Kvílení

Zjednodušeně a povrchně by se možná dalo zaškatulkovat korejskou kulturu jako "něco mezi" kulturou čínskou a japonskou. Ale aspoň podle korejských filmů soudím, že korejská kultura není jen "něco mezi", ale naprosto svébytný fenomén. Syrovost, těžkomyslnost, tělesnost, brutalita, nebo existenciální hloubka korejských filmů mi vůbec nepřipomíná grotesknost a naivitu filmů čínských, nebo popkulturní bizarnost těch japonských. Nejsem tedy na korejský film žádný expert a mluvím teď hlavně o horrorech a dramatech (což mnohdy, třeba i v tomhle případě, splývá). Ale z těch, které jsem zatím viděl, jich jen málo nebylo aspoň na čtyři hvězdy. A Gokseong není výjimkou. Přerod oplácaného buchtovitého bábovky, trapné a komické figurky, v dramatickou postavu velkého formátu, je možná psychologicky nevěrohodný, ale divácky hodně působivý. Málo věrohodná (a od začátku předvídatelná) je i zápletka s nevědomým bojem šamana proti druhému šamanovi, když jen stačilo, aby ten japonský něco žbleptl a nebyl takový tajnůstkář... Ale to nejsou vážné výtky, jen taková malá rýpnutí. A vím, že na to jdu příliš přísně logicky a psychologicky, vždyť je to "jen" horror... Tedy pardon, je to prvotřídní "áčkový" horror. Prvotřídně natočený horror s přesahem do žánru antické nebo shakespearovské tragédie (ehh, to teď ze mne takhle bombasticky mluví moje momentální nadšení a zároveň i má nekritická náklonnost k východní Asii). A prozradím ještě, že závěrečné rozuzlení mi parádně vytřelo zrak, a to mám zatraceně rád. P. S.: A mimochodem - všichni ti západní rychlokvašní režiséři a rychlokvašní rádoby kameramani se svými rozklepanými ručními kamerami, by se měli jít učit točit filmy do Jižní Koreje! (04.10.2016)

Korejci mají zřejmě nutkání kompenzovat si jejich malá a nepraktická přirození tvorbou převelice dlouhých a rovněž nepraktických filmů. Osobně jsem například ještě neviděl africký film, který by byl dlouhý. Opět je jejich snímek dlouhý naprosto zbytečně. Nevěřím, že se na světě najde divák, který by si jej užil v plné šíři. S přibývající stopáží přibývá i pasáží, které jsou jednoduše o ničem a divák se nudí, ba dokonce rovnou trpí. Celkový děj není úplná katastrofa, když ovšem opomenu fakt, že jsou všichni Korejci opět stejní a ani prase by se v nich nevyznalo. Všem jim postupně drbe, neboť je jednoho po druhém navštěvuje démon. S démonem se napadnuvší vypořádávají různě. Ať už to jsou křesťanské modlitby, barevné rituály, kdy je během rituálu obětována polovina Jihokorejských zvířátek, ba dokonce klasická medicína. Jako celek mě to moc nebralo a příliš nerozumím zdejšímu relativně pěknému hodnocení. Ale proti gustu žádný dišputát. Pěknější hvězda. Doporučuji pokusit se během sledování dávat co největší pozor, i když vám v tom tvůrci filmu budou všemi silami bránit. (08.10.2016)

Komentář ke Kvílení mi dal zabrat, protože jsem stále nevěděla, jak na něj. Ne protože by film nebyl dobrý. Právě naopak, bylo to moc dobrý. A v dost momentech jsem byla příjemně napnutá a vyděšená. To bylo především v první polovině, kde se film tváří jako detektivka, kde policajt (strašnej ňouma) vyšetřuje divný události, který nemůžou být výsledkem přirozených událostí. Do té doby to působí vlastně jako "divno ze zapadákova, kde jsou policajti jenom pro ozdobu, a nic reálně nedělají". Ale potom se to tak nějak zvláštně otočí a to je ta část, kdy začne snad ta nejbizarnější část film, a já už byla jenom v pozoru, co přijde dál. A i ta druhá polovina byla opravdu skvělá. Najednou se tam děje tak moc! Ale celý to dává smysl. Všechno to, co na první pohled nemůže dávat smysl pohromadě, tady dohromady funguje. Navíc je to skvěle natočený. Kvílení vypadá celou dobu strašně dobře. Nešetří se záběry na nechutné věci a hned na to klidně ten nejkrásnější možný záběr na přírodu, což úplně rozhodí. Zahrané herci to je taky suprově. Propojování scén, zapracování flashbacků. Tam to skvěle funguje i například během současného sledování dvou míst propojených dějem, kde to skvěle pracuje s napětím, jak to tedy doopravdy je, a kdo je ve skutečnosti vlastně kdo. Protože úplný zavěr jsem jenom koukala. Jo, doslova čuměla, jak jsem byla vtažená. (To se vlastně týkalo celého filmu, ale na tom konci extrémně.) Je mi jasný, že film snadno odradí svou délkou a tím, že je v něm doslova úplně všechno. Jenže já se ty skoro dvě a půl hodiny, ani jednou necítila, že to je moc dlouhý. A co si budem, scéna s hraběma mě strašně rozesmála. V rámci toho, jak ta celá část byla vystřižená jako z úplně jiné reality, myslím, že to byl záměr. Takže úplně, úplně kompletně všechno  :) (31.12.2023)

Já su docela překvapené, že sem u teho neusnúl. Je to takovej těžko hodnotitelnej a težko popsatelnej pelmel žánrů a subžánrů. Začátek je korejskej Kameňák, policajti, jeden trotl vedle druhýho, člověk se u toho i nahlas zasměje, což je docela překvapivý, když se to jmenuje ´Kvílení´. Jenže pak to ztemní, zhutní a střípky, který si myslíte, že skádáte do nějakýho předvídatenýho konce jsou rozdupány jak cigánský hračky a vlastně se člověk nestačí divit, jak dokáže Korea zabrat špónu a vyflusnout spektákl se stopáží Titanicu, kterej je do poslední minuty brutálně nepředvídatelnej a napínavej jak malý gatě až do posledního focení. Za mě krásných kulatých vosumdesát % P.s.: ten rituál je fakt bezvadnej ! (03.07.2017)

Příliš rozvleklý horor z korejského venkova, kam nejspíš zavítal sám ďábel. Některé jednotlivé scény jsou technicky i atmosféricky skvělé, ale nevznikl z toho nadprůměrný celek. Jedním z hlavních problémů jsou scény, které nikam nevedou. Druhým velkým problémem jsou postavy. Hlavní hrdina je nesympatický a nezajímavý a nejen profesionální policisté se v tomhle filmu chovají jako parta devítiletých holek. (13.06.2017)