Mansfieldské sídlo
-
Mansfield Park
-
Mansfieldske sídlo
Drama
Velká Británie, 1999, 112 min
Režie:
Patricia RozemaObsah
-
Filmová adaptace románu Jane Austenové nás přivádí do Anglie 18. století. Fanny Priceová (Frances OConnor) opouští ve dvanácti letech chudý domov a odchází ke své tetě na panství Mansfield Park. Tam, uprostřed nádherné anglické krajiny, vyrůstá u Sira Thomase Bertrama (Harold Pinter) s jeho dětmi - dvěma dcerami a synem Edmundem (Johny Lee Miller). Na zámku, v okouzlujícím, avšak pevnými společenskými pravidly se řídícím prostředí, dospívá Fanny v krásnou a vzdělanou mladou dámu. Život v Mansfield Park a mnohdy neupřímné, hrané vztahy mezi jeho obyvateli zprvu jen sleduje a mistrně komentuje. Pak se o ní začne ucházet kavalír Henry Crawford (Alessandro Nivola) a Fanny čeká chvíle rozhodnutí. Sir Thomas jí radí, aby si Henryho vzala. Základem bohatství Bertramů je ale utrpení a krev černých otroků na vzdálených plantážích. Proto vidí Sir Thomas i v krásné Fanny pouhou drahocennou věc. Uposlechne nakonec Fanny rad Sira Thomase nebo nabere její život zcela jiný směr? (oficiální text distributora)
Filmová adaptace románu Jane Austenové nás přivádí do Anglie 18. století. Fanny Priceová (Frances OConnor) opouští ve dvanácti letech chudý domov a odchází ke své tetě na panství Mansfield Park. Tam, uprostřed nádherné anglické krajiny, vyrůstá u Sira Thomase Bertrama (Harold Pinter) s jeho dětmi - dvěma dcerami a synem Edmundem (Johny Lee Miller). Na zámku, v okouzlujícím, avšak pevnými společenskými pravidly se řídícím prostředí, dospívá Fanny v krásnou a vzdělanou mladou dámu. Život v Mansfield Park a mnohdy neupřímné, hrané vztahy mezi jeho obyvateli zprvu jen sleduje a mistrně komentuje. Pak se o ní začne ucházet kavalír Henry Crawford (Alessandro Nivola) a Fanny čeká chvíle rozhodnutí. Sir Thomas jí radí, aby si Henryho vzala. Základem bohatství Bertramů je ale utrpení a krev černých otroků na vzdálených plantážích. Proto vidí Sir Thomas i v krásné Fanny pouhou drahocennou věc. Uposlechne nakonec Fanny rad Sira Thomase nebo nabere její život zcela jiný směr? Komentáře uživatelů k filmu (34)
-
Pohrobek
Z literárního hlediska na Jane Austen spíše průměr. Z toho filmového však jedno z "nejrealističtějších" a nejopravdovějších děl, ať ne tak komplikovaným, ve filmu tedy trochu jinak uchopeným, dějem nebo přítomností mírné, do ironie nesklouzávající nadsázky nejjemnějšího odstínu pravého prostředí viktoriánské Anglie. Nedočkáme se bohužel takových vizuálních hodů, na něž jsem si mohli u obdobných filmů zvyknout, ale film je to rozhodně příjemný.(18.4.2005)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $4,775,847║Tržby Celosvetovo $4,900,000║(19.11.2009)
-
movie
Příjemná romantická podívaná podle Jane Austenové - ovšem s tím, že víc jak půlka knihy ve filmu není a naopak to co není v knize je ve filmu.(12.7.2003)
-
Jossie
Mám velmi ráda Jane Austinovou a filmy z období viktoriánské Anglie , ale Mansfieldské sídlo mě bohužel vůbec nenadchlo. Průměrné herecké výkony a zápletka dost nudná. Pevně doufám , že předloha je mnohem lepší. Ve srovnání s Emmou je to ale pouze průměr.(18.4.2005)
-
sepp
Zajimava romanticka podivana, ktera neprekvapi, ale ani neurazi.(19.9.2003)
-
mau
Na youtube.. http://www.youtube.com/watch?v=isjVt6uUVqA&feature=related(8.11.2010)
-
Terminus
Kanadská režisérka Patricia Rozema se prosadila filmem I've Heard the Mermaids Singing , který se věnoval úseku života zoufale neschopné třicátnice a představil v ní jednu z nejvíce iritujících filmových postav. Další ze svých ženských hrdinek nám Rozema představuje i v kostýmním dramatu Mansfieldské sídlo , které vzniklo v koprodukci BBC Films, Miramaxu a londýnských HAL Films. Scénář vychází z osobních dokumentů Jane Austen a její knihy, která dala filmu název. Hlavní postavou a vypravěčkou je Fanny Price, která je od své chudé rodiny poslána na (pře)výchovu k bohatým příbuzným. Je konfrontována s údajnou delikátností, má být odnaučena živočišnému "primitivismu". Vyrůstá ve výřečnou mladou dámu, jejíž krása je opakovaně opěvována (co je na Frances O'Connor půvabného mi však není jasné). Dvoří se jí Henry Crawford, ona však tuší své city k Edmundovi Bertramovi. Toho má zase v hledáčku jiná... Vztahové peripetie jsou obohaceny o obraz chudiny, společenské zábavy privilegovaných i jejich pohled na otroctví. A především pak o rozměr rebelující Fanny, která se jako "pra-sufražetka" odmítá přizpůsobit konvenci, podle níž by měla sedět v křesle, plést a čekat na toho pravého. Režisérka se ve svém civilním kostýmním dramatu oprostila od zbytečné rozmáchlosti a její dílo působí velice pečlivě. Vypravěčství P. Rozemy je však stejně fragmentární jako ve zmiňovaném debutu - v jednu chvíli nás malá Fanny oslovuje do kamery, později se z filmu stává vztahová "studie", optimistický závěr už zase glosuje Fanny. Vypravěčství není tak důsledné jako výprava a to z filmu dělá sice úhlednou, avšak poněkud vyvanutou dobovou miniaturu, tohle holt není Dickens... Jak říká Fanny na konci filmu: "Mohlo to dopadnout jinak, ale nedopadlo." Ve vedlejší roli se objeví Charles Edwards , který hrál A. C. Doyla ve výtečném TV seriálu Vražedná místa .(2.5.2005)
-
Vědma
Moje slabost pro Jane Austen a Alessandra Nivolu se projevuje v tomto hodnocení filmu s úžasnými dobovými sídly a kostýmy.(6.6.2010)
-
otík
Kostýmové dobové drama s malými romantickými pasážemi a s celkem předvídatelným dějem. Ale i tak se u toho nenudíte.(3.6.2004)
-
cab
Viktorianska Anglie, chuda a zaroven vzdelana sluzka plus snobska aristokraticka rodinka se synem, ktery skryva sve prave city ke zminene slecne pro vsechno. Nic noveho pod sluncem a dej i s koncem si muze kazdy domyslet sam. Pekne kostymy 40%(20.9.2006)
-
d-fens
ocenenia : Montréal World Film Festival 1999 - nominácia na Grand Prix des Amériques(20.2.2010)
-
ElizabethB
Dejovo troška iná Jane Austen, na akú som bola doposial zvyknutá...Nakoľko sa odlišoval filmový snímok od jej literárnej predlohy nemám poňatie, ale ako film ma zaujal. Milé, romantické a vôbec nie nudné. Pride and Prejudice to síce nieje, ale aj tak…poteší. 7/10(27.4.2009)
-
terunka003
Ne tak elegantní, neuhlazené. To bylo nějaké zvláštní zpracování. Dámy a slečny neklopily cudně oči před zraky mužů, nevzdychaly a nebyly poeticky romantické. I herecké složení mě nějak nenadchlo. Ale i přesto se to dalo vydržet. "Můžeš si bláznit jak chceš, jenom neomdlívej."(21.6.2010)
-
strelenaL
Výběr castu pro další zpracování knihy podle J.Austen bylo neznáme. Což filmu velmi prospělo. Pokaždé když se vybírá nějaký herecký tým pro nový film je dobré vybírat obezřetně. A pokud se rozhodne, že pro zahraniční diváky zvolí neznámí herci vůbec to neuškodí. Naopak jde potom o příjemnou změnu. Aspoň nemusíme koukat na pořád stejné nebo opakující se tváře. Slušněji řečeno ne pokaždé se asi člověk rád kouká na herce který hraje roli ne moc přesvědčivě (i přesto že mu naopak v jiném filmu role seděla přímo na tělo). V Hollywoodu je dnes plno hvězd, kteří si říkají (myslí) že umí dobře hrát, ale jen někteří z nich jsou opravdovými chameleony. A do doslova. Dokážou zahrát několik odlišných postav a charakterů a to teprve potom máme co dočinění s kvalitním hercem či herečkou. Ale to jsem vybočila úplně od tématu…tak tedy co dodat Mansfieldské sídlo je asi hned po Emmě jedno z průměrných filmů. Je to taková oddechovka a film na relax.(11.1.2011)
-
Greg25
Oproti televiznímu snímku z roku 2007 vydařená adaptace. Hannah Taylor-Gordon zvládla charakter Fanny na jedničku a ostatní postavy dokázali věrohodně vykreslit charakterové rysy, dobrá je i atmosféra filmu, drobně výchylky od předlohy nikterak neruší, jediné co poněkud chybí je Fannin bratr coby námořník, tato postava je sice vedlejší, ale vcelku mi v této adaptaci chyběla. Jinak povedená adaptace, i když co se týče děje ten je o poznání méně zajímavý než třeba v Pýše a předsudku, Anně Elliotové (Persuasion) nebo Rozumu a citu. Ale i tak je to pořád Jane Austen, přesně takovou jakou mám ráda včetně výborné nadsázky. 80%(5.9.2009)
-
cherita
„Marriage is indeed a maneuvering business.“ Mansfield Park je podle mě vůbec nejslabší román JA a až do nedávna jsem měla za to, že se podle něj dobrý film ani natočit nedá. Patricia Rozema dokázala, že to možné je, ovšem pouze za předpokladu, že zabijete bezkrevnou hlavní hrdinku a nahradíte ji spisovatelčiným alter-egem. Kromě téhle podstatné změny se režisérka dopustila ve scénáři ještě mnoha jiných úprav, tu více tu méně křečovitých, ale mě se líbí všechny. Tohle Mansfieldské Sídlo už jenom těžko nějaká další verze překoná. Alespoň té z roku 2007 se tedy rozhodně nepovedlo.(18.5.2011)
-
made1
Ne tak oslnivě zábavné jako Emma, Pride and Prejudice nebo Sense and Sensebility, ale oproti Mansfield Park z roku 2007 milé a příjemné.(25.6.2009)
-
Katík
Ach jak já zbožňuju ty pohádkové happy endingy Jane Austenové, na konci každé její knížky, nebo filmu mám takový povznášející pocit :). Řekla bych, že tahle adaptace se mi líbila asi tak nastejno jako ta z roku 2007. V něčem byla lepší, v něčem horší. Lepší v rozšíření děje podle knížky a lepší Edmund, sice nebyl přímo podle předlohy, ale mnohem sympatičtější. Horší v některých nepřijatelných změnách děje, například to že Fanny souhlasila, že si vezme Crawforda a v zápětí ho odmítne. Suma sumárum u mě celkem spokojenost.(15.2.2010)
-
IdaHutt
Původní literární předloha rozhodně patří ke slabším dílům Austenové. Filmové zpracování obohatilo děj o neaustenovské dobové reálie, k nimž kolonialismus a otrokářství nedílně patřily, stejně jako rozkvět kapitalismu. V tomto smyslu je obraz tehdejší světové velmoci rozhodně přesnější, než jak ho známe z autorčiných románů, z mnoha důvodů omezených na shánění mohovitých ženichů pro ne/mohovité slečny a společenskou konverzaci ve venkovských salonech. Vždycky jsem si cenila lehkou ironii, s níž Austenová hleděla na své postavy, a tato ironie je adekvátně obsažena i ve snímku. Film sice nedosahuje úrovně dvou špičkových výpravných podívaných (Rozum a cit, Pýcha a předsudek), avšak určitě jsem se u něj nenudila, zatímco např. u vypulírované, leč upovídané a rozvleklé Emmy jsem často zívala.(18.1.2011)
-
arkie
Fanny je charakterově asi nejslabší hrdinka Jane Austenové (přestože Austenová sama ji údajně měla nejraději - kdo ví proč), tady ji krapet vybrousili, takže se z toho příběhu možná víc vytlouct nedá. Ale rasový problém je do scénáře narvaný jako propaganda pro základní školy a herecké výkony některých v čele s J. L. Millerem v závěrečné milostné pidiscéně vám způsobí nauseu. Harold Pinter je velmi působivý záporák, o to divněji působí, když se najednou polepší. Kulhavé zpracování jednoho z horších románů J.A.(29.3.2008)
