Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudá armáda se dostala tunely podzemní dráhy až na stanici metra Kaiserhof. Hitler ve snaze neustopit za žádnou cenu vydal rozkaz k zatopení podzemní dráhy v Berlíně, která sloužila jako úkryt před leteckými útoky pro civilisty. Zde Němci měli i svá shromaždiště raněných z bombových útoků na město. V podzemí tak zahynulo mnoho nevinných lidí. Hitler neunesl porážku a splečně se svojí ženou spáchal sebevraždu. Hrstka fanatických německých generálů se nehodlala vzdát a tak byl bílý prapor vyvěšen až 2. května 1945, kdy skončila bitva o Berlín... (Jeve27)

(více)

Recenze (18)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Jedna z tých vydarenejších častí eposu o oslobodení, asi druhá najlepšia. Objavili sa zaujímavé momenty ako akcia s delom v metre, vytopenie metra alebo Hitlerova svadba. Rusi si užijú vtipné momenty s vodkou, ale na osobné osudy vojakov nezostáva čas. Film je divoký aj striedaním farebnosti, fašistické doupě je čiernobiele vždy, ale niektoré scény sú chvíľu farebné, chvíľu čiernobiele a vyskytne sa dokonca aj stav s polovicou obrazu farebným a zvyškom bez farby. Ak som správne pochopil, oslobodené miesta sú farebné, reštaurátori filmu si zvolili takúto formu dotvorenia obrazu. Film zároveň ukazuje, ako vznikajú historické fámy a nepresnosti, keď sa Hitler zároveň otrávil aj zastrelil. –––– Pojedeš do říšského kancléřství. – Dovolte mi vzít granáty. – Granáty nech tady. Zabezpečíš spojení. ()

Thomassi 

všechny recenze uživatele

Závěrečná bitva o centrum Berlína, to je poslední díl sovětské kroniky Velké vlastenecké války. Bojuje se na každém rohu, pro nějaké dlouhé dialogy není čas. A to se mi líbilo. Skvěle zvládnuté bojové scény na březích Sprévy, v metru a pak závěrečná bitva o Reichstag. Špetka propagandy je tu cítit, ale v tomto případě mi to nějak moc nevadilo, protože jsem se zaměřil hlavně na bojové akce. Jen škoda toho, jak Ozerov zobrazil smrt Hitlera nebo rodiny Goebbelsových, protože dnes víme, že to tak nebylo. Nebýt toho, tak je to za plný počet, nicméně pořád se jedná o druhý nejlepší díl. ()

Reklama

subic 

všechny recenze uživatele

Dobývání Berlína trvalo armádám ze severu a z jihu několik dní. Soudružské nadšení z bitvy neopadá, dokonce se najde i čas, aby se mohli nafotit na stranické legitimace. Ve všech dílech se mihne tankista blonďatý kapitán, v tomto díle už major, Tsvetayev (Nikolaj Oljalin), který se při dobývání říšského sněmu utopí v metru, které nechá Hitler zatopit. I tady tak jako v celé sérii jsou v podstatě tou hlavní postavou, i když ona vlastně ta hlavní žádná není, Marshall Žukov (Mikhail Uljanov) a taky Marshall Koněv (Vasilij Šukšin). ()

pakobylka

všechny recenze uživatele

Po 24. únoru 2022 pro mě osobně nehodnotitelné ... ruská agrese proti Ukrajině radikálně změnila můj názor nejen na události Druhé světové - a nejsem schopná přihazovat hvězdy jenom na základě filmařského umu sovětského režiséra ... původní komentář z roku 2015 nechávám čistě pro ilustraci - toho, jak jsem byla naivní a hloupá: ---------- Berlín padl ... hitlerovské Německo kapitulovalo - bezpodmínečně, neboť nic neroste do nebe a žádná říše není tisíciletá ... a celá série pojednávající o "Osvobození" se tak uzavřela. Škoda, že si až do konce nezachovala nanejvýš profesionální odstup (v rámci možností), velice suverénní vedení a takřka neprůstřelnou koncepci prvních tří filmů - že se nesoustředila na to, v čem byla dobrá, v čem si byla (téměř) stoprocentně jistá v kramflecích: Na masivní přesuny vojsk, na velké bitvy, na významná jednání a důležitá rozhodnutí, která ovlivnila průběh Velké vlastenecké války a napomohla jejímu výsledku ... na skutečné historické osoby - a osobnosti. Tady bych byla ochotná překousnout i lecjakou nepřesnost či nekorektnost danou dobou a okolnostmi natáčení. Bohužel stejně jako v předchozí "Bitvě o Berlín" dějová linie příliš často odbíhá stranou a zabírá linii fronty a bojové operace příliž zblízka, příliš detailně - znovu je zahlcena přehršlí drobných (a mnohdy zbytečně ideologicky zabarvených) epizod, s nimiž si neví dost dobře rady - zaplavují ji stejně neúprosně jako kalné vody berlínské metro ... a berou jí všechnu sílu. I tak má neoddiskutovatelnou výpovědní hodnotu, takže to vidím (opět) na 3,5* ... přičemž prozatím nemám sílu ani chuť zvednout hodnocení na 4*. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Poslední úder, poslední díl sovětské série Osvobození Jurije Ozerova, je konečné zúčtování s nacistickým pekelným monstrem a povinné zbudování komunisticky důstojné vzpomínky i pomníku sovětským obětem válečného běsnění pro potřeby stranické ideologie. Kdo chce, může se rozplývat nad zesměšněním Hitlera na konci jeho fyzických i psychických sil. Další se mohou nechat strhnout lékařským předpisem s ukázkovou chrabrostí, přátelskou laskavostí a velkodušným kavalírstvím rudého vojáka. Skutečnost je takové, že zde více než jinde platí: historii píší jen vítězové a jejich slovo je pro každého svaté! Propaganda chytře využívá situaci zatopení metra, sice ho způsobila sama sovětská armáda, neboť chtěla vytlačit boje z podzemí a pomalu tekoucí voda vyplavila jen staré mrtvoly, ale vše lze přeci použít pro zdar "správné věci". Ideologická doktrína nešetří ani patetickými gesty, ani oduševnělým cynismem k poraženým nepřátelům a úspěšně buduje památník zasloužené sovětské velikosti. Hlavním centrem zájmu je Adolf Hitler (Fritz Diez), hysterický slaboch a zákeřný zbabělec. Z německé strany zaujmou také vůdcova novomanželka v osudové neodvratnosti Eva Braun (Angelika Waller), vůdcův věrný druh Joseph Goebbels (Horst Giese), jeho odevzdaná manželka Magda Goebbels (Julia Dioši), zmocněnec pro vyjednání příměří a generál pěchoty Hans Krebs (Hans-Hartmut Krüger), či před vůdcovou svatbou urputně prchající kněz z kostela svatého Jiří (Günther Polensen). Na sovětské hrdinné straně zde zaujmou svého milého hledající zdravotní sestřička Zoja (Larisa Golubkina), její milý hrdina a v metru chrabře zachraňující major Cvetajev (Nikolaj Oljalin), příkladný plukovník Orlov (Boris Zajděnberg), nebojácný radista tankistů Dorožkin (Valerij Nosik), či na kapitulaci trvající generál a hlavní dobyvatel Reichstagu Vasilij Ivanovič Čujkov (Ivan Pěreverzev). Poslední úder je ideologickou potřebou zkrásnění státního zřízení před širokou veřejností pro potvrzení vedoucí úlohy ve své vlastní vlasti i ke zdůvodnění nepřehlédnutelné celosvětové ambice. Poběda je zkrátka poběda! ()

Zajímavosti (4)

  • Útok na Reichstag byl natočen na několika místech. V Berlíně byla nalezena zchátralá katedrála, jejíž fasáda a hlavní schodiště připomínaly Reichstag. Boje uvnitř budovy byly natočeny v kulisách Mosfilmu a přestřelka v horní části byla natočena v Berlínském domě techniky. (sator)
  • Natáčení záplavy metra probíhalo nedaleko Moskvy. V jedné z plavebních komor řeky Moskvy byla vybudována dekorace pro berlínské metro, kam byly dopraveny vagony přivezené v roce 1945 z Berlína. (sator)
  • Zvláštní místo příběhu zaujímá část se zaplavením berlínského metra. Hitler podle scénáře nařídil otevřít zdymadla a vpustit vody Sprévy do metra, aby jím zabránil průchodu sovětských vojsk. Tato epizoda je částečně založena na skutečných událostech, ale mnohem více na jejich oficiální interpretaci, vnucené sovětskou propagandou, o zapojení vedení Třetí říše a Hitlera osobně do této tragédie. Teprve relativně nedávno, po roce 1990, vyšlo najevo, že ve skutečnosti to byl výbuch, který vedl ke zničení tunelu a jeho naplnění vodou na 25kilometrovém úseku, kde se ukrývalo velké množství civilistů a raněných. Počet mrtvých vytažených ze zatopených stanic metra byl později také značně zveličený, protože voda do metra přicházela pomalu a obyvatelstvo mělo dostatek času stanice opustit. (sator)

Reklama

Reklama