Malý Pán

Naprostý skvost, alespoň pro mě - v každé scéně je něco, co mě pobavilo, nebo minimálně zaujalo, od zajímavých loutek, přes dabing (Rašilov a Liška si nahrávání nejspíš dost užili) až po vypiplané dialogy, které jsou nádherně srozumitelné, ale přesto trochu mimozní. A když tam není nic z toho, tak je tam alespoň velmi roztomilá larva. Docela by mě zajímalo, jak film působí na děti, protože má vážně hrozně originální atmosféru (kdyby ta atmosféra byla zvíře, tak je to přítulná vesnická kočka). Jako lesní road movie pro mě funguje víc, než třebas loutkově spřízněné hledání Kukyho. PS: pokud si někdo stěžuje u pohádky na to, že je odhadnutelná pointa filmu, tak je to blb (11.11.2017)

Pro Františka Skálu a jeho pitvořící se loutky, roztomilé robůtky, pokřivené domečky a přírodní poetiku mám slabost. Potíž je v tom, že celému tomu přitažlivému vizuálu chybí adekvátní scénář. Nejvíce za uši tahají dialogy a občas to dokonce zní jakoby se ve studiu jen tak improvizovalo. Opakující se slova, zadrhávání, nesmyslné větné stavby, mám z toho velmi rozpačitý pocit. Dějová zápletka i poselství filmu jsou plně dostačující dětskému vkusu, ovšem ty jemné výkyvy do absurdna či dokonce brutálního teroru ze strany záporné postavy Zmetka (byť ve vtipném podání Pavla Lišky) dělají z Malého pána snímek pro neexistující cílové publikum. [Jonáš v kině / 4] (30.07.2015)

Loutková tvorba má u nás tradici stejně dlouho asi jako je dlouhé moje ignoranství k této disciplíně....vždyť i toho Hurvínka mnou na LP deskách tak milovaného jsem v jeho televizní podobě zrovna dvakrát nemusel. Možná je to dáno tím, že už jsem mentálně trochu někde jinde, ale Malý je pán je u mne docela "pán". Baví. Příběh je v pointě jednoduchý, ale má nenásilné kouzlo. Tučkovy s Beranem se podařilo najít správnou vlnu, nepodbízí se, neklesá k prvoplánovosti, ač s posláním násilně nemoralizuje. Bohužel jsem se dostal pouze ke slovenskému dabingu a tak nemohu svůj komentář doplnit o reakce mých malých dcer, které jsem nechtěl pro ně již zcela odlišným jazykem zatěžovat, ale za sebe mohu říci: "Tohle je cesta jak se dá rozvířit stojatá voda tuzemské animované tvorby pro děti". (22.02.2017)

Začátek zaujme, pak je tu nudné a utahané, ale konec, i když je od začátku úplně jasný, taky zaujme. Výtvarně je to udělané dobře a jsem rád, že jsem měl zas po nějaké době možnost vidět loutkový film. Problém příběhu je ale v tom, že zbytečně odbočuje (ačkoli by to nebylo třeba) a jsou zde i postavy, které jsou zbytečné (např. ten kos, šereda, co se na konci jmenuje Sedmikráska...). 30-40 minut by úplně stačilo, takhle je to utahané. (27.10.2017)

„Musíš sem dojít ve skutečnosti, ve snu to neplatí!“ Z těch 2 jazykových verzí jsem viděl českou. A jsem tomu tuze rád. Asi nejvíc mě bavil Liškův Zmetek, ale fajn byl i např. Krobotův samotářský Datel či Táborského Promodral, z dam to byla třeba Rybabice Bydžovské. Loutky byly jako živé, moc se mi líbilo prostředí lesa společně se všemi těmi různými nástroji a serepetičkami. Byla z toho cítit láska k řemeslu a také velká nápaditost. Bavila mě atmosféra filmu a sem tam i nějaká ta povedenější hláška či dialog, ačkoliv je nutné si přiznat, že některé trošku dřely. Co ovšem film malinko sráží je příběh. A tady je pak potíž i s cílovou skupinou. Pokud jí mají být děti, je ve filmu řada prvků, které mi pro ně moc nesedí a vybočují z žánru. Pro dospělé publikum, je příběh zase poněkud naivní, nepříliš fungující a v každém případě místy lehounce nudící. Ale i přes tyto drobné výtky jsem si film z jeho převážné části užil, tudíž končím s hodnocením na slušných 4*. „A jak se cítíš?“ - „No skvěle. Jenom…jenom se ze mě stal kluk, no.“ (09.12.2017)