Druhá šance

Spanilý Mikuláš je dost v prdeli! Doma má brutálně uřvaný nespavý přestřik a na něj patologicky fixovanou jeblou krávu. A tak v noci místo spánku spravedlivých vozí toho uječeného zmrda autem napříč Dánskem, aby aspoň na chvíli zalomil. A přitom by ho stačilo jen na chvíli protřepat a nemíchat a té vycukané štěrbině jednu pořádnou přimrdat. Ale Mikuláš je ukrutný správňák a horký kandidát na otce Tereze, a tak se v tom ještě rochní a je vlastně rád. Pak ale fracek usne permanentně a on, aby kráva příliš netrojčila, jí podstrčí doslova posranou kukačku, vykradenou z hnízda oslizlé štětky a vypatlaného agresivního mukla… A je z toho slovy ožralého Vikinga „skide god drama“ s kulantní pointou a mrazivě mrazíkovským poselstvím „Kdybys nebyl kokotem, nestal by ses medvědem!“, osazené v současnosti nejproduktivnějším a nejprofláklejším dánským útokem Proctor – Lanister – Mørck. (02.06.2016)

Poriadne vyhrotené, miestami až prehrotené, ale emócie z toho mocne čliapu, herci hrajú na vrchole svojich možností a Zuzana Pivová režíruje ľavou zadnou. Krásna filmárska prácička, rozkošne nepríjemný film o utýranom dojčati. (23.06.2016)

„SPÁCHALI JSME ZLOČIN.“ … „NENÍ TO ZLOČIN. MY HO ZACHRÁNÍME.“… /// Barnevernet na dánskej způsob. K druhý šanci je prej potřeba dát trochu tý Boží spravedlnosti do rukou člověka. Tomu nevadí, že půjde o zločin. A my dostaneme jasnej důkaz o lidský pošetilosti a snaze rozhodovat o všem. Ovšem Bůh není… (a když ano, tak má kurevskej smysl pro černej humor!). Jednoduchá myšlenka (s parádní pointou) a dramatická filmařina ve vánočním příběhu, od kterýho sváteční atmosféru nečekejte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě, když Králokat trpí. 2.) Rozhodl jsem se, že práva (všech) dětí ochráním sám. Thx za titule "cricket277". /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.08.2015)

Herecky asi nejsilnější sestava, kterou na severu můžeme najít. Nikolaj Coster-Waldau z Game of Thrones je hodně velké lákadlo a k tomu si připočtěte Ulricha Thomsena z Banshee a Nikolaje Lie Kaas, který momentálně vévodí severskou kriminální quadralogii, jehož nejnovější počin Složka 64 startuje v kinech už za 4 dny. Druhá šance je dusný, nepříjemný, autentický Drama/Thriller, který především pro rodiče( matky) nebude velmi příjemně koukatelný. Film se soustředí na dvě rodiny ( jedna narkomanská sociálně slabší, druhá zajištěná, ale štěstí jim velmi nepřeje). Musím říct, že film má opravdu sílu a nebojí se ukázat scény, které běžně ve filmech nevídáme viz. scéna kdy batole leží na wc od výkalů a moči byla více než šokující. Režijně, scénaristicky i herecky bezchybné a s velmi bezútěšnou atmosférou podpořené. 80% (21.01.2019)

Aneb když se člověku během pár dní zhroutí celý svět a nastalá zoufalá situace si žádá čin stejného ražení… Susanne Bier se s tím jednoduše neštve. Druhá šance je silně emocionální dílo, které jde místy na dřeň a rozhodně se nebojí přitlačit na pilu. Díky tomu střídá jedna extrémnější situace druhou a ne úplně každému to asi sedne. Já s tím větší problém neměl. Samozřejmě je to o tom začít fandit hlavnímu hrdinovi a snažit se ho pochopit (u mě splněno obojí). Jeho rozhodnutí je totiž zoufalé a absurdní…ovšem na druhou stranu ani zdaleka ne nepochopitelné, ba naopak. Navíc je film celkově výborně herecky zvládnutý, takže některé činy postav člověk snadněji přijme. V podstatě jediné, co mi na filmu vadilo, bylo Simonovo „procitnutí“, které mi příliš věrohodné nepřišlo a od tohoto momentu to už nebylo ono. Každopádně mi, po Oscarem oceněném Lepším světě, jenž mě k mému nemilému překvapení zklamal, Susanne Bier dokázala, že má i nadále smysl zajímat se o její nové filmy. Druhé šanci přiklepávám solidní 4*. (03.02.2018)

Čeho je moc toho je příliš a zdejší zápletka i vyhrocenost mnoha situací mi přišla za vlasy přitažená a prostě over the top. Nikolaj Coster-Waldau je výborný herec, který ze sebe dokáže vyždímat silné emoce, je-li třeba, ale tady se prostě chová jako idiot a nemůže se pak divit, že se mu to začne vracet. Lhala bych, kdybych tvrdila, že se dokážu vcítit do otce, kterému právě zemřelo novorozeně, ale člověk snad prostě nejde a nešlohne někde nějaký jiný a nevezme ho domů a neřekne labilní manželce, že sehnal jiný dítě, a že všechno bude v pohodě. Tomu, co se dělo potom, jsem se proto vůbec nedivila a ani mě to upřímně moc nebralo. Dost mě mrzel naprosto nevyužitý opilec Ulrich Thomsen, který je tam fakt zbytečně, jeho příběh je zcela vedlejší a nefunguje ani jako přítel hlavního hrdiny. Naopak kdo se mi hodně líbil byl druhý Nikolaj Lie Kaas, ještě jsem ho v tak odporné roli neviděla a až mě mrazilo, jak dokonale dokázal zahrát takového vymaštěného sfetovaného tupce, všechna čest (ale radši ho mám jako sympaťáka). Pochvalu zaslouží i obě hlavní ženské postavy - vyšinutá Maria Bonnevie, ten její vytřeštěný pohled se fakt zapamatuje, a pak junkie matka Lykke May Andersen, která se mi z celého filmu líbila asi nejvíc. O to víc, že je to její první role. No upřímně nic moc. Možná kdyby se z filmu nějak vypustilo to ukradené dítě, bylo by to uvěřitelnější. Stojí za zhlédnutí pro dobré herecké výkony. Jo, a scény z feťáckého doupěte s pokaděným miminem jsou fakt humáč největší. (05.01.2017)

Dánská autorka Susanne Bier sáhla po hodně těžké látce a nutno podotknout, že sic s klopýtnutími, přesto to ustála. Podle okřídleného zoufalí lidé dělají zoufalé činy natočila znovu se svým věrným spolupracovníkem Andersem Thomasem Jensenem syrové drama, kterak jsou v pasti lapené postavy vhozené před složité volby. Jeden polda chlastá, druhý se uchýlí ke zkratkovitému jednání a jedno násilnické feťácké hovado doufá, že jeho herecká etuda s uneseným potomkem někoho přesvědčí. A do toho dvě matky, které se matkami s různými přešlapy teprve učí být. Bier toho chce tentokrát říct až příliš mnoho a nějakých dvacet minut navrch by možná pomohlo strávit veškeré dění na plátně. Mezilidské vztahy znovu sleduje ze všech možných úhlů, zejména rodičovská morálka tu dostává pořádně přes prsty. Příznivci lidských dramat holt musí po jejím tak trochu odevzdaném (americkém) dramatu Serena znovu napnout uši. Bier pumpuje do každé druhé scény výtečné nápady a od prvních záběrů skvostně buduje atmosféru. A to má ještě připravenou docela šokující pointu. Divákovi nedává vydechnout ani herecká práce. Zejména pánské trio Nikolaj Coster-Waldau, Ulrich Thomsen a Nikolaj Lie Kaas znovu dokazuje, že dánská kinematografie má kde brát. (08.09.2015)

Miestami vďaka určitým dramatickým pasážam, dostatočne depresívne vykreslený paradox o dvoch pároch z úplne odlišných životných úrovní. Kým jeden disponuje takmer všetkým čo je za potreby pri výchove dieťaťa, druhý sa nachádza na úplnom dne. Vzhľadom nato, že bol hlavný hrdina od úvodu prezentovaný ako racionálne mysliaci jedinec, príde mi tunajší scenár predsa len mierne pritiahnutý za vlasy. Každopádne, samotný film určite nie je sklamaním. Dánska tvorba len zriedka kedy nenaplní predpoklad zaručenej kvality. Dobrý film ... (06.08.2016)

Nedostatok slnečných lúčov a naopak nadbytok antidepresív sa opäť škaredo zahrali s mysľami dánskych tvorcov. A tí nám následne naservírovali vskutku záživnú a nepríjemnú drámu. Ďalší z príbehov tisíc a jednej prepitých dánskych nocí a ľudský dôkaz toho, prečo sa tie najdrsnejšie kriminálky rodia práve v škandinávskych končinách. (01.05.2020)

Depka s pointou. Smrtící kombinace, zvlášť když v ní za jeden provaz táhnou Jaime Lannister a Kai Proctor. (19.01.2016)

Severný vietor priniesol výborný dánsky thriller, ktorého režisérom je dokonca žena. Myslel som, že ženy neznesú pohľad na malé zanedbané dieťa , celé špinavé od hovienok a už vôbec nie, aby o tom natočili film. "Lanister" odbehol z projektu Hry o tróny a dokázal, že si poradí aj so silným príbehom s reálnym pozadím. Presvedčivé herecké výkony a silný príbeh s množstvom nečakaných zvratov dokážu zaujať a vôbec neuvažujem nad tým, či hlavná zápletka je reálna alebo nie. Pre citlivejšie povahy, hlavne pre rodičov, ktorí majú malé deti to asi nebude príjemný film, ale po prekusnutí tých citlivejších pasáží dostanenete film, ktorý sa spoľahlivo zadrie pod kožu. 80%. (06.02.2016)

Že do toho Seveřani umí šlápnout je dosti známá věc. Dokonce bych se dokázal označit za diváka, co leccos snese a už má nakoukáno, ale stejně mě Susanne Bier dokázala bezproblému nakopat ciferník. Nikolaj Coster-Waldau předvádí životní výkon. 75% (13.03.2023)

Skutečně silné drama s etickým přesahem a nejednoznačně pojatou hlavní postavou. Zase jednou jsem nad filmem musel zamýšlet. Výborná věc, doporučuju. Nikolaj Coster-Waldau je famózní. (04.05.2019)

Jemné, bezmála komorní psychologické drama o nenápadně se rozvíjejícím zločinu, vině a relativitě trestu. Po seversku profesionálně filmařsky zvládnuté. (22.09.2019)

Velmi depresivní...kruté, ale i lidské, i když na příběhu je dost vidět ženský pohled na věc. Každopádně celkově je nepřehlédnutelná dánská tvůrčí škola, která nabízí precizní, jemnou režii a excelentní způsob vyprávění (počáteční retrospektiva vynikající) a skvěle gradující děj. Nicméně na pilu se zde tlačí tak, že mé čtyři hvězdy řadím k těm slabším. (17.02.2018)

Susanne Bierová promine, ale takhle přímočaře se přece v Dánsku netočí, tohle přece není pro publikum chroupající praženou kukuřici a popíjející k ní kolový nápoj. Až hollywoodsky dokonale milující manžel a především otec udělá cokoliv, aby zachránil teplo rodinného krbu. Paní Bierová, táhněte s tím za oceán. (17.04.2022)

Susanne Bier natočila film s celou dánskou hereckou špičkou, že by sa skôr hodilo, keby to bol seriál. Kľudne to mohli byť tri časti po päťdesiat minút a trochu viac rozvinuté. Viacej namotávok, viac napätia, trochu nejakej tej paranoje a kecov okolo a moli byť kvalitné štyri hviezdičky.Takto som mal pocit, že to všetko bolo natlačené dokopy, len aby to bolo... (23.06.2015)

Pri takomto nápade sa scenár snáď píše aj sám a režírovať sa to musí tiež veľmi od ruky. Ešte keď máte k dispozícii Costera-Waldaua a Lie Kaasa, ale aj obe ženské predstaviteľky. Možno by sa dala zápletke vyčítať určitá nepravdepodobnosť počiatočnej náhody, avšak pokiaľ na nej stojí celý konflikt a ten po celý čas perfektne funguje, prečo nie. Takže nakoniec jediná výčitka smeruje k tomu, že pri toľkých emóciách, zvratoch a hutnom deji by mohol mať film pokojne o dvadsať minút viac. Žiaden priestor napríklad nedostali Andreasovi rodičia. (01.04.2024)

Spoilery! Bylo pro mě příjemným zpestřením vidět Nikolaje se všemi částmi jeho těla. A vůbec zde bylo více krajně netradičních věcí. Našel si kupříkladu manželku, se kterou nesdíleli společnou DNA, ba dokonce rovnou zplodili potomka, který měl vůbec poprvé naději, že by se nestal všemi nenáviděným retardem. Jeho osud ovšem zůstane navždy zahalen rouškou tajemství, neboť se miminko rozhodlo, tento náš úžasný svět opustit. Pravda, nerozhodlo se úplně dobrovolně. Miminka se totiž v útlém věku sama rozhodovat neumí. Nikolaj si také vůbec poprvé vyzkoušel zahrát místo tatínka maminku. A celkem vzornou. Nevím, jak ostatní hodnotitelstvo, ale já ten Nikolajův čin nemohu hodnotit nějak negativně a opovrhovat jím. Prostě se naskytla situace, kdy se mohl alespoň do určité míry zavděčit všem. O dítě se je třeba do určitého věku starat a když divák sleduje dosti explicitní záběry toho, kterak se dítě doslova topí ve vlastních sračkách a najíst dostává pouze tehdy, když je alespoň jeden z jeho vyfetovaných rodičů trošku při smyslech, tak to mi jako starání se moc nepřipadá. Vlastně záběry zanedbaného dítěte v dosti pochybné rodince, jsou vlastně tím nejlepším, co snímek nabízí. Jinak to není až takový skvost. Je fajn vidět, že se čas od času nějaký ten snímek vydaří i režisérce. Snímek doporučuji vidět snad jen mladším párům, které zahrnují své potomstvo přívalem lásky. (15.11.2016)

Zúfalé situácie prinášajú zúfalé riešenia. (28.10.2017)