Eat

Ikona amerického pop-artu, Andy Warhol, nevyzdvihoval obrazy všednodenních věcí jen v umění výtvarném, ale banalitu stereotypu zanesl i do některých svých filmů. Kdysi dávno jsem viděl pětihodinový úmorný snímek Sleep, při jehož promítání zmizela drtivá část přítomného osazenstva. Pohled na spícího člověka v několika momentech překvapil, stále se však jednalo o naprosto banální situaci zachycenou na celuloid. Tuto techniku Warhol použil i při natáčení (zaplaťpánbůh) čtyřicetiminutového němého díla Eat. Ležérní muž na houpací židli pojídá po celou dobu houbu, příčemž jediné "rozptýlení" se skrývá v podobě kočky, která se párkrát usídlí na mužově rameni. Ohnisko se tedy soustřeďuje na obraz žvejkajícího chlapíka, příběh je naprosto potlačen. V mnohém mi tyto filmy připomínají uměleckou tvorbu Marcela Duchampa, přesněji jeho jednoduché ready-mades, o kterých taktéž můžeme spekulovat, zda se jedná či nejedná o umění. Pro obyčejného diváka snímek naprosto zbytečný, pro tyranizovaní bulimiček jako vyšité. (23.06.2004)

Stejně zvláštní film jako sám režisér tohoto unikátního snímku. ANdy Warhol natočil film, kdecelou dobu trvání filmu konzumuje osoba jablko nebo nějakou houbu. (nejspíš). Myslím si, žře kameraman snad ani nebyl, neboť Warhol častokrát ve svých filmech pouze položil kameru před objekt a prostě nechal ji zaplou viz. několikahodinový film EMPIRE. Ve svém díle EAT postavil kameru před svačícího muže a natočil spontání rekace při jídle, kdy se náš strávník občas zhoupne na židli na které sedí, občas si prohlédne sousto a někdy můžeme vidět jak si ho i pořádně vychutnává. Po chvíli jeho obličej oslní slunce a na rameno mu vleze kočka s kterou si bezprostředně hraje a směje se tomu. No vím, že Warhol byl divnej, ale tohle jsem nečekal.V umění byl dokonalý v režii přinejmenší podivný. (19.01.2005)

-= Část tvorby budoucího pana pop-arta jsem zhlédl na výstavě s názvem 'Andy Warhol - Motion pictures' v pražské galerii Rudolfinum. Očividně někteří uživatelé nepochopili význam slov 'experimentální' či 'avantgardní umění', tudíž jsem se rozhodl počiny aspoň ohodnotit (více méně z uměleckého hlediska). =- Mně to přišlo jako příjemné pohlazení na duši -- a vám se nelíbila kočička? :) (10.02.2009)

Som rád, že na tomto svete existujú aj takéto filmy. Pretože pri filme som sa nudil. Ale toto nebola obyčajná nuda. Bola skvelá. Aspoň som si všimol všelijaké "drobnosti" ako sú napríklad kreslo, obraz kvetiny = vlastne celú geniálnu práci s mizanscénou. A to celé bez vážnej myšlienky (alebo s predsa len nejakou vážnou alegóriou konzumácie a narábaním s vlastným osudom prostredníctvom porušovania jedného zo smrteľných hriechov ? ) ...Ale veď predsa, tu je to absolútne jedno ! Diky Andy. (31.08.2011)

Statický záber na muža v klobúku,sediacom na hojdacom vyrezávanom drevenom kresle v pozadí s fikusom a prežúvajúcom 40 minút čosi svetlé a guľaté (údajne nejakú hubu) - čo mačke ani mne vôbec nechutilo. S výnimkou uvedeného ide o obsahovo i formálne dokonale vyprázdnený a takmer nedopozerateľný experiment, ktorého jediným pozitívom je snáď poukázanie na protipól medzi časom skutočne stráveným pojedaním čohosi a časom filmovým, v ktorom by takáto záležitosť bola vybavená najviac minútovou scénou . (07.08.2011)