Nastala chyba při přehrávání videa.
  • T2
    ***

    Rozpočet $11miliónovTržby USA $33,039,490Tržby Celosvetovo $48,794,946Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ ponúknutý príbeh určite zaujme ale nedokáže úplne omámiť súdne ťahanice prevažne na plocho ukecané - nezaujímavé, Helen Mirren ako tak újde ale nedostane sa nám pod kožu tak ako by sa patrilo, Ryan Reynolds na takúto úlohy mdlý, v rámci rozprávania skôr zaujmú dejové návraty do doby vpádu nacistov do Viedne, tak to má dobrú atmosféru a herci tam slušne hrajú /videl v kine: 60%/(8.7.2015)

  • Malarkey
    **

    Prostředí jako takové už z podstaty nabízí zajímavý námět na příběh. Židovské příběhy z období obou válek totiž nejsou nikdy k zahození a většinou jsou plné neuvěřitelných emocí. Ne ale v případě filmu Dáma ve zlatém, kde se promítají dvě příběhové linky. Jedna ze současnosti a druhá z minulosti. Ta z minulosti je odvedená poměrně dobře a nemám na ní výtku. Ta ze současnosti je ale šíleně nezáživná a ten soudní proces tomu dodal korunu. Ve výsledku nezbývá nic jiného, než přijmout s vděkem alespoň solidní herecké výkony. Jenže to je také to jediné, co u tohoto filmu stojí za povšimnutí.(25.6.2015)

  • luka4615
    ****

    Další podceněný film? Ano, opět se potvrzuje, že na čsfd je většinou banda povrchních pozérů, kteří prostě nedokáží docenit kus skvěle odvedené filmařiny. Woman in Gold je až na pár momentů skvěle načrtaným dramatem, který se opírá především o historické základy a skvělém hereckém výkonu Helen Mirren a Ryana Reynoldse. Film patřičně graduje, má své emotivní chvíle, a až na pár občasných zádrhelů Vás skvěle vtáhne do děje. Film, který si zaslouží vyšší hodnocení než jen průměr. Speciální zmínku v mém komentáři si zaslouží "roličky" Daniela Brühla, Charlese Dance a Katie Holmes, kteří i na velmi malém prostoru odvádějí skvělý výkon. „I ask you only one thing, remember us. Take us with you in your heart and learn to be happy again.“(26.6.2015)

  • tukomaster
    **

    Dáma ve zlatém působí dosti nesourodým dojmem. Na jednu stranu se jedná o typické soudní drama a na straně druhé o typické drama z počátku WWII. Slovo typické je zde velmi důležité, neboť obě dvě části příběhu jsou zkonstruovány podle těch nejběžnějších mustrů současné hollywoodské tvorby. Zprvu neřešitelného případu se ujme mladý právník(Ryan Reynolds) a společně s konzervativní Helen Mirren se vydávají čelit rakouské vládě v souboji Davida s Goliášem. To, že je snímek až směšně předvídatelný však není jeho hlavní slabinou (a asi by ani vzhledem k tématu nemohlo být), tou je pro mě velmi mizerná práce s postavami, kterou jsou až na postavu Helen Mirren totálně schematické (Katie Holmes, Charles Dance, většina postav z 'nacistické' části) nebo nedostatečně rozpracované (Daniel Brühl, Ryan Reynolds). Zatímco Daniel Brühl zde vystupuje jakožto postava bez jediného negativního rysu mající byť jalovou(chtěl jsem být opakem svého otce), ale alespoň nějakou motivaci, tak potom zápal a motivace Ryana Reynoldse mi nebyla jasná v půběhu celého snímku, čemuž asi také nepomohl stejný výraz tváře, který zde herec nasadil. Celkově se tak pro mě jednalo o těžko stravitelný hollywoodský polotovar, ve kterým mi chyběla alespoň nepatrná invence. Simon Curtis se zde ukázal jako velmi zručný řemeslník, ale právě ta pomyslná řemelsná preciznost pro mě udělala film naprosto iritující. Nejsem totiž ani přesvědčen, že tato knižní látka by byla dost nosná pro filmové zpracování. 35%(29.6.2015)

  • ORIN
    ***

    Pokud bych vycházel čistě z anotace, očekával bych soudní drama. Na to, abychom Dámu ve zlatém mohli takto žánrově zařadit, se ale u soudu stráví dost malé množství času (pár konfrontací mezi právníky, pár proslovů, atp.). Symbol celého sporu, Klimtův portrét Adele Bloch-Bauerové, tety hlavní hrdinky Marie evokuje spíše vzpomínky na minulost, do nichž Maria postupně více a více zabředá. Hledá vlastní identitu, vyrovnává se s vlastní minulostí a očekává katarzi, mezitím absolvuje pár schůzek, občas se zúčastní soudu, arbitráže, apod. [==] V jádru filmu totiž moc nejde o samotnou restituci, ale pozornost je směřována k jejím aktérům, přičemž za dominantní lze považovat prvek proměny, resp. proměňující se vztah: 1) Marie k rodné vlasti (změní svůj původně dogmatický názor, že se do Rakouska již nevrátí a připouští, že se společnost posunula dále); 2) Marie k celé kauze (nechce se ji zúčastnit, pak několikrát odmítne znovuzapojení do procesu); 3) Marie k sobě samé, resp. vlastní minulosti (souvisí s bodem 1, postupné otevírání třinácté komnaty); 4) Marie a Randyho (vypjatý vztah restituentky a právníka projde velkým vývojem); 5) Randyho k případu a stejně tak vlastní identitě. Příkladů by se našlo jistě více, šlo o to názorně demonstrovat, jak film s prvkem proměny systematicky pracuje, přičemž ho v určitých momentech konfrontuje s pravým opakem, tedy nemožností proměny (scény s představiteli protistrany, kteří pevně trvají na svém). [==] Ačkoli dominantu považuji za poměrně zjevnou, míra ozvláštnění je diskutabilní, protože uvedené postupy nikterak novátorské nejsou. Tvůrci si spíše berou soudní spor jako rukojmí pro vyprávění příběhu o ženě, která sice svým způsobem ztratila část svého života, kdy byla nucena utéct z rodné země do zahraničí, ale hrůzy holocaustu a dalších zločinů jako mnoho (milionů) jiných na vlastní kůži nezažila. Pokud něco autentického, tak si raději znovu pustím dokumenty Heleny Třeštíkové Hitler, Stalin a já, Má šťastná hvězda nebo Nesdělitelné.(23.6.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace