Bianco vestito per Marialé, Un
-
Spirits of Death
-
White Dress for Marialé, A
Horor / Thriller
Itálie, 1972, 92 min
Režie:
Romano ScavoliniHudba:
Bruno NicolaiHrají:
Ida Galli, Ivan Rassimov, Luigi Pistilli, Gianni DeiKomentáře uživatelů k filmu (3)
-
Karlos80
Podivné, tajemné, značně náladové, ale i dost psychedelické giallo s velkým množstvím děsivých a různorodě bizarních, orgastických a dekadentních sekvencí, které udržují nejednoho diváka v neustálém napětí a neklidu. Horší je to pak s příběhem, ten nemá nějakou pevnou strukturu, totožnost zabijáka je však divákovi skryta až do samého finále, a to ještě záleží na každém z vás, k jaké verzi se nakonec přikloníte. Nesmyslných krvavých vražd však mezitím stále přibývá (nutno podotknout, že jsou všechny velmi dobře vypečené, jako např. ta v podobě umlácení v bazénu, roztrhání psy, památná bude nejspíš i ta s bičováním). Nádherný vizuální styl a velký Carpiho fantasmagoritický hudební doprovod řízený Brunem Nicolaiem, přitažlivé umístění, zde v podobě nějakého izolovaného starého zámku. Film má místy i velmi dobrou gothic atmosféru a herecké výkony zejména Ivana Rassimova a Luiga Pistilliho jsou velmi osobité, nikoliv však v rámci žánru nejlepší. Romano Scavolini je známý především svým filmem, hororem "Nightmire" (81), který byl zakázán jak v Británii tak i v Americe, ale tímto svým raným giallem mě rovněž překvapil a já budu dál sledovat jeho filmotéku.(3.8.2010)
-
Kangax
Dosť netradičné giallo, založené skôr na dekoráciách, kostýmoch a zvláštnej atmosfére chátrajuceho zámku. Pre znalcov žánru je vrah je od samého začiatku pomerne jednoznačný, napriek tomu však do samého konca panuje istá neistota kto ním vlastne je. Prekvapením je samotný záver, ktorý je narozdiel iných giall dosť nejasný a kto bol vrahom sa vlastne necháva na diváka. Zasadenie príbehu do starého zámku pripomína staršie gotické horory, - vraždy, erotickejšie scény a početné figuríny zase giallo. Vraždy sú dosť presvedčivé, niektoré scény dokonca dosť strašidelné, napr. keď partička návštevníkov vstúpi do miestnosti s početnými figurínami, čo vyzerajú ako vystavené mŕtvoly s krýpt južného Talianska. Aj kostýmy, ktoré si jednotlivý hostia na seba navlečú, symbolizujú ich osobnosti... V mnohých ohľadoch sa tak jedná o nadpriemerný film.(29.10.2010)
-
pepua
Film začíná scénou, ve které Marialé jako malá dívka, vidí, jak její otec nejprve zastřelí mladý milenecký pár a ihned poté sebe. Od té doby uplynulo několik let a skupina lidí přijede navštívit Marialé a jejího manžela, kteří bydlí mimo civilizaci na starém hradě. Návštěvníci si hrad řádně užívají a režisér se samozřejmě snaží z prostor, které hrad nabízí, vytěžit maximum tajuplné atmosféry, jako tomu je např. v L' Assassino ha riservato nove poltrone (i když tady jde o staré divadlo) a faktem je, že se mu to poměrně i daří. Traumatický zažitek Marialé z dětství může samozřejmě svádět k předčasný závěrům a určitě leccos prozradí (minimálně to, že máme co do činění s dalším z řady giall, která příběh staví na narušené psychice hlavní ženské postavy), ale o závěrečné překvapení tu nouze není. Je obrovská škoda, že film není k dostání v dvd kvalitě, neboť spousta scén je díky špatné kvalitě poloviční. Romano Scavolini si totiž s barvami pohrál a skalní fanoušek gialla si na Un bianco vestito per Marialé určitě smlsne (krev na žlutém koberci, lidé oblečení do maškarních šatů v křiklavých barvách jsou v kontrastu s Marialé a jejími zářivě bílými šaty atd.) Film řadím mezi ty lepší v žánru, rozhodně je na co se dívat.(9.8.2010)
