Rodinný film

Po zhlédnutí tří autorových filmů (byť opačně chronologicky) lze konstatovat, že Omerzu točí na české poměry velice zajímavé a originální filmy, přestože zůstávají v lecčems poměrně civilní, vizuálně líbivé. Jeho přístup je humanistický, přičemž své zápletky rozvíjí krom rodinných nesnází kolem poněkud divokých a extrémních situací na hranici uvěřitelnosti. Zde ještě film, který už měl příběhový základ, vygradoval v cosi zcela nečekaného. Ale co, když trpí lidé, to se stává, ale co teprve, když trpí zvířátko... (08.02.2023)

Rodinný film vyžaduje divákovu mimořádnou vnímavost a soustředěnost. Film má rafinovanost s dovedně skrytou ironií zabírá navenek prostě, hrdinové se chovají civilně, i ve vypjatých chvílích bez hysterie. Rodinný film je tichý, střízlivý a neuspěchaný – v dlouhém prologu možná až příliš.Jenovéfa Boková coby jeho starší sestra zosobňuje nutnost přijmout ze dne na den odpovědnost dospělého člověka.„Všichni jenom zaháníme nudu,“ zazní z úst generace, která si neví rady s nabytou svobodou. A sotva se dočká jejích projevů, najednou se instinktivně stahuje zpět k rodinným poutům. Pocitová pouť předvánočním bezčasím se sice trochu vleče, nejspíše však záměrně: jako by chtěl Omerzu diváka ukolébat, než rázně přepne z poklidu do tísně a z pražského mikrosvěta. Právě ztracený domácí mazlíček, jediný, kdo své city nemění, se může stát poslední šancí, jak stmelit rozklíženou rodinu.V jistém ohledu je režisérův první film silnější: v jednotě místa a času kráčí vpřed neústupně, jedním tahem, s gradovaným napětím a zjevnější porcí humoru. Kdežto Rodinný film si vypomáhá trochou umělé konstrukce nehod i náhod, jen aby mohl kruh vyprávění uzavřít. Přesto platí, že jde o snímek zvláštní, ojedinělý a účinný. (01.12.2019)

Jiný film. Obsazení se mi až na Karla pozdávalo, u něj prostě nevím, ten jeho lajdáckej projev už se pomalu začíná zajídat. Překvapila Vanda a její vnady na skypu a mužské oko potěšila výtahová hra (konečně nápad ze života) v podání Elišky Křenkové. Některé její scény jsou hodně vzrušující, v tomhle filmu se na ní moc pěkně dívá. Psí dobrodružství je něco navíc (pozitivně, některé záběry jsem obdivoval), ale jednoznačnou devizou filmu je to neustálé napětí způsobené tím, že nevíte, jak to vlastně je, a taky překvapeních je tu dost. Na otázku, jestli Daniel Kadlec, říkám jasné: ANO (byl dobrej) (18.08.2016)

Rodina je základ státu, a tak se ta rodina rozpadne pro jistotu hned na začátku filmu, když rodiče opustí svoje puberťáky a odjedou na dovolenou na konec světa. Puboše opustí, psa vezmou s sebou. Proboha proč tahat zvíře z jeho domova, když má kdo krmit a venčit a není třeba platit mu všechna ta vyšetření, aby mohlo strávit noc v letadle v kleci spolu s dalšími psy a kočkami? No proč? Protože pes - to je příběh! Emoce, dojetí. Když chudák přijde o vlastní misku a musí si lovit sám... To je doják! Rodinný film je totiž filmem pro každého z rodiny, najdete tam splácaných 1000 a jeden příběh, první lásku, nevěru, sourozenecké vztahy, vážnou nemoc, záškoláctví, ztráty.... Najde se v něm každý. Anebo spíš nikdo, protože čeho je moc, toho je příliš, bohužel. (17.04.2017)

-3* Na české poměry netradiční počin, který se svým zpracováním hodí spíš pro festivaly. Seznamování s členy rodiny probíhalo pomalými krůčky pomocí krátkých epizod. Tento způsob se mi jevil poněkud nezáživný, ale i tak dokázal vyvolat emoce a bylo víc času přemýšlet nad důvody jednání. Kýžený efekt z filmu byl ve výsledku pro mě slabší, což je vidět na mém hodnocení. Ale aspoň jsem seznámil se současným modelem moderní rodiny ;-) [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (13.10.2016)