100 Streets

Taketo filmy mam rad uz od Amores perros 2000 - ludia si ziju svoje rozne zivoty, vzajomne sa nepoznaju, a ani nestretavaju, potom sa ich osudy pretnu v jdenom spolocnom okamziku. Emocie a medziludske vztahy v ramci normy, tvorcvia nezmykaju emocie nadarmo, par lepsich scen sa tiez najde. Taketo pribehy pise sam zivot a takto to ja mam rad  . 77 % (15.01.2022)

Tento snímek mi v mnohých ohledech připomínal pro mě legendární záležitost Crash. Paralelní sledování mnoha příběhů, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale v pravý moment se protnou, ať už v dobrém,nebo tragickém slova smyslu. Takovýhle život přesně je a tvůrci ho servírují filmovému diváku velice citlivě a uvěřitelně. A ta hudba, ach.................moje hodnocení = 8 z 10. (14.03.2017)

Dráma sústrediaca sa na niekoľko postáv, z ktorých prevažne také tri sú zrejme hlavné. Ony tri a ich výnimočné životné londýnske príbehy. V problémovom týpkovi menom Kingsley, ktorý díluje s gandžou objaví nenápadný starec hereckého ducha a pošle ho do divadla za jednou známou otestovať sa. Tá známa je Emily ( Gemma Arterton) , ktorá prechádza krízou v manželstve s kráľom rugby a hviezdou mejdanov Maxom (Idreis Elba), ktorý ťahá lajny koksu a tropí faux pas kde sa dá, ale chce svoje manželstvo späť. No a potom je tu príbeh taxikára Georga s nečistou minulosťou, ktorý sa pokúša so svojou ženou o adopciu dieťaťa. Mne sa to lúbilo veľmi. Hlavne je to podfarbené výborným klavírom, ktorý tam hrá v jednom kuse a dáva tomu takú melancholickú atmošku. (11.12.2016)

Šablona: pizza z několika příchuťových dílků, něco na způsob Love actually - taky v jednom dílku někdo zkape, aby na konci byli všichni relativně spokojení s tím, co si vybojovali___Jdeme po jednotlivých krajích, a čím více se zakusujeme dovnitř, tím víc se spojují další příchutě. Nedokážu se rozhodnout, jestli nenávidět Maxe, nebo Emily (tedy když pominu, že jí hraje Gemmička, kterou rozhodně měli svlíknout!). Asi ze života, ale nemusí tam patřit koks. Smutný zpívající taxikář a jeho žena, pár týpků z ghetta, jejichž osud je nám všem asi nejvíc ukradenej, starej umělec, který pečuje o hrob a chodí se sluchátky po nábřeží. Příjemná klavírní hudba. (18.02.2017)

Londýn, melancholická nálada a trable několika lidí. Mnohokrát viděné schéma příběhů, které se v určitý moment náhodně protnou. Má to své momenty, ale scénáristicky to není nic, kvůli čemu bychom měli padnout na zadek. Nejvíc prostoru si krade manželský pár, který se nějakou dobu vzájemně podvádí. Evidentně začal on, bývalá rugbyová hvězda, která se nyní utápí v sebelítosti, drogách a chlastu, přičemž ona, bývalá divadelní herečka, už to nehodlala dál snášet. K tomu je tu ještě pár, kterému nebylo přáno dítě, tak zkouší adopci, ovšem nejtěžší zkouška jej teprve čeká. Pořádný test má před sebou i problémový černošský mladík, který se chce vydat na „správnou“ cestu. Výsledkem je lehce nedopečená pizza se všemi možnými ingrediencemi. Chybí lehkost vyprávění, k postavám si nezískáme bližší sympatie. Sic to mé hodnocení nezmění, ale Gemmě Arterton to neskutečně sekne. (01.07.2019)