Vzpomínky vryté do kamene

Začnu koncem. Jak mám rád karlovarské Q&A po promítání snímku, tak vážně pochybuju nad významem diskuze mezi Kurdy, co vůbec nebo skoro nemluví anglicky, arabským divákem, který nemluví česky a mladou dámou, co se ptá na pseudohluboké otázky člověka, který nemůže zajímavě odpovědět, protože na to nemá názor, navíc to zjevně není jeho obor a dost možná nemůže na podobně stupidní dotaz (Kdy přestanou Kurdové pociťovat trauma z genocidy?) spolehlivě odpovědět nikdo. Teď k filmu. S paměťovými zářezy způsobené léty sledování filmů, čtení odborné literatury v kombinaci s intelektuální a vkusovou výbavou použiju slovo objektivní, abych upozornil na chybějící formální kvality filmu. Herecký výkony nejsou bůhvíjak přesvědčivý, kamera nepřekvapí a nezaujme a můžeme pokračovat, jenže bacha. Není náhoda, že se jedná o kurdský film o točení filmu v Kurdistánu a problémy z toho vyplývajícími. Autoři se nás nesnaží zaujmout schopností, ale nadšením, bojovností, obětováním se pro koníček. Tady jde o lásku k filmu především a sekundárně o kurdské problémy současnosti i minulosti. A tohle prohození priorit odděluje Vzpomínky od ostatních kurdských snímků a (vhodně připomenuto jedinou světlou výjimkou v Q&A) v jistým smyslu řadí po bok filmařů jako byl Truffaut. Byť nutno dodat, že jde o velmi specifický a taky úzký smysl. Spadnout z koně a vstát, spadnout z koně a vstát, spadnout z koně a vstát a pořád dokola, občas se zranit, ale nikdy nezůstat ležet a často se u toho i smát. (07.07.2014)

Mám rád, když jsou závažné, nebo tragické historické události použity ve filmu pouze jako pozadí na kterém se odehrává jiný příběh, který většinou takové události naopak zvýrazní. Podobně tomu je i u tohoto snímku. Na to, že se děj odehrává v iráckém Kurdistánů na místě, kde probíhaly masové vraždy je film docela příjemná podívaná. Je to jedinečná možnost spatřit místní kulturu i psychologii obyvatel tohoto místa. Pro připravovaný film hledá filmový štáb herce a komparzisty a vidíme jaké problémy a překážky museli tvůrci řešit. Můžete se těšit na chytrý a vlídný humor a určitě vás tento film mile překvapí. Mé hodnocení: 70%. MFF KV. (11.07.2014)

Krásný mix jemného humoru a melancholie. Filmařsky mnohem dál než ty dva ostatní kurdské filmy, co jsem měl možnost vidět. A nádherné titulky, ty úvodní, kinové i ty závěrečné, deštivé. (10.07.2014)