Sunrise Supervising
Režie:
Pavel GöblScénář:
Pavel GöblKamera:
Jiří ZykmundHudba:
Tomáš ZikaHrají:
Vratislav Brabenec, Jiří Vymětal, Jozef Polievka, Nikol Fischerová, Jiří Lábus, Jiří Maryško, Anna LangrováVOD (1)
Obsahy(1)
Každý se mstí tak, jak umí. Na předměstí severočeského města se přistěhují tři dávní kamarádi, bývalí političtí vězni, nyní. Na stará kolena se chtějí pomstít estébákovi, který je kdysi týral a který dnes v poklidu provozuje vlastní hospodu. Trojice spiklenců však vzápětí zjistí, že pro pořádnou pomstu nemá nikdo z nich vlohy. Na rvačku jsou už příliš staří a možná i líní. Nějakých jiných smysluplných nápadů se jim vůbec nedostává. Nakonec se rozhodnou, že se s hospodským skamarádí, aby poznali jeho slabá místa. Estébák je totiž po letech nepoznává. Jenže pak kumpáni s rozpaky pozorují, že svému úhlavnímu nepříteli jen zpříjemňují podzim života. Co tedy s tím…? Černobílý snímek scenáristy a režiséra Pavla Göbla se natáčel v severočeském Varnsdorfu a na filmové plátno přivedl kromě vynikajícího Jiřího Lábuse v roli osamělého bývalého fízla téměř samé neherce: trojici mstitelů šéfuje nestor první generace mániček a hudební legenda Vratislav Brabenec ze skupiny The Plastic People of the Universe. Zdatně mu pak sekundují divadelní ochotníci: zatímco Jiří Vymětal se našel v roli bývalého cirkusáka, kdysi zavřeného za pašování disidentských knih, Jožo Polievka se zhostil partu bývalého zlodějíčka, který to přes vězeňského donašeče nakonec dotáhl až na nesmiřitelného nepřítele komunistů a bezpráví. Trio kmetů, kteří se ještě naposledy pokoušejí narovnat svůj hřbet i křivdy na něm spáchané, pak doplňuje čerstvá absolventka brněnské JAMU Nikol Fischerová coby prostitutka, která nakonec plány varnsdorfských Zorrů přesměruje zcela netušeným směrem. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Seš tady nejmladší... tak nepičuj. ()
Prečo si po ovdovení jeseň života nestrihnúť v svojpomocnom mužskom triu, čo sa poskladá na kúpu zánovného domu a auta? Namiesto očakávaného, nudne-otupne šikanózneho domova dôchodcov. Na scéne je ale aj druhý plán. Pomstiť sa eštébákovi, ktorý každému z trojice dedov roky pil krv. Mužské predstavy potreby naplnenia spravodlivosti naruší prostitútka, ktorá sa k trojici nasťahuje. Pomalé tempo plynutia, čiernobiely obraz s 60 odtieňmi sivej a opakujúce sa zábery opustených sídiel a fabriky trefne symbolizujú jeseň života. Hudobná zložka príliš k filmu nesedela. Mladícke hippie popevky, otrasná adaptácia piesne "Koupil som si francovku" a pár hluchých scén znižujú hodnotenie na mierny nadpriemer. Naopak Brabencove dialógové sentencie a komentáre sú crème de la crème Sunrise Supervising. ()
Celkem milý film působící amatérským dojmem. ()
Nakonec musím uznat, že se mi to líbilo. Ono také po filmu Musíme se sejít, který jsem viděl těsně před by asi člověk spolkl již cokoliv. Film zaujme ihned svojí nebarevností i formou vyprávění Vráti Brabence. Je to film o vysněné pomstě a o odpuštění. Už dávno to vím i z jiných příběhů i od jiných skutečných osudů. Ačkoliv se našla řada těch, co neodpustila a já to chápu, často se nejvíce ulevilo právě těm co odpustili a nikoliv těm gaunerům jimž odpuštěno bylo. Bohužel mi v tom vadí jistá nerovnováha, kdy oběť si vlastně musí pomoci sama, protože grázl zůstane grázlem a fakt nevěřím, že by se jich nějaké drtivé procento dalo na pokání, pokud vůbec někdo. A to ještě jen na základě něčího odpuštění. To funguje jen v románu Bídníci... Konec konců vidíme to kolem sebe. Estébák je premiérem ČR, bezpečnostnímu výboru má velet bývalá komunistická mlátička a můžeme pokračovat...Ne tato individua nemají páteř a rozeznají jen to jak velké koryto mají a zda by nemohlo být větší. Strašné. A tak těm perzekuovaným než se trápit asi opravdu nezbývá než dotyčnému říci: ,,Odpouštíme ti a teď běž do prdele! ''. Nezbývá než věřit na Boží mlýny. Sice melou pomalu, ale prý ještě pořád melou.. Tak snad... Snímek rozhodně stojí za vidění. Mně tam nejvíce vadily ty střihy. Ale na druhou stranu, zase to bylo něco jiného a celkem zaujmula i hudba. 3 lahváče. * * * ()
I když oceňuji sevřenost a přímočarý tah na bránu Staříků, kteří kdyby nebyli tak artritickým filmem (v dobrém, ta fyzičnost je na filmu to nejzajímavější), tak až připomínají něco z hollywoodu... ale stejně, tematicky podobný Odborný dohled nad východem slunce s tím "Havlovsky" lidským přístupem k pomstě umírajících starců na komunistických stvůrách je prostě lepším a silnějším filmem. Přirozenějším, což není jen tím že v hlavní roli je Vít z Plastiků, který si komoušskými lágry reálně prošel, ale celkově civilnějším pojetím filmu. A přitom i zábavnějším, jako lehce absurdní komedie s kořeny v poetice českého undergroundu funguje výtečně, a přitom humor tu nedělá Lábus, který tu jde proti svému hereckému typu podobně jako Dušek v Pustině, ale spíš parta kolem Víta. I to finálové unaveně smířené "jdi doprdele" je působivější než nepřekvapivá plochost pointy Staříků. ()
To si tak vystoupíte na sídlišti v Ládví, zapadnete do starýho kulturáku, který si říká multikino, uvnitř má osmdesátkový veselý barvičky, prodávají tam popcorn a když zůstanete sami v sále, tak vám ten film stejně pustí. Myslím, že tahle atmosféra by se hrdinům filmu fakt líbila, proto smekám před producentskou taktikou promítat snímek pouze v podobných kinech. Jen škoda té nedostatečné propagace, příběh o stárnutí, starých křivdách, starých přátelích a maloměstech zaujme poetikou, vyprávěním, obrazovou stránkou i hereckými výkony určitě širší cílovku, než by se mohlo zdát. ()
Existenciální komedie, jejíž postavy zakopávají o prkenné dialogy a vlastní limity herectví, takže z toho paradoxně nejlépe vychází Jiří Lábus, který tu měl být za hajzla. Škoda, mnohé scény jiskří zárodkem čehosi zajímavého, jenže z toho nakonec nikdy nic není... ()
Jsem překvapená, jak pozitvní hodnocení to tu má. Upřímně 3* dávám s trochou sebezapření. Hudba parádní, název taky, ale děj tak řídký a plytký, že jen černobílé obrazy a herci to neutáhnou. Už na prezentaci projektu během plzeňského Finále mi tenhle film přišel zvláštní, ale čekala jsem víc děje. ()
Velice zábavné "drama" ()
V tomto domě se zastavil čas. ,,Nie som starý! Som recyklovaný teenager!´´ ()
Tohle nějak neprávem vtom našem českém rybníčku zapadlo. Přitom jsem se bavil opravdu dobře. Lábus úžasný a neherci v čele s Brabencem taky. Akorát bych snesl víc dialogů. Ty byly totiž vážně skvěle absurdní a vtipně napsané. Už se těším na Výklad snů. ()
Tohle mě připadalo jako nějaký pracovní projekt pro FAMU. Nejhorší byly ty strojené a amatérské dialogy, to přímo bilo do uší. Pan Brabenec prostě herec není a i ostatní zbytek party (včetně šlapky, kterou si nastěhují do domu) byl velmi nepřesvědčivý. Jediný bývalý estébák, nyní hospodský Jiří Lábus se ukázal jako profesionál, který svou roli zahrál uvěřitelně a bez chyby. Jinak teda bída s nouzí. Také časté zatmívačky záběrů působily nepřirozeně. Dvě stránky bych na tomto projektu vypíchl, a to : černobílá barva, která filmu moc slušela a dobrá hudba. Takže maximálně za dva. ()
Jako nefanoušek Plastic People neshledávám na filmu nic zajímavého. Možná kdyby ho natočili před dvaceti léty... ()
Upřímně, začátek mě celkem chytl, ale to asi tak po patnácti minutách odeznělo, děj se začal natahovat a film nudit, což je u filmu, který trvá jenom hodinu, velký problém. Naštěstí posledních 10 minut mě zase chytlo a všechny sekvence s Lábusem mě zaujali, tak aspoň něco. Jen mi na závěru vadí, že tohle je přesně to, co jsem od toho filmu čekal a kdyby se s tím víc pracovalo, bylo by to mnohem zajímavější. Pak je tam teda pár zajímavých obrazů, ale to je tak vše. Na scénáři chtělo hodně zamakat. 2* ()
Panečku... 😉 ()
Dámy a pánové! Tohle je urážka české kinematografie! A česká kinematografie je zas urážkou té světové. Podle toho si asi dokážete představit, jak "geniální" je tento "film". SRAČKA! takovému slovu jsem se vždy v komentářích snažil vyhnout, tento film mě ale násilně donutil. Nefunguje nic, je to ten nejhorší druh amatérštiny za velký peníz.... ale co je nejsmutnější? Že byl film uveden na prestižním filmovém festivalu, že ho tvůrci mohli na tomto festivalu uvést a hlavně, že většina diváků se opravdu u této "masterpiece" bavila a padala do kolen. Další utvrzení toho, že naše české diváctvo je jen banda vymazanců. A CSFD hodnocení jen potvrzuje, že tito lidé jsou i v kruzích, kde by někdo měl rozumnět filmovému umění. ()
Jestli se na to chcete podívat jen proto, abyste zjistili, jestli je to fakt komedie, proč je to natočený černobíle, kterej z nich vošoustne Nikol Fischerovou a jestli mu nakonec odpustí...ano, peníze, ten slovák, ano. (75%) ()
Nesedlo mi herectví neherectví Jiřího Vymětala, ale chyba by snad údajně mohla být ve mně a Vymětal to sehrál bravurně (říkala má paní). Leč, nezviklala mě. Nebýt jeho - chlápka s knírkem, hodnotil bych možná i líp. Jasně, tohle nebyl žádnej velkej biják, ale on se tak netvářil, a ani se jím nechce stát. Pavel Göbl ho natočil za půl miliónu korun ve třech lidech (režie, kamera, zvuk) v průběhu 14 dnů. Do kina s tím prý nechce, vystačí s tím, že to uvidí pár lidí, kteří o to budou mít zájem. A i tento nezvykle skromný přístup se jistě pozitivně odráží v mém hodnocení. ()
Povedený milý český filmeček, kterému na ČSFD chybí přívlastek komedie. Vlastně jsem to ani sám nečekal, ale po úvodním představení s výrazným hudebním podkresem jsem se na zbylých cca šedesát minut ponořil do vansdorfské pustiny a plně se kochal uhlazeností příběhu o jedné pomstě tří starých pánů, kteří se vlastně už vůbec nikam neženou. Příběh je náramně vypointovaný a i zdánlivé maličkosti zde mají svůj význam. Vše navíc drží pohromadě také díky skvělému humoru, kdy jsem se po několikeré suché hlášce především Vrastislava Brabence či neskutečnému nápadu Jiřího Vymětala opravdu od plic zasmál. Příjemná stopáž snímku je sem tam trochu natahovaná zvlášťě opakujícími se předely, ale to se mi hodnotit nechce, páč to k tomu asi tak nějak patřilo. Plus dávám za hudbu a černobílé provedení. Domů jsem se vracel příjemně nalazen a ještě dlouho na "supervising sunrise" vzpomínal. A to ani nepotřebuji lavičku před domem. (75 %) ()
Nedělní film! ()