Ronja, dcera loupežníka
-
Ronja Rövardotter
Dobrodružný / Rodinný / Romantický / Pohádka
Švédsko / Norsko, 1984, 126 min
Režie:
Tage DanielssonObsah
-
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...
Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora) -
Podivný svět severských skřítků, trollů a harpyjí ožívá v celé své pochmurné děsivosti zásluhou výtečných loutkových scén. Tato romantická pohádka s dobrým koncem o dvou znepřátelených loupežnických bandách, první vedená Mattisem, druhá Borkem, byla původně knihou od známé severské spisovatelky pro děti a mládež Astrid Lindgrenové. (Karlos80)
Komentáře uživatelů k filmu (132)
-
Luisis
Pohádka mého dětství.Viděl jsme ji znovu po deseti letech a opět mě dostala do mých mladých let.Skvělé,zábavné,lidské - 95%(3.2.2011)
-
zurivymlok
Jako malej jsem miloval tento film. Pamatuju si, jak jsem jednou čekal, až budou tento film dávat na ČT - měli ho dávat v jednu a já už od osmi ráno se nemohl dočkat. Myslím, že jsem zažil je málo delších dní. Líbil se mi ten dobrodružný život v lese - dobrodružný život, pro který jsem miloval knihy Julese Verna. To se však ztratilo - žádný dobrodruh ze mě nevyrostl a jediným "dobrodružstvím" je snaha plnit termíny v práci. Avšak dobře si pamatuju, jak mi přišla úžasná představa žít někde v lesích, obstarávat si jídlo v krajině a připadat si svobodný. Tak na mě působila většina filmu. Ale už i jako dítě na mě zapůsobil ten pocit "vše se změnilo". Podobně jako ve filmu Podivné dědictví, kdy se tři představitelé divokého západů obtížně vyrovnávali s příchodem civilizace, tak zde se loupežnící (pro mě samozřejmě ti dobří) museli vyrovnávat s tlakem vojáku (i když to tam bylo jen řečeno). Tato změna byla umocněna smrtí starého "peera" (nevím, jak to napsat - ale neodvážil jsem se to napsat s "é" :-D). To vše na mě hluboce zapůsobilo už v dětských letech. Možná proto i po těch letech jsem moc rád shlédl znovu tuto pohádku a s čistým svědomím mohu dát pět hvězdiček. Tohle je opravdu pravá pohádka - pohodová a přitom v žádném případě infantilní. Ještě si neodpustím poznamenat, že jsem fakt nesnášel ty "p-p-pročpak to děláš, p-p-potvůrko p-p-podivná". Zvláštní, že to samé jsem si nyní přečetl v příspěvku Geminiho. Ještě zvláštnější je, že je nesnáším dál. :-D(26.7.2011)
-
Montana
Klasika. Krásné i po těch letech. Oslovení "Potvůrky podivné" rozdělovalo v osmdesátých letech mládež na "viděl (a rozumí)" a na "neviděl (a nechápe;)".(23.10.2011)
-
peetriss
Jedna z nejkouzelnějších pohádek a jeden z mých největších klenotů dětských let. Krásná scenérie skandinávské přírody, skvělí "pročpakto" skřítkové, krvelačné harpie, fantastický dětský páreček Ronja a Birk, nezkrotní, ale veselí loupežníci. Skvělý příběh o životě i smrti, soužití s přírodou, lásce a silném přátelství. Vždy se na tento snímek rád znovu podívám a pokaždé mě skvěle dokáže pohladit na duši.(9.12.2011)
-
armin
Jedna z nejúžasnějších a nejsladších filmových pohádek všech dob... jako ostatní si nemohu pomoci, ale: "p-p-p-pročpak si ho p-píchla p-p-přímo do pupíku, p-proč?" a ještě: - "po-po-podívejte, jak se krásně p-po-pohupuje!", - "p-p-paráda!!" a ono je to opravdu neskutečná paráda.(2.8.2006)
-
Burdock
Tenhle filmík sem si nedávno koupil v Levnejch knihách, abych osvěžil staré vzpomínky, a povedlo se.. vrátil sem se zas do dětských let :D(10.7.2008)
-
FireFox
Nevím čím to je, že je mi severská kultura tak blízká. Snad tím že v mých žilách koluje i Švédská krev. Každopádně tahle pohádka je pro mě kulťák. Když na ni koukám, je ze mě zase bezstarostná dvanáctiletá holka, žiju v lese a proháním se na poníkách. Díky, Potvůrko podivná.(1.11.2008)
-
babuška
Jojo tohle je prostě nádhera, hezká pohádka, normální lidé a bohatý děj. Už se těším až to pustím klukovi.(19.2.2009)
-
route60
Jako ditě jsem tento film rád sledoval a i po létech když jsem to nedávno vyděl tak musím uznat že se dříve skutečně natáčely v té výborné dětské filmy(18.1.2010)
-
ssscream
Jedna z nejúžasnějších pohádek mýho dětství.(8.9.2011)
-
Andy.222
Je to úplně jiný svět než na jaký jsme zvyklí a celý film zrovna tak. Je to jiné, neobvyklé, netradiční. Nemohu popřít, že byly chvíle kdy se film táhl, ale jako celek byl film netradiční zážitek.(11.9.2011)
-
sikky
Pohádka pro starší děti střižená Životem v přírodě a výběrem severských tanců a loupežnických písní. Kniha byla přeci jen lepší (i když jsem ji četl před 20 lety), filmové zpracování místy až příliš uječené. Nesedla mi změna knižního Pleška na filmového Peera, a ze severských ukolébavek bych asi moc dobře neusínal. Popopotvůrky popodivné byly milým zpestřením :-).(5.12.2011)
