Bože, jak hluboko jsem klesla!

Jak to z ní rval ! A jak mu to nešlo :-)).  Monumentální scéna na seně. Pro mě a mé vrstevníky nezapomenutelná záležitost. Taky jsme pak z kina vycházeli zpocení jak dveře od chlíva, jak jsme mu pomáhali s tím nekonečným pracným svlíkáním. To máte: paraple, boty, knoflíčky, šaty, košilka, háčky, korzet, šňůrky, svrchnička, knoflíčky,spodnička, patentky, punčochy, šňůrečky, další spodnička, či co, další šňůrečky ... „Sakra- uzel!“ Měla na sobě vrstev jak Amundsen při polární výpravě... Řeknu vám, ještě že to nevzdal! „Ne, já to nezvládnu! Necháme toho.“ A Eugenia nešťastně: „Ne! Nééé...“  Kdyby to vzdal nebo přišel nějakej pitomej střih, asi bychom my, jinoši v sále, vzteky aspoň rozcupovali promítací plátno, místo jejího prádla. Ale mladý Corrado Cattani z pozdější Chobotnice si naštěstí vzpomněl, že správný muž nosí nůž. A nakonec to tělíčko (k sežrání) přece jen rozbalil. Wow! A pak se nestačil divit jejímu "Ještě, ještě, ještě!" Ještěrka pěkně vyvinutá, nenasytná už při zajíždění. Pardon, dámy prominou. Ale vyhecoval se, kluk jeden ohnivá, siciliánská! Pětkrát po sobě! Hm... ? My jsme pak s kamarádama odborně diskutovali, jestli bysme to dali taky. Samozřejmě všichni panici. Zábavné, milé, lehce erotické. Třešnička na dortu mé puberty. Nedávno jsem si to znovu pustil a řeknu vám, pro mě je to stále filmový kocert za pět hvězd. Nejen to seno, divoká svatební noc: „Přineste mi dláto a kladivo!“, sympaticky teplá Evelyn, ale i aristokrat Jean Rochefort a další dobří herci. A taky napětí stupňující hudba rozbušeného srdce (podobně geniální záležitost jako ty Williamsovy smyčce u Čelistí) a zajímavý příběh odříkání, nakonec s příkladnou scénou zklamání, jaká nám občas zlomyslný osud přichystá. Manžel znechuceně: „Oblečte se, Eugenie. Vždyť ani nejste moje sestra...!“ A setkání se Silvanem po letech: „K propasti hříchu ne!“  Propast? Že by Macocha? :-) (22.12.2012)

"Bože, jak hluboko jsem klesla!" Až do mé videotéky, holka. A ač jsem čekal trošičku více (ne, ne, ne, nahoty je tam více, než jsem čekal), jsem rád, že do mé videotéky nadržená a ranami osudu jaksi neukojitelná Eugenie zapadla. První půlhodina je opravdu až "třeskutá" komedie sršící vtipem, peskující a válející v blátě všechny ty pokrytecky čestné a "výstavní" smetánkovské trouby (skoro hned úvodní scéna, kdy se v klášteře radí, kdo nastávající nevěstě vysvětlí, co se děje o svatební noci). Pak humor trochu ustoupí, i když to ironické a škodolibé šťouchání je zde pořád (manžel/bratr Eugenie je tak skvělou karikaturou, až se mi z něj zvedal kufr), začne spíše romantika a ona opěvovaná erotika (nestěžuji si, jako milec plných oblých tvarů a huňatých klínů naopak) a humor se pak vrátí někde v poslední půlhodině. Výborná je opět často komentovaná svlékací scéna s nožem, mě u ní napadlo, že tehdejší komplikované, přeplácané a rafinované oblečení skvěle plnilo svůj účel. Než z něj muž ženu vysvobodit a dostal se k jejímu nahému tělu, jeho přešla chuť a ona se stihla třikrát udělat. Není to špatný film, není to špatná komedie, určitě se na to zase někdy kouknu, jen mi to přišlo možná zbytečně dlouhé a trochu nevyrovnané. (03.03.2013)

„Umývaj ma, vydrhni ma, očisti ma ...” • Počas svadobnej noci, sa [mlado]manželský pár, znenazdajky dozvie naprosto šokujúcu správu, spočívajúcu v náhlom zistení, že naprostá krásavica v podaní Eugenie Di Maquedaovej a vskutku i pomerne dosť výstredného jedinca v podaní Raimondoa Corraoa, čiže tým pádom: markíza Di Maquedu; že sú teda iba niečo na spôsob súrodencov v zložení: „Brata” a „Sestry”, čo je v podstate úplne zásadná informácia, s ktorou bude následne [zväčša bravúrnym spôsobom] pracovať nikto menší, než zrovna snáď »odborník na slovo vzatý«, menom Luigi Comencini, ktorý sa mimochodom už predtým, t.j. v dvoch dieloch: Chlieb, láska a fantázia & Chlieb, láska a žiarlivosť [... a vôbec, čo to tí Taliani neustále majú s tým chlebom?], pokúšal skrotiť mimoriadne zvodnú a hriešne sexy: Ginu Lollobrigidovú [diváci, ktorí medzitým už videli, tak dávno predsa vedia, či sa mu to i napokon podarilo?], no či sa mu to rovnako podarí i s touto aktuálnou, ústrednou protagonistkou v podaní talianskej herečky: Laury Antonelliovej, tak to je [oveľa] viac, než len otázne; nakoľko oproti Výtržníčke, používala neuveriteľne vyzývavejšie pózy, resp. akty, nad ktorými sa mi koľkokrát normálne rozbúšilo srdce, až v istý moment zrazu [RAZ] vyriekla: „Bože môj, ako hlboko som klesla!” • Taliansky herec: Michele Placido, ktorý sa síce čochvíľa [zhruba o 10 rokov neskôr] preslávi, ako komisár Corrado Cattani z «legendárneho serošu» : Chobotnica, tak podotýkam, že najprv zahviezdil v úlohe: šoféra Silvannoa Pennacchiniho, ktorá podľa môjho názoru patrí buď k jednej z jeho najlepších, alebo k jednej z najodvážnejších, k čomu sa asi viacej prikláňam: [no nemám až tak dôkladne zmapovanú jeho filmografiu, tak preto skôr dávam na svoje "prvotné dojmy"]. Ešte by som taktiež pochválil i postavu: mimoriadne dotieravého baróna Henriho De Sarceyho, stvárnenú francúzskym, charakterným hercom: Jeanom Rochefortom, ktorá energicky patrila k tej najlepšej v tomto eroticky ladenom titule, ktorého pôvodný scenár zo vzrušujúcich myslí: Iva Perilliho & Luigiho Comenciniho, ponúkal neúrekom úsmevných situácií, ktoré dokonca častejšie podtrhával najmä i sám „manžel”, alias markíz Di Maqueda v podaní Alberta Lionelloa, ktorý i napriek tomu patril medzi najslabšie články tohto titulu, pretože skrátka nemal až toľko hereckého priestoru, koľko by si jeho postava vyžadovala. • Summa Summarum: Estetický, dobový počin s peknou kamerou, výpravou a kostýmami; ďalej s geniálnym scenárom, a to ani nehovoriac o „hysterickom prejave” v podaní Laury Antonelliovej, čo je vari tým najväčším možným lákadlom, aké sa vopred ponúka ... (18.10.2023)

Ale jo, komedie je to chvílemi docela slušná. Když v tom člověk nehledá nic hlubšího a jen se baví stylizovaným projevem Laury Antonelli, neodejde zklamán. Stejně se ale divím, jaký tenhle film způsobil rozruch. Deep Throat, první legálně distribuovaný pornofilm, byl natočen roku 1972 a roku 1974 se lidem ňadra výše zmíněné herečky (nic "neslušnějšího" se tam totiž neobjeví) zdála zakázáníhodná... Ještě že to ale cenzura povolila - unikátní svlékací scéna na seně by bez nich byla poloviční... (11.07.2007)

Od rodičů jsem si vyslechl, jakou měl film v jejich době pověst. Jenže mě, hocha otužilého internetem zahlceným pornografií, to nechalo chladným a film shlédnul bez jakéhokoliv očekávání a byla mi nabídnuta příjemná komedie s erotickým nádechem. Suveréně nejvtipnější scénou je proces deflorace hlavní hrdinky. (09.10.2008)