poster

Život podle Václava Havla (TV film)

  • Václav Havel: un homme libre

  • slovenský

    Život podľa Václava Havla

    (festivalový název)

Dokumentární / Historický

Česko / Francie, 2014, 70 min

Kamera:

David Cysař
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • BoXBe
    *****

    Dokument o Václavu Havlovi. Nic víc, nic míň, než učebnicový profil, který by měl být alespoň základním faktickým východiskem pro další diskuzi. Hledače neexistující objektivity a zastánce přístupu, že vždycky se musí dokumentovaný i pomluvit, asi plně neuspokojí. A je mi to upřímně jedno.(11.1.2015)

  • amica
    *****

    Snímek Andrey Sedláčkové je nesmírně autentický - znovu jsem se ocitla v absurdní době, která i mě postavila do role disidenta. A je stále aktuální - chybí nám osobnost, kterou Václav Havel byl a ztělesňoval. Jeho poselství tlumočí dokument jako odkaz, který zůstává ...(1.1.2015)

  • dr.horrible
    *****

    ***** / odboj proti debilite(1.1.2015)

  • castor
    ***

    Chybuje každý, zvlášť když někdo přijde k funkci, která do té doby byla nástrojem, který o demokracii v životě neslyšel. Ano, v poslední době (zejména v roce 2014) je patrná určitá skepse, hlasy dehonestovat bývalou hlavu státu jsou hlasité, ale rozhodně nepředstavují nějakou masovou ozvěnu. Takže každý takový dokument „dobrý“, i když je patrné, jak loni velmi zajímavá (Fair Play) Andrea Sedláčková zesnulého exprezidenta uznává a nekritický odstup holt schází. Havel byl rozhodně komplikovanější personou, snaha jít víc do hloubky je prakticky nulová. Jiskru to však místy mělo..(26.1.2015)

  • Radko
    ****

    Svižná jazda životom posledného česko-slovenského prezidenta. Dochované zábery buržoázneho synčeka, divadelného kulisára, dramatika, disidenta a nakoniec prezidenta sú komentované striedmo a vecne. Dokument okrem adorovania priaznivcami umožňuje i rovnako výživné čítanie pochybovačom. Veľa komentárov na čsfd vyčíta filmu slabý tvorivý vklad, iné zas hľadia na film optikou postoja komentátora k Havlovi na linke nenávisť - obdiv. Fakty prezentované filmom ukázali: 1. Havel ako kandidát na prezidenta na tlačovke dôrazne tvrdí, že vôbec nejde demontovať socializmus a už absolútne mu nejde o návrat zhabaného majetku. Sú to vraj len nenávistné lži neprajníkov. Obe „lži“ sú neskôr v dokumente ukázané ako pravdy. Takto už z úvodu fungovala u prezidenta jeho mantra o nutnosti poraziť lož a nenávisť pravdou a láskou. 2. Pri záberoch priamej voľby komentár hovorí, že všetci komunistickí poslanci zahlasovali jednoliato za Havla. Na záberoch jasne vidieť najmenej dvoch poslancov, čo ruku nezdvihli. Hlasovaniu predchádza otázka predsedajúceho: „Kto je za?“ Iste, mohli to byť ilustračné zábery, ale pri tak precízne pripravenom dokumente by som ich nečakal. 3. Havel sa rozčuľuje, keď mu vyčítajú, že časť ním zreštituovanej Lucerny predal akémusi podnikateľovi – ex agentovi ŠtB. Vraví: oni (myslí tým ľudí všeobecne) na mňa delegovali svoj strach a neschopnosť sa postaviť boľševikom a teraz si dovolia ma ohovárať. Tí, čo mali strach! V skutočnosti na Havla ľudia nič nedelegovali, jeho meno ako prezidentského kandidáta bolo dohodou politických hnutí s KSČ po uskutočnenom politickom prevrate. Nevolili ho zástupcovia ľudu, ale umelo vopred vybratí boľševickí páprdovia. 4. Citovaná časť listu z Havlovho väzenia (z knihy Listy Oľge) je tak odvážna a protirežimná (ubližujú mi tu veľmi a neustále), že v porovnaní so zozbieranými listami Magora z väzenia mal Havel asi nejaké zvláštne výsady, pretože Magorovi by akákoľvek negatívna úvaha, spomínajúca pomery vo väzení absolútne neprešla. Bol snáď VH väzňom inej kategórie? 5. Morálne úvahy o prezidentovaní ako službe ľudu nahradili, ako jasne vidieť, najmä cesty do zahraničia a nekončené potriasanie si rúk s politikmi. Našlo sa toho oveľa viac, len sa mi to tu nechce všetko vypisovať. 6. Najkrajšie sú časti s Dagmar Havlovou, skutočnou a hlavnou víťazkou zamatovej revolúcie. Naozaj nežnú vyhrala, oveľa vyššie ako ktorýkoľvek z vtedajších disidentov, revolucionárov či ich nohsledov. Takže: Happy end.(23.2.2015)

  • Václav Havel

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace