1001 gramů

Nórsko-nemecko-francúzska koprodukcia, a v hlavnej úlohe žena, ktorá pôsobí na prvý pohľad veľmi vyrovnaným dojmom, no vnútorne prežíva akúsi neurčitú citovú dilemu. Vo svojej podstate celkom fajn námet, ale inak ma táto chladná severská dráma ničím neoslovila. Keď už je dejová línia taká nezaujímavá, tak to zvyknú zachrániť aspoň dialógy, či iné špecifiká. Ale tu nebolo proste nič, čím by tento film nejako vynikol. Nebola to jednoznačná nuda, ale od pozoruhodnosti to malo teda dosť ďaleko. Také to bolo... suché. (27.12.2016)

Na môj vkus asi moc pomalý film, ktorý sa ku svojim myšlienkam pristupuje veľmi jemne a často ich podľa mňa naťahuje. Pristihol som sa ako občas pri filme zaspávam, najmä počas prvej polovice a nemohol som sa tomu brániť. Ale nechcem tvrdiť, že film je zlý. Humor je skvelý, má svoje pekné úprimné momenty a je to celkom príjemne sledovateľné. Asi to nie je film, ktorý by som dokázal ja nejako výnimočne oceniť, ale minimálne viem pochopiť určité jeho kvality. Znovu by som sa k nemu už ale nevrátil. (19.06.2015)

Bent Hammer udělal parádní Faktótum od Bukowskiho a za to ho cením. Ovšem 1001 gramů je totálně pr*ser. Vůbec nevím, co si o tom filmu mám myslet a těžko hledám nějaká pozitiva. První půlhodina vypadala, že se tvůrci snaží o takovou trochu suchou komedii a to by k tomu asi sedělo, ovšem potom přišlo úmrtí otce a najednou se z toho stává trošku tragické drama, které ovšem začne nudit, místo toho aby vás něčím zasáhlo. Ane Dahl Torp se celý film tváří jako mrtvola, ale alespoň je na rozdíl od všech ostatních herců zde něčím zajímavá. Hudba byla dobrá. zbytek nestál za těch 91 minut mého života. (17.04.2018)

Celkem příjemný příběh o tom, jak může vypadat vyrovnanost, respektive, jak je možné ji najít. Vědecké prostředí je celkem umně spojeno s prostředím emotivním, kdy se jedna žena snaží o to, aby sama našla nějaký smysl svého života, který je spojen hlavně se samotou a nemocným otcem. Trochu dramatičtější romance, která celkem funguje. (07.06.2016)

Jajo vetsina Hamerovych filmu je to bez zaplatky a vyborne pozorovani podivnych charakteru .Je to sentimentalni meditace na vahu duse.Vypada to az jak fantasy.Film se pohybuje mezi pomalym vypravenim a metaforamy.Vice se zabyva svym vizualnim stylem nez obsahen.Posledni pulhodinu je film smesne spatny. (17.05.2020)