Angelika, markýza andělů

Angeliku miluju. Jako film. Ale protože už jsem velkej, tak s nadhledem přecházím postoj svých přátel, kteří jí říkají "ta kurva Mersijérová". Angelika mě kdysi naučila poznávat historii a historie by mě dnes měla správně nutit nahlížet na Angeliku kriticky, což se ovšem neděje. Ačkoliv většinou sepsuju kdejakej historickej blábol, Angelika se na vrcholu mých top filmových zážitků ani nezachvěje. Nepřestává mě fascinovat, jak úžasně nesourodej hereckej ansámbl se podařilo Bernardovi Borderie angažovat. Jedni jsou významní divadelní herci, co se filmu spíš vyhýbali, druzí byli hvězdičky béčkových žánrů, co šli naopak z filmu do filmu. Tu první skupinu zastupují šarmantní pánové Jacques Toja (Ludvík XIV.), Claude Giraud (bratranec Philippe de Plessis-Bellières) nebo Bernard Woringer jako zastupující ženich. Do druhé grupy patří Giuliano Gemma (Nicolas). Sem spadá i Etchika Choureau, extrémně krásná ženská, tady ovšem vedle Michèle Mercier v roli její sestry Hortensie šedá myška (ten účes!). Na hranici významných divadelních herců a hvězd béčkových filmů balancuje Robert Hossein; tady je na místě zmínit, že když se řekne "chodí jako Peyrac", je jasno a i v tomto ohledu se Angelika stala nesmrtelnou. Připočtěme dobrou výpravu, i když Borderie točil v destinacích, kde už pár let předtím točil Tři mušketýry. Navíc je známo, že klášter, kam byla nezdárná Angelika poslaná na převýchovu, a Peyracův zámek je jeden a tentýž barák (L'abbaye de Fontenay v Burgundsku). Už tady se nicméně objevují historické nesrovnalosti a nelogická jednání hlavních postav... jenže... Angeliku miluju (viz výše). (18.02.2012)

Michéle Mercier alias Angelina Jolie šedesátých let. Přenádherná herečka, původně modelka, která se (stejně jako například Pierre Brice Vinnetouem) proslavila jednou jedinou velkou rolí. A sice rolí Angeliky v pětidílné sérii. Máte-li rádi Francouzskou filmovou tvorbu a nevadí vám romantický film z šedesátých let, volte toto. Jedná se o ukázkový případ, jak by film tohoto žánru a z tohoto období měl vypadat. (12.07.2008)

Miluji Angeliku! Ale mám "malý" problém... Miluji odvážnou, laskavou a obětavou ženu z knížky. Co naopak nesnáším je ta, s prominutím, děvka, kterou z ní udělali ve filmu (V markýze andělů to sice ještě není naplno, ale...) ----- Abych si to odbyla už tady a nemusela se opakovat u ostatních dílů, řeknu svůj celkový názor teď. Jak už jsem řekla, filmové pojetí se od toho knižního zásadně liší, a to nejen charakterem hlavní hrdinky, ale i dějem (osobně si myslím, že by byla leckterá filmová divačka - i divák - velmi překvapena, jak moc. ----- O výběru herců titulních rolí bych nejraději pomlčela, avšak okolnosti mi to nedovolují - prostě mám potřebu se k tomu vyjádřit. Mercierová je Angelika asi do takové míry, jako je například takový kus dřeva železobetonová stěna. Prostě není Angelika ani omylem a zdaleka nedosahuje její krásy a duševní velikosti. Navíc není vůbec typově podobná legendární Poitevance. Hossein mi tolik nevadí, ale popravdě, s Peyrakem má společnou tak akorát jizvu. ----- V celém tomhle díle mi vadí tolik věcí, jako snad nikde jinde a v mé roli zapálené fanynky knižní předlohy je nemohu opomenout. Vadí mi překrucování děje, charakterů postav (mnoha), zbytečné smrti několika důležitých postav (nevím kolik jich je přesně, ale jistě nejméně tři), zničení celé podstaty díla Mme Golon a hory do očí bijících nesmyslů. ----- Jedinou věcí, která mi na filmu imponuje je úžasná hudba Michela Magne a nádherné kostýmy a lokality. Už kvůli tomu to stojí za shlédnutí (alespoň jedno). ----- Markýza andělů je bezkonkurenčně nejlepším filmovým dílem, který se nejvíce drží předlohy. Proto nemohu pořád jen kritizovat. Dobře si uvědomuji, že je filmová Angelika jedním ze symbolů šedesátých let a nemám to zapotřebí měnit. Filmem mého srdce však, z již uvedených důvodu, nikdy nebude. ----- No a když jsem si už dala takovou práci a napsala tenhle pekelně dlouhý komentář, ještě bych chtěla upozornit všechny opravdové fanynky a fanoušky Angeliky (v jakékoli formě), aby se mrkli na stránku www.angelique.cz, kde najdou úplně všechno o historii této série a třeba se i zapojí do naší plamenné diskuze :-)... a možná místo čekání na další a další televizní opakování raději investujte peníze do nového knižního vydání... (03.09.2007)

Sladký francúzsky romantický gýč, ktorý je tak hriešne chutný, že sa ho na tú dobu nedá nemať rád. Je to síce patetické až strach, ale ak by som sa narodila v komunistami zmietanej krajine a dostal by sa mi raz za čas do ruky tento drobný darček, z nostalgie by som ho radila medzi najkrajšiu romanťárnu nielen vtedajšej doby. Romantická harmónia kontrastov charakteristická pre Hugov slávny Chrám, ktorá sa mi dostala pod kožu a k tomu musím pochváliť nadpozemskú (a podcenenú!) hudbu. (14.11.2008)

Ve správném rozpoložení mi Angelika ani nepřijde trapná. To je na slušný komentář hodně málo, že?;) Nuže vězte, že nesnadné nacházení cesty dvou duší k sobě je v tomto filmu podáno, zvláště díky úžasnému Robertu Hosseinovi, excelentním způsobem...ale i přesto ani na okamžik nezapomenete, že je to červená knihovna toho nejtěžšího kalibru. (23.09.2005)