Cowspiracy - Klíč k udržitelnosti

Víte jak poznáte v místnosti plné neznámých lidí vegana? Do deset minut Vám to sám řekne. Nemám rád konspirační teorie. A tvrdit, že celý svět zamlčuje prostou a jednoduše pochopitelnou pravdu nedozírného významu, je konspirační teorie. Cowspiracy předkládá impozantní sbírku grafů a statistik, vesměs bez uvedení zdroje, nebo jakéhokoliv ověření. Spousta z nich je už na první pohled absurdní. Pokud je na vyprodukování jednoho litru mléka potřeba 1000 litrů vody, tak jenom české krávy při své produkci 2,9 mld litrů mléka spotřebují ročně 2,9 biliónů litrů vody, což je zhruba jeden a půl Balatonu. Také to mimo jiné znamená, že kráva která nadojí denně průměrně 20 litrů mléka, na tenhle výkon potřebuje větší zahradní bazén vody. A příští den druhý bazén. Ano, kdyby jsme vyvraždili převážnou část krav, prasat, ovcí, koz a slepic, tak by se přírodě nepochybně ulevilo. Ale pochybuji, že by to vydrželo nadlouho. Koneckonců hlas vypravěče sám říká, že živit velkého savce rostlinou stravou je strašně náročné. Příklady vyznavačů raw stravy pojídajících osm kilogramů ovoce a zeleniny denně, nebo frutariánů s jejich spotřebou 200 kilogramů zeleniny týdně "..... doma mám čtyři ledničky a salát nejím z talíře ale z kýble" jsou sice zajímavé, ale nějak se z nich vytratila ta ekologická nenáročnost. Pak už asi nezbude, než se živit pránou. Á propos, pokud ekologické organizace zamlčují náročnost živočišné výroby z důvodu kontroverznosti tématu, co teprve fakt, že značnou část vody a masa spotřebuje téměř 600 miliónů domácích koček a téměř 400 miliónů psů. Ale vysvětlujte lidem, že pro dobro planety musí vybít i je. (08.08.2016)

Nemám tenhle typ dokumentů rád, melodramatická stavba obsahující záběry na zamyšleného, bojujícího vypravěče (průvodce dokumentem) a jeho setkání s lidmi, kteří podporují jeho názory a občas pronášejí patetická hesla jako: "You can change the world." Nicméně, jakkoliv to může být přetažené za vlasy, něco na tom asi bude, a neuškodilo by se trochu omezit ve spotřebě masa (hlavně v bůčkovitý USA). (25.02.2015)

Kto by to bol povedal, že keď raz budem sledovať nejaký dokument (tobôž o princípoch prírody), spomeniem si na nejakú pasáž z animovaného filmu, ako sú Simpsonovci. Nemôžem si pomôcť, ale nedá mi nepoukázať na "Lísin" problém z celovečeráku, kedy sa snažila zachrániť miestne jazero, pričom to boli práve "sračky" z prasaťa Homerovho "Spider Piga", ktoré prihnali katastrofu na malé mestečko Spriengfield. Takže, tričká "GreenPeace" môžte smelo šmariť do kontajnera, no a návštevu Mc'Donaldu odložiť na neurčito. Aj tak nechápem, ako to môže vôbec niekto žrať .. "tfuj" .. (12.11.2016)

Další z environmentálních dokumentů, který se zaměřuje na to, co máme přímo před očima, a přitom si toho nejsme vědomi. Krásná ukázka toho, jak se dají velmi jednoduše ovlivnit masy. Neustále jim omílejte konkrétní fakta a nikdo nebude pátrat do hloubky. A jde to vidět všude kolem nás. Každý mluví o oxidu uhličitém jako největším strašákovi. Sázejte stromy, jezděte na kole nebo hromadnou dopravou, abyste snížili emise. Ale už nikdo nemluví o tom, že bychom měli jíst méně masa, respektive že by měly vlády pomalu začít redukovat chov hospodářských zvířat v průmyslovém měřítku, protože jejich produkce je největším přispěvatelem zkázy naší planety. Lidé se naučili žít v pohodě, mít všechno na dosah ruky a mít všeho dostatek. A jen velmi těžko se budeme své zvyky odnaučovat. Stačí se podívat ve svém okolí. Kolik lidí by bylo ochotno vzdát se na zkoušku masa na jeden týden? Mě nenapadá nikdo. Nejvíc se bojím toho, že se ještě dožiju doby, kdy si vlastním přičiněním zničíme planetu. A co mě vytáčí nejvíc je fakt, že tohle všechno je jen a pouze o penězích. Proč velké organizace nemluví o dopadech chovu dobytka na planetu? Protože by ztratili přispěvatele. Všichni se tváří, že dělají maximum pro snížení emisí, ale nezaměřují se na to hlavní. K čemu to tedy všechno je? (19.08.2021)

Možno byť veganom nie je dostatočné riešenie, ale je to skutočne dobrý štart. Štatistiky sú štatistiky, niekoho možno presvedčia viac, ako emócie ako súcit a láska. Každopádne ak chceme pomáhať zvieratám a planéte v prvom rade musíme prestať vnímať ich telá, ako našu potravinu. Musíme ich začať brať ako živé bytosti, ktorých domovom je na ich nešťastie planéta, kde žijeme aj my. Musíme si uvedomiť, že nie je prirodzené to, ako s nimi zaobchádzame a ako ich vyhladzujeme. Zamyslime sa nad prácou organizácií ako Greenpeace, čoho všetkého už dosiahli a prečo to vlastne robia. Takéto dokumenty sú prospešné jedinému účelu, rozšíriť nám obzory a tak trochu nás nakopnúť v snahe urobiť svet lepším a zachovať ho ako bezpečný domov pre všetkých jeho obyvateľov, nie len pre ľudí. (25.10.2015)