Vojáci francouzské armády Chaudard, Pithivier a Tassin dostali v létě roku 1940 rozkaz zřídit pozorovatelnu a udržovat spojení, tak, aby jejich armáda mohla co nejlépe a nejrychleji prchat. Německé divize totiž začaly obsazovat Francii mnohem razantněji, než se čekalo. A tak se stalo, že tento "výkvět" francouzského vojenského spojařství zůstal odtržený od své roty, která se dostala do zajetí. Bez velení a bez touhy po hrdinských činech se toto trio rozhodlo připojit k prchající armádě. Ale mezitím se už všude začali roztahovat Němci... (oficiální text distributora)
Naprosto skvělá komedie z druhé světové války aneb jak se prostí človíčci v armádě snažící se válku nějak překlepat vyrovnají s aktivním poručíkem letectva a ukořistěným halftrackem wehrmachtu...můžu vám říct, že velice uspokojivě, a bude kolem toho spousta legrace a typického francouzského situačního humoru.
2. Světová válka a komedie má rozhodně něco do sebe. Většinou se totiž filmy s touto tématikou stanou hodně slavné a neméně úspěšné. Ať už je to Sedmá rota, Stepující stonožka nebo nejúspěšnější francouzská komedie vůbec Velký flám. Každá komedie má něco do sebe a obzvlášť Sedmá rota nádherně zobrazuje charakteristiku francouzského národa v podání tří naprosto úžasných a sympatických herců v pro mě v čele s Jeanem Lefebvre, protože to byl právě on, kvůli kterému jsem jako malý prvně viděl Návrat sedmé roty a i dnes se rád podívám a vrátím do tehdejší doby chaoticky rozpoložené francouzské země, ve které by se právě tito tři těžko ztratili. --- To je Pitivier. Sedí na starostovi – Cože? – Jsou na hřbitově.
Trapné vystoupení francouzské armády ve druhé světové válce napravilo až povedené vystoupení tří členů sedmé roty a jednoho francouzského pilota o více jak třicet let později. Tenhle čtyřčlený tým si v klidu může říci: Před prdelí,
za prdelí, ve Francii nácků jak když nachumelí, přece z toho nebudeme strachy srát, když se tomu můžem všichni smát.
Svého času jsem pracoval v jednom knihkupectví, kam zákazníci moc nechodili, protože jeho výstřední vedoucí zaplnil půl kšeftu knihami o druhé světové válce. Dobře věděl, že se to neprodá, ale stejně kupoval další a další, protože to zkrátka bylo jeho téma a koníček a těšilo ho, že to tam má. Většinu pracovní doby jsme proklábosili o filmech, měli jsme dost shodný vkus, ale běda když došlo na francouzské válečné komedie! Já je mám rád, ale tento pán je nesnášel, tvrdil, že překrucují historii, že Francouzi byli největší kolaboranti a že o takových věcech se nežertuje. Marně jsem ho přesvědčoval, že komika většiny těchto filmů vyplývá právě z paradoxu, že obyčejný zbabělec jako je většina z nás, se k činnosti v odboji dostává náhodou (Sedmá rota) nebo dokonce proti své vůli (Louis DeFunés ve Velkém flámu atd.). Protože přesně tak to je a je to jeden z hlavních důvodů, proč mám ten film rád. Taky je mi protivná glorifikace postav podle poučky "po bitvě je každý generálem" a líbí se mi, že Sedmá rota právě tohle zesměšňuje. 80%
No tak nak nevim, proc ma tenhle film nejvyssi hodnoceni ze vsech tri dilu, me prisel nejslabsi. Zacatek a konec filmu je sice krapet akcni a par vtipku se tu najde, ale v case mezi tim se tu jen hlavni hrdinove hodinu poflakujou v lese. Zachranil by to bud lepsi pribeh, nebo aby se tvurci rozhodli, jesli chtej tocit komedii nebo valecnej film, protoze vtipy se daj spocitat na prstech jedny ruky. Ale nejvic by pomohl nejakej vyraznej herec. Nic proti hlavni parte, jsou to vcelku sympataci, jenze tu proste chybi nejaka vyrazna osobnost. Nemusel by to bejt zrovna Funes, ale treba takovej Galabru by urcite stacil. Nicmene, i kdyz jsem se asi nezasmal ani jednou, presto jsem se nenudil.
První a nejlepší z trilogie zábavných Francouzských válečných komedií. Neodolatená trojice vojáků, telefonista Pithivier, seržant Chaudart a kulometčík Tassin jsou vysláni na výzvědy. Mezitím, je jejich rota obklíčena Německým vojskem a vzána do zajetí. A oni tři, spolu se sestřeleným poručíkem Duvauchelem se jim vydávají na pomoc. Samozřejmě, že se ve filmu nešetří typickou Francouzskou zábavou a dobrými fóry (šéf musí do vody, to kolo nemá brzdy, teď jsem si vzpoměl že jsem zapomněl říct šéfovi o tom psovi, nákup s pancéřovým vozem...). Co se týče Francouzských válečných komedií, předčí ji už jen "Velký flám" s Louisem de Funésem.
60% - Pár scén bylo vysloveně povedených, ale nesmál jsem se tolik, kolik jsem čekal. O moc jiného, než smích nebo alespoň pobavený úsměv, v komedii nejde. Obzvlášť v tomto filmu se nedalo hovořit o nějakém propracovaném ději, ten stavěl vysloveně na legračních eskapádách hlavních hrdinů. Bohužel mě neoslovily...
Samozřejmě jde o klasiku francouzské komedie a možná jde jen o mou momentální náladu, ale zas tak moc jsem se nebavil a zasmál jsem se jen párkrát. Škoda, že není celý film stejně vtipný jako poslední půlhodina...
Francouzská válečná komedie je svébytný žánr a je obtížné ji napodobit. Kdykoli se o to někdo pokusil, nikdy už to nebylo ono. Co na tom, že je to na hony vzdálené skutečnosti. Podívám se ráda vždy a znovu.
"Pozor, budeme manevrovat!"
