Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Adam Bernau
    ***

    V konkurenci s Řeřichovým kýčovitým výkřikem DonT Stop je Horákova Domácí péče jednoznačným vítězem kategorie "autorský debut kluka z branže, který si jím plní sen o zfilmování motivů z vlastní historie". A to i přes všechny urážky dobrého vkusu a povšechnou neatraktivnost (jak si asi Horák představuje diváka svého filmu, když mu musí servírovat tak trapné polopatismy a jak asi vypadá divák, který by měl chuť vidět Domácí péči znovu?). Ale konec dobrý, všechno dobré. A Domácí péče je nakonec mnohem lepší film, než se zdálo po úvodních cca 25 minutách. Dobře zahraný hraniční příběh uvěřitelné ženy z lidu v autentickém prostředí, v pěkných motivických obrazech a s jednduchou efektní skladbou tématických důrazů, sjednocených na osách x (zdravotnictví - zdraví - skutečné zdraví) a y (nemůj život a můj neživot jako dvě různé hranice vlastního žití, přičemž teprve náraz na tu druhou vede k uvědomění si první). Když už se zdá, že to jde všechno až moc pěkně správným směrem, přichází korekce. A poslední záběr - konec dorý... I to jedno zhlédnutí stačí zanechat stopu. A Mihule má pořád úplně stejný úsměv, jako měla v devatenácti v Džusovém románě.(27.3.2016)

  • Suzie05
    ***

    Sakra, ta stará léčitelka byla drsná! :-D(21.3.2016)

  • Slarque
    ****

    Výborně vybalancovaná lidská tragédie a štědrá porce humoru (nejlepší byly v tomto ohledu scény v hrobě a v podchodu pro žáby). Kromě suverénní Aleny Mihulové tu skvěle hrají i Bolek Polívka a Tatiana Vilhelmová. Slávek Horák se prokázal jako přesvědčivý scenárista a vynikající režisér. Snad jen jako herec hraje nižší třídu (ale asi si nechtěl nechat ujít sprchování ve vaně).(16.7.2015)

  • pepo
    ****

    Výborná vec. Ideálne vyvážené medzi klubovkou a diváckou prívetivosťou. Navyše s vynikajúcimi hercami.(21.10.2015)

  • Sarkastic
    ****

    „Ty ses koupal?“ Obecně se filmům, jejichž podstatným tématem je vážná nemoc, vyhýbám jak čert kříži, protože to téměř vždy „smrdí“ citovým vydíráním a celkově je divák tak nějak podvědomě nucen víc sympatizovat s postiženou postavou. Tady to ještě bylo zvýrazněno povoláním a povahou hlavní hrdinky, ale navzdory tomu se žádné tlačení na pilu nekonalo. Ono celkově to téma tak nějak člověkem prošumí bez výraznější emoční odezvy, a prvek, který má dramatickou linku sem tam odlehčit, tedy humor, je paradoxně mnohem záživnější (a vtípky ani nepůsobí nějak zvlášť mimo, spíš naopak…tedy až na ten doslovný s „obratem“). A i to léčitelství, které jistě pro většinu diváků nebude úplně „průchodné“ (jakkoliv zlehčené), se nakonec podařilo vcelku zahrát „do autu“. Ovšem takhle mi to vychází na průměr. Co ho z něj ale vytahuje až na 4* jsou herecké výkony Polívky a především opravdu výborné Mihulové, kvůli kterým (společně se zmíněným humorem) si má film smysl pustit. „Nechcete morfium?“ - „Spíš kafe bych si dala.“(13.7.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace