Rudé pole

Na jednu stranu propaganda, dost jasný námět, kdy prakticky není problém odhadnout co se stane. Jenže máme tu hyperestetické vizuální zpracování, ze kterého moje srdce jásá a nemůže si pomoct dát za čtyři. Protože zde uvidíte mnoho nezapomenutelných scén a Zhang Yimou uměl pracovat svým typickým vizuálním stylem už i u prvního filmu. Jako klad beru obsazení Gong Li i ten masakrózní závěr, ze kterého tuhne krev v žilách. (29.06.2009)

Jako komedie to nefunguje, protože vtipy jsou patrně určený publiku po lobotomii (opilýho nápadníka hodili do kádě, z níž mu koukají nohy, kterýma kýve sem a tam, no to je ale bžunda, asi mi smíchy praskne bránice). Romantiku v únosu a borderline znásilnění taky nevidím. Jako drama to taky nefunguje, protože přerod z vesnické pohody do válečnýho pekla na zemi je strašně zkratkovitej, mechanickej a komunistická agitace z toho cáká velmi itenzivně a nepříjemně. Otravný písničky tomu nepřidaly. Ve výsledku jsem se střídavě nudil, vyvracel oči nad dementníma slap-stick vtipama, skřípal zubama nad propagandou kolektivního zemědělství a z frustrace si opakovaně kladl otázky jako proč při nalívání té červené břečky vždycky půlku vycákají bokem, když je to jejich jedinej zdroj příjmu, proč oblíkají malý děti zásadně od pasu nahoru a jak odlišná musí být kultura, ve které nachčiju ženě do vína, následkem čehož se ona zhroutí jako pytel brambor, nechá se ojet a zamiluje se do mě. Ne, tenhle film jsem fakt nedával. (19.08.2022)

Jak se dělá ( vaří či destiluje) "čirokové červené" mi i přes určité zkušenosti sice není moc jasné, ale autor knihy "Rod rudého čiroku" (anglicky Red Sorghum Clan") Mo Yan (umělecké jméno, v překladu něco jako "mlčení zlato") rozumí asi čínskému alkoholu více (viz též Země alkoholu, česky 2015). A samozřejmě také čínským zvykům, obyčejům, tradicím a vůbec čínské letoře (možná je kniha v tomto přístupnější). Pozn. 1: Co (alespoň) mně filmový příběh zpřístupňuje, jsou nádherné písně (a jejich interpretace), které vystupují všemi jeho fázemi, až to tíhne k muzikálu. Pozn. 2: Scéna "znásilnění v čirokovém poli" a následné "chlubení se opilého násilníka", patří asi k těm málo pochopitelným, ovšem (pro Evropana) ke krásným a žádoucím. Pozn. 3: Charakteristika "kaoliangu či gaoliangu", který se tam pije a do kterého se chčije: silný destilát z fermentovanoho čiroku, takže s tím vínem prr. (15.10.2018)

Málokterému režisérovi se podaří natočit svou prvotinu na takové úrovni, že by si ji v následující tvorbě sám viditelně bral za vzor. Zhangovi se to podařilo, a jde to vidět na mnoha následujících filmech. Všechny jsou v podstatě strukturou stejné a poukazují na totéž, i když vždy trochu jinak. Rudé pole (podobně jako jiné filmy Zhanga) vypráví o "jednotě" obyvatel Číny, o jejich zvláštnostech, zvycích a problémech, a taky o nekonečné čínsko-japonské nenávisti, přičemž tohle všechno zaobalí do silně idylického příběhu... (18.01.2010)

Dvojnasobny debut - dvaadvacetilete (superkocky) Li Gong v hlavni roli a rezisersky debut samotneho Yimou Zhanga. A ze to stalo za to... Misty to pusobi artove, ale nepovazoval jsem to v tomto pripade za rusivy element. Brutalni, nemilosrdny, nezlomny - to jsou privlastky, ktere tu zacaly a dale se s Zhangovyma filmama tahly leta az do doby, nez svetlo sveta spatrila Velka Cinska Zed.... (09.07.2017)