Píseň moře

Geniálně a líbivě stylizované, patřičně příběhově dojímavé a celkově vypulírované k dokonalosti. Píseň moře je klenot, který byl právem nominovaný na oscarech a neprávem nevyhrál, jelikož se jedná o film jako vystřižený z Mijazakiho tvorby. Což znamená záživný, dětský a dospělý animák zároveň. Pecka všech pecek! ... 90% (16.12.2015)

Při sledování tohohle skvělého počinu mi bylo tak nějak strašně hezky u srdce, zdroj emocí a tvůrčí fantazie je zde nevyčerpatelný. K tomu ta kásná hudba a hrozně roztomilá animace. Konečně jsem viděl zase animovaný film, který je trošku odlišný od běžné produkce, dokáže nadchnout diváka každého věku,zavede vás do tak krásného a jiného světa než ten ve kterém žijeme, je prostě tak jednoduše křehký, citlivý a krásný.Během filmu se zcela zasníte, přestanete vnímat věci okolo a rázem jsou tu závěrečné titulky a vaše cesta plná snění, fantazie, emocí a jiných světů je u konce. Rozhodně na ní, ale jen tak nezapomenete. Já teda rozhodně ne, a pánům tvůrcům za ní převelice děkuji. P.S. Film si pusťe v opravdovém klidu a nejlépe večer. Je opravdu potřeba si ho užít a vžít se do něho. Jinak se připravíte o zážitek.:-) (18.08.2016)

Přijít při narození sourozence o maminku není úplně nejlepší předpoklad pro sourozeneckou lásku. Němá sestra vás k citům nepřemluví a morousovitý otec taky není úplně to nejpotěšeníčkovatější potěšeníčko. Pak už fakt, že je babička protivná sůva, přijímáte s nadhledem svých zralých devíti let. Do toho poklidného marastu najednou vpadne protivná sůva s myšlenkou, že se musíte přestěhovat do města. Naštěstí váš bobtail má geny Gora a GPS, takže se navzdory svému orientačnímu smyslu se psem shledáte a pokračujete v cestě správným směrem. Averze vůči sourozenci je průběžně obrušována zobáky zlých sov (tentokrát ptáků, nehledejte souvislost s dříve zmíněnou babičkou) a kameny. Jak bez citu musí být ten, kdo blízkého vidí trpět, může ho bolesti a zraňujících citů zbavit a neudělá to. Nejlepší je být z kamene (toho Huga vykrádám vědomě), nic necítit a ani se nehýbat. Šťastní kvadruplegici! Kde je v koprodukci Izrael, který zjevně dodal cvičené tuleně? Poselství filmu jsou dvě. 1. I když jste prepubertální blonďatý chlapec, co intenzivně potřebuje rovnátka, můžete být užiteční. 2. Nikdy nešukejte tuleně. (22.03.2015)

Dokonalé. Tomm Moore nielenže spojil základne druhy animácie do jedného filmu, ale držiac sa línie akú vytvoril už vo svojej prvotine Brendanovi a Tajomstve Kellsu zabrdol do Írskej mytológie a folklóru a vytvoril podmanivý príbeh o súrodeneckej láske, čarovnosti s odvážnym psíkom, ktorý vie bežať s vetrom o závod, ale sa aj potápať ako správny psopotapač. Hudba je krásna a nesie sa celým príbehom ako lightmotív. Zatiaľ čo v prvom svojom filme stavial do opozície mýtus a históriu, v Piesni mora stavia do opozície mýtus a súčasnosť. Páčilo sa mi ako to ladne prešlo z normálnej poetiky do tej rozprávkovej. Pripomínalo my to Mononoke, keby ju natočili Íry, alebo Oceán na konci uličky od Gaimana. Moore sa vybral inou cestou ako súčasný animovaný mainstream. A hoci som stále fanúšik Disneyho a Pixaru a všetkých tých príšerných fabrík na sentiment a zaujímavý príbeh, neviem sa ubrániť pocitu, že dušou a myšlienkou( aj keď jednoduchou), ale hlavne dobre zvoleným vizuálom, Pieseň mora všetkých prevyšuje. Rozhodne sa teším na Mooreov ďalší počin a soundtrack je povinnosťou. Hlavne na upršané dni. (22.03.2015)

Kdo si rád oddychne od neustále hláškujících moderních animáků, tak zde si přijde na své. Krásně odvyprávěný zajímavý pohádkový příběh zacílený na mýty v běžném životě, skvěle vykreslené postavy, jenž probudí i ty nejniternější emoce a naprosto kouzelná hudba. Jednodušší animace vůbec nevadí a naopak navozuje tu správnou atmosféru, která dělá příběh ještě více atraktivnější a pohádkovější. /80%/ (Kino - Prom.) (04.04.2015)