Godzilla II Král monster

Druhý díl Godzilly jsem viděl před týdnem, ale nechával jsem si film uložit v hlavě. Rovnou říkám že se mi film hodně líbil. Co mě totálně dostalo byly vzhledy monster. Konečně Americká verze kde mezi sebou bojujou monstra....Ehm. Bojujou? Tohle je největší průser protože boje mezi monstrama jsou vždycky nějak přerušená a je to otravné. Nezajímá nás postavy ale monstra tak proč kamera od nich furt uniká? Nejlepší nástup měl Rodan který mi v Japonské verzi přišel slabý tak tady byl parádní, když odmyslím konec kde byl prakticky godzillý děvka. Jeho nástup a likvidace letadel byl parádní. Škoda že tu nebylo více monster. Jo a King Gidhora byla luxusní. Film se mi hodně líbil ale chce to více bojů mezi Godzillou a monstrama. (12.06.2019)

Ľudia v japonskej Godzille sú nepodstatným prvkom príbehu, ktorý sa stáva postupujúcou stopážou úplne bezvýznamným. Sú ultimatívnym MacGuffinom a v najlepších dieloch je posledná tretina čistá mlátička monštier. A má to svoj podstatný dôvod. Godzilla vznikla ako symbol Hirošimy a Nagasaki - ako ekohoror o ničivej nezastaviteľnej skaze, proti ktorej niet úniku - a tá malosť a zanedbateľnosť človeka oproti nezničiteľnej Godzille je tou základnou podstatou kaiju filmov. To všetko chápal Gareth Edwards, ktorý v jednotke sledoval príbeh z pohľadu bežných bezbranných ľudí, ktorí sa nedokážu postaviť monštrám. Jednotlivé scény sú nasnímané a zostrihané tak, aby umocňovali dojem z kolosálnych príšer, ktoré kontrastujú s biednym osudom bezmocných ľudí vo svete, ktorému vládne monštrózna Godzilla. Naopak v dvojke ľudia dokážu ovládať monštrá cez nejaký bizarný generátor zvukov a dieťa (!) zásadným spôsobom ovplyvní záver filmu. Film je tak typickým príkladom amerického prístupu, kde "Boh je mŕtvy" a ľudia (a deti!) dokážu poraziť aj to najväčšie zlo, čo je v zásadnom rozpore so všetkým tým, čo urobilo Godzillu fenoménom, ktorý fascinuje po celých 65 rokov. Godzilla II tak síce formálne obsahuje všetko, čo má mať správne kaiju, vrátane hollywoodskej premiéry kultových monštier ako Rodan, Mothra a King Giddorah, no na rozdiel od Edwardsovej jednotky vôbec nefunguje wow efekt z ich prítomnosti. Dôvodom je zásadné nepochopenie filozofie originálnej japonskej ságy, ktorú naopak Edwards tak verne vystihol. Ľudia sú nepodstatní, skutoční hrdinovia sú tí, čo majú desiatky metrov a tisícky ton (07.06.2019)

(70%) Viděno v kině. Na pokračování této Godzilly z r.2014 jsem se docela těšil, i když trailery mě zrovna moc nenadchly. Obával jsem se slabého příběhu, což se bohužel stalo, ale naštěstí mě tento aspekt ve finále až tolik netrápil. Celkový vizuál byl docela vydařený. Bylo tu několik druhů monster – krásně byly vytvořeny a to i po zvukových efektech. Oceňuji i skutečnost, že to nebylo až tolik preakčnělé – a tím mám rozhodně na mysli to, že tu nebyla nonstop akce. Protože když už, tak byla teda pořádná a až trochu moc prehlučněná, ale to mi nevadilo. Místy bych ale vytknul trochu nepřehlednou kameru. Jinak si celkově nemůžu moc stěžovat. Až na ten nevýrazný děj to bylo fajn. Herecké obsazení je na tom tak akorát, stejně jako soundtrack. Určitě by se z toho dalo vytlouct ještě víc, ale já nakonec ty slabší a zasloužené 4 hvězdičky uděluji. Godzilla z r.2014 mi přišla o chlup lepší a Kong: Ostrov lebek byl úplně super. No, jsem zvědav na následující snímek této monster série nesoucí název Godzilla vs Kong. (01.06.2019)

O chlp lepšie ako jednotka, tu bolo aspoň viac akcie a vizuálnych efektov. Obsahová stránka ale žiadna sláva - akýsi čudný a hlavne nefunkčný zlepenec Danikena a starovekej mytológie, ktorý je vhodným kandidátom na natočenie nejakého konšpiračného dielu v rámci Votrelcov dávnoveku na History channel. Nebavilo. Oči však mali na čo pozerať. Priemer. 60/100 (02.08.2019)

Volalo se po akci a destrukci, ale se zpožděním pěti let se ukazuje, že správnější cestou byl rozporuplný první díl. Nic proti velkolepým protivníkům titulního titána, ale koho napadlo pojmout spektakulární klání gigantických monster jako eko-techno thriller, ve kterém se řeší téměř neviděná rodinná traumata, ten by měl položit hlavu na profesní špalek. Pokaždé, když se zdá, že se už už míří správným směrem, přijde nějaký logický protimluv, extrémně cheesy hláška nebo alespoň hluchý moment. Královská Godzilla nicméně má svoje silné chvíle, na to je Millie Bobby Brown až neuvěřitelnou hereckou jistotou a Mothra dokonalým zvířetem, které chci okamžitě domů. Scénář je ale chvílemi vážně šílený. Když si vzpomenu na Konga z hravého Ostrova lebek, je mi až líto, že se má povinně stát součástí tohoto podivně sterilního univerza. 50% (07.07.2019)