorých ohľadoch boli dokonca prekonané. Je hrozné pozerať sa na tie primitívne, zaostalé a pologramotné existencie, ľudí už v tvári strhaných alkoholizmom i rodenou degeneráciou, ktorých už nič dobré nečaká, no oni sa neprestávajú pretĺkať svojim biednym svetom. Načo im ďalej žiť? A predsa ma režisérka v závere milo prekvapila, ako sa niektorým z nich podaril (možno načas) návrat do života. Odvážne taktiež ukázala, ako sa na Kuffovu hlavu občas znesú aj ostrejšie slová, keď sa snaží pomôcť v integrácii rómskemu etniku, ktoré si pritom jeho snahu niekedy necení (,,Ty si farár? Ty si hovno! Ty nie si farár!“). Na výslednom hodnotení sa podpisuje aj technické spracovanie v práci so zvukom, strihom a s kamerou vytvárajúcou viacero monumentálnych obrazov. Zábery zhora kedy Kuffa jazdí s koňom po krajine takmer ani nepripomínajú slovenské reálie a skôr sa ponášajú na dokument zo života nejakých východoázijských kočovníkov. Posledné dva zábery sú doslova ohromujúce a presne definujú Kuffovu outsiderskú osobnosť. Najprv záber kedy ticho rozjíma počas modlitby a napokon ten, kedy na koni miery do hmly a akoby sa strácal v prázdnote. Lenže aj v nej čosi je. (406. hodnotenie, 28. komentár k filmu) ()
Kuffa je mi nesympatický a názorovo i hodnotovo na kilometre vzdialený človek, ale jeho záslužnú prácu so sociálne slabšími (hoci väčšinou nie príliš efektívnu) uznávam a do istej miery obdivujem. V scéne s rómskou lezbičkou ktorá má "vystúpiť z vlaku" sa však vyfarbil ako presne to pomýlené, "džender" bľabotajúce individuum, ktorým je i dnes. Ľúbme svojích blížnych, ale iba ak sú hetero kresťania. ()
Mé první setkání s Mariánem Kuffou. Na jedné straně jsem k němu choval velký respekt, na druhé mě ovšem některými svými názory a postoji dost dráždil. A nejen pan farář, vůbec celý dokument. Z toho na mě dýchá především marnost. Zkoumaný vzorek obyvatel „přestupní stanice“ je velmi různorodý a snad všichni, kteří měli možnost mluvit na kameru, něčím zaujmou, ale u každého z nich si říkáte, že je stejně vlastně jedno, co hezkého povídá/dělá, protože odsud zkrátka neodejde jako znovu zrozený. V lepším případě dokáže (dočasně!) potlačovat své démony a nějakým způsobem žít na oné faře (což člověk musí považovat za úspěch, a to bez ironie), ale již nikdy se nedokáže vrátit do normálního života, „tam venku“ by byl ztracený a nejspíš by do „toho“ znovu spadl (ať už jde o cokoliv). Jistě, je tu i nějaká naděje (shodou okolností u toho, který mi už od prvního záběru nepřišel tak bez šancí jako ostatní a také jsem si ho nejvíc oblíbil), ale 1 jedinec z celého „stáda oveček“? I přes tu bezvýchodnost to za mě budou solidní 4*. ()
To vás tak jednou bůh zachrání před smrtí a vám dojde, že mu to musíte splatit. Koní, horolezení i jiných věcí se vzdáte, s ženami a touhou po dceři je to těžší, ale i to z vděčnosti a lásky k bohu zvládnete. Založíte dům pro všechny, jejichž život se dostal někam, kde být nechtěli a hlavně nechtějí, dům, který slouží jako přechodná stanice mezi protidrogovými a protialkoholickými léčebnami, pasťáky, vězeními, ulicí...a snad normálním životem. I zloděj, který se "pokusil o útěk z vězení, při kterém bohužel bylo zabito 5 policistů" patří mezi "chlapce" tohoto skvělého faráře, geniální osobnosti, která se všemi obyvateli útočiště jedná s respektem, ale zároveň s určitou přísností schopnou motivovat a posunout každého v další cestě životem. Ve volných chvílích řeší problémy romských a jiných komunit v okolí Popradu a pořádá bohoslužby. Jana Ševčíková tohoto neskutečně akčního a úžasného člověka, jež ke každému přistupuje s obrovskou dávkou lidskosti, a který je vlastně jedním ze všech kolem, spolu s jeho komunitou zachycovala po 5 let a určitě stojí za to si těch 5 let s nimi prožít aspoň na plátně... ()
Marián Kuffa je pán, o tom není sporu. Jen jsem si celou dobu říkal jestli nebalancujeme na hranici sociálního kýče příliš dlouho. Přece jen obrazy Mariána na koni, po boku svého věrného psa a Tatrami před sebou, jsou až příliš silné a ve výsledku až příliš kontrastují s intimním vyprávěním Jany Ševčíkové. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (2)
- Prvý rozhovor s kňazom bol dohodnutý na 5 minút, no pretiahol sa na hodinu. Režisérka si následne predĺžila pobyt v Tatrách na 2 týždne, no do Žakovíc sa neskôr vracala po celý rok. (figliar)
- O kňazovi Mariánovi Kuffovi z malej osady Žakovce pod Tatrami sa Jana Ševčíková v roku 2008 dočítala v Mladé frontě. (figliar)
Reklama