poster

Nikdy nejsme sami

  • anglický

    We Are Never Alone

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Nikdy nie sme sami

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    We Are Not Alone

    (festivalový název)

Drama

Česko, 2016, 105 min

Režie:

Petr Václav

Scénář:

Petr Václav

Producenti:

Jan Macola

Střih:

Florent Mangeot

Masky:

Lukáš Král

Kostýmy:

Tereza Kučerová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • poz3n
    *

    Nevím, co viděli ostatní, v mých očích je Václavův film něčím, co by se dalo přirovnat k přehnaně dlouhému studentskému filmu. Dementně vyhrocené situace, dementně vykalkulované náhody, celková stavba scénáře na úrovni někoho, kdo nikdy nic nenapsal a rozhodl se vytvořit scénář drsně propletených lidských osudů. Pakliže to je kritika a parodie, nechápu, proč se bere tak smrtelně vážně. Nemluvě o skvostných přechodech mezi černobílým a barevným, směšném přehrávání většiny herců a takřka nulové práci s nějakým prostorem. 2/10(14.3.2017)

  • xxmartinxx
    ***

    Skvělé společenské realistické drama, jen si nejsem jistý, v jaké společnosti a realitě se má odehrávat - dozajista ne v těch našich. Jde o jakýsi antický nadreálný svět, kde jsou lidé vyšinutější, náhody samozřejmější, řeč tezovitější a dějové oblouky (přičemž kam směřují, je jasné zhruba od poloviny) vám narážejí do obličeje na každém kroku. Je to trochu impozantní a hodně chtěné. Místy skoro legrační. Hodně to vypovídá, ale nevím o čem. Bojím se, že se trochu projevuje, že Václav není s prostředím, o němž vypráví, úplně propojený. A bohužel při natolik zvýšené panoptikálnosti se pohybujeme tak trochu v uncanny valley.(31.3.2016)

  • Enšpígl
    ****

    Petr mně hodnocení filmu rozhodně neulehčil a váhání mezi čtyřkou a pětkou bude trvat možná i po další projekci, ale ke pětkám to teď momentálně má dál než ke čtyřkám. Režiséra jako je Petr Václav tenhle národ, zejména voliči našeho prezidenta potřebují jak prase drbání. Když totiž přemýšlíš bez kontextu a potřebných informací jen tupým získáváním zkratkovitých informací z TV Nova, Blesku a spol. dopadneš jak postava Miroslava Hanuše "na naší straně je morální právo" ...v kontextu s činem, který tomuto výroku předcházel bych řekl, že se jedná o jeden z nejsilnějších momentů současné kinematografie a nádherně zpracovaný vysledek toho, kam až může vést lidská zloba. Petr se nebojí silných sociálních témat a bušit je do lidí. Zdejší bušení ještě navíc vyšperkoval hodně drsným humorem. Důvod proč váhám nad svejma pětkama je vyhrocenost některých situací, postav a dialogů, ale ono to do celkovýho vyznění filmu pasuje. Na rozdíl od Cesty ven, zde Klaudie předvedla skutečný herecký výkon a obstála. U ostatních (Roden, Vlasáková, Hanuš) nepochybuj, jsou zkrátka dokonale přesný. Jsem rád, že nám pan režisér vysvětlil občasnou změnu barevnosti filmu, protože bych jinak měl nad tímhle otazník, ale to jen na okraj. Podstatnější než barva filmu je jeho sdělení a za to je vysoké hodnocení prostě po právu.(21.3.2016)

  • Dadel
    ***

    Něco jako Díra u Hanušovic, ale bohužel ještě s řidším příběhem, jde spíš o koláž scének s postavami, které jsou hořkými karikaturami skutečných lidí. Naštěstí jsou scény dost vtipné, aby se to dalo přežít. Zejména tedy neskutečně odporný buran v podání Karla Rodena nebo jeho soused, typický "slušný Čech" a salónní (či spíše obývákový) revolucionář, co nenávidí všechno a všechny a plánuje nastolit nový světový řád (internetové diskuse na "alternativním zpravodajství" a Novinkách jsou jich plné). Z dalších postav stojí za zmínku romská šlapka v autentickém podání neherečky Klaudie Dudové (ta se pro tuto roli narodila!) či chlapec, kterého fascinují mrtvá zvířátka. Forma filmu je zbytečně do sebe zahleděná a Petr Václav se zbytečně připravuje o publikum. Vtipně to ilustruje diskuse s režisérem po filmu. Některé kusy filmu jsou černobílé a Petr Václav se po filmu strašně divil, že nikdo z diváků v sále nepochopil, proč tomu tak bylo (takže: když postava cítí vášeň, je film barevný. Jste hloupí, že jste to nepoznali!! :) )(28.3.2016)

  • mcb
    *****

    Na pomezí totálního karikaturního braku a trefného popisu české současnosti natočil Petr Václav agonizující drama, které je obtížné sledovat s odstupem. Extrémně vykolejené postavy, jakýsi model průměrné tuzemské vesnice a absurdní šestákové zvraty režisérovi napomáhají ke konstrukci podivného a odpudivého univerza, v němž se mísí společenská výpověď, černý humor a artové drama mezinárodního appealu. Rozhodně rozporuplný film, který po přesvědčivé sociální realitě Cesty ven uhýbá k prvoplánovému extrémismu, díky své nekonformitě a odvaze se nepodřídit všeobecnému uměleckému obrázku je však nejprogresivnější z české filmové produkce roku 2016.(15.1.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace