Pokrevní bratři

Tohle snad nemůžu hodnotit teď, po 30 letech! Tenkrát jsme se spolužačkama visely očima a plátně a ty, které nemilovaly "jugoslávského Indiána" Gojko Mitiče milovaly Deana - ale těch bylo podstatě míň - utéct "blbým směrem" (tj. z USA do NDR) ho zřetelně diskvalifikovalo..... Takže - dnes (bohužel) odpad, tenkrát minimálně 4*! (25.04.2009)

Žádná sláva to rozhodně není, příběh mohl být mnohem zajímavější a napínavější, než jak to nakonec dopadlo. Nemyslím si však, že jde o nejhorší indiánku s Mitičem. Pokrevní bratři se mně líbí více než Zvěd, Smrtelný omyl nebo Ulzana (to je podle mě nejhorší "mitičovka"). Možná je tento film tak špatně hodnocen i kvůli tomu, že Dean Reed emigroval ze západu na východ a pak byl využíván komunistickou propagandou. Pravda, v tomto filmu neukázal ani žádné herecké vlohy... asi 45 % (29.01.2007)

Nepříliš povedená westernová naivita, která ani v nejmenším nedokáže pobavit jako (třeba) filmové mayovky (tedy některé) a krásně tím ukazuje, jak se východoněmecká kinematografie oproti té západoněmecké před pádem železné opony vůbec nechytala. Doslovná protizápadní rétorika působí dnes směšně, anti herectví rudého kovboje Deana Reeda zase trapně. Hodně mimózní je ve filmu i hudební doprovod, který v sobě kombinuje snad veškeré westernové klišé, co jich jen na světě je. Navíc Harmonika je krucinál jen jeden a Dean Reed to určitě není! 30% (22.07.2011)

Když jsem to tak sledoval, říkal jsem si, tak jste se chlapci chtěli odlišit od mayovek a točili jste filmy, ktreré by více, jak jste si mysleli, odrážely skutečný příběh indiánů, až jste skončili u mayovek. Ale ono to vypadá jako mayovka, vyvíjí se to jako mayovka, ale pak to bere jiný směr. Já jsem o tom filmu měl určitou představu, protože jsem to viděl jako dítě v kině, pak jako dospělý v televizi a vím, že se mi to líbilo. Pak jsem si přečetl hodnocení na csfd, které mě docela zarazilo. Tak jsem se na bratry podíval znovu. A mohu konstatovat, že vůbec nechápu tu velkou zášť, kterou zdejší hodnotitelé tak okatě projevují v souvislosti tímto filmem. (06.12.2007)

U mě se na rozdíl od většiny hodnotitelů vztah k tomuto snímku vyvíjel opačně. V dětství to byl pro mne průměr. Snad třicet let po posledním zhlédnutí jsem ho viděl znova a docela mě sednul. Tenhle film má ke slátanině asi tak daleko, jak je z Prahy na Vesuv. Je možná poněkud naivní. Ale proč ne? Je tam láska, přátelství, zrada a i především to co v mnohých dnešních filmech schází: úcta k životu. A to si myslím, že je důvod proč toto dílo většina hodnotitelů posílá do horoucích pekel. Zatracujou to o co sami vlivem vymívání mozků dnešní řemeslně dokonalou ale bezduchou produkcí sami přišli. (15.04.2011)