L'Oeuf

Režisér Jean Herman mi moc svým jménem neříkal, ale pak jsem zjistil, že se jako spoluscenárista podílel na řadě úspěšných filmů a z jeho skromnější režisérské tvorby jsem už viděl Sbohem, příteli (a líbilo!). Herec-komik Guy Bedos mi něco i říká, mám ho docela rád v Robertových Kumpánech a s méně výrazným dojmem jsem ho viděl v dalších dvou komediích. Tady jsem od počátku na Bedose a jeho životní výkon zíral s menším překvapením, nakolik skvěle dokáže táhnout hlavní roli. Zábavný to pacholek v rodině i během rutinérské práce v archivu, vnášející do spočátku nevýrazně šedé postavičky každou chvíli jemné i velké fórky v mimice a slovním projevu. Jeho pravidelné monology s ironickým podtónem vtipně dotvářejí smýšlení hlavní postavy (někdy i přímo směrem k divákovi) a Bedos zvládá proplouvání filmem a životem své postavy a střílí góly – chápej gagy a fórky – jak jen nejlépe umí. Jeho komorní „one man show“ naplno přeruší příchod Michela Galabru, který humornou stránku ve druhé třetině pozvedne o další třídu výš, že by proti němu sotva na vítězství postačilo dohromady 10 Bedosů. :o) Bedos se chvíli zaleká, plně přenechává hrací míč Galabruovi a na pokračování si počká až na sólový prostor v posléze nastávající poslední třetině. Tam už ale nebezpečně míří protivník Rochefort svou postavou, že je potřeba připravit se k útoku a možná i sebeobraně. Pozor! Kdo teď střelí útok jako první...? To by byl spoiler, takže konec okénka se sportovním zápasem. **** Jako komedie díky Bedosovi, Galabruovi + skvělému scénáři super. Jenomže co jsem si měl odnést z toho závěrečného utkání? Byl schválně hlavní (ne)hrdina vykreslen jako ňoumovský vtipálek, který nakonec oblafne systém, ale v jádru představuje těžkého skrytého zločince? Máme se s ním v závěru za doprovodu veselé hudby vážně radovat, přestože víme, co spáchal? Na odsouzeného taky pohlížíme s radostí, neboť šlo o nesympatického protivníka, přestože je teď vlastně obětí onoho systému? Až najdu na tyhle otázky jasnou a pro mě uspokojivou odpověď, včetně toho, proč případná kritika systému plyne ve finále v tak zvráceném garde s groteskním tónem „jakoby nic“, třeba dodám i poslední hvězdičku. [80%] (07.05.2023)