Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Co s životem na ostrově, kterému hrozí záchrana? Johanka (Tereza Voříšková) je majitelkou kavárny s názvem Laputa, která - jako stejnojmenný létající ostrov z knihy Gulliverovy cesty - je jejím ostrovem. Bude jí stačit k pocitu úplnosti a štěstí? Johanka zkoumá, co si počít v bezbřehém prostoru dospělého života, na jehož začátku se ocitla. Rodina jí příliš nepomáhá, kavárenští hosté přicházejí každý s nějakou svou potřebou a nějakým svým sobectvím - jejich postavy mají být obrazem generace. (Česká televize)

(více)

Recenze (121)

Matty 

všechny recenze uživatele

Bezradné vyjádření bezradnosti. Nebýt vyzrálé práce kamery a snaživého herectví Terezy Voříškové, marně hledám jediný důvod, proč Laputu namísto uvedení v kinech neodvysílat v neděli večer na ČT. Přičemž mnohé nízkonákladové televizní inscenace mají nesrovnatelně propracovanější dramaturgickou výstavbu, prokreslenější postavy, přesvědčivější dialogy a větší vypovídací hodnotu. Zatímco jiná nedávná generační výpověď Hany dokázala strhnout alespoň smělým technickým provedením, Laputa nemá, čím by svou obsahovou prázdnotu nahradila nebo zakryla. Film je stejně únavný a unavující jako vzorově chcípácká protagonistka, která kromě neustálého umývání špinavých půllitrů nic nedělá, nic neřeší, k ničemu nesměřuje a nijak se nemění (jediné zásadní rozhodnutí, k němuž se odhodlá, přichází znenadání, a nakonec stejně žádnou změnu nepřináší). Jedním z mála narušení jejího rutinního přežívání ze dne na den je, když vyteče bojler, což ale přijímá se stejnou apatií jako veškeré ostatní dění. Zatímco postavy se objevují a mizí (některé zcela nelogicky až po polovině filmu), změna nepřichází. Jen další rozhovory o ohni, vodě a neschopnosti něco se sebou dělat. Asi chápete, že ve filmu, jakkoli mohlo jít o tvůrčí záměr (kterak na nás přenést hrdinčinu rezignovanost), je něco podobného srovnatelně zábavné, jako pozorovat schnoucí barvu. Štěstí Johanka stereotypně marně hledá v různě závazném vztahu s některým z cca pěti příležitostných partnerů/kamarádů, vesměs sebestředných blbečků (jeden je žárlivý idiot, druhý se občas záměrně řízne do dlaně, další se objevuje stejně nečekaně, jako odchází), kteří vám zřejmě budou splývat stejně jako náplň a nálada jednotlivých scén filmu. Jediným rozumně uvažujícím, prakticky orientovaným mužem je tatík s manželkou a dvojicí synů. Nevím, zda si z toho vzít poučení, že cílevědomou bytost z vás udělá teprve rodičovství – zvlášť, když Johančina matka očividně v pohodě není. Je fajn, že s vypravěčskou monotónností a ladí barevně utlumená kamera s působivě „unavenými“, zpravidla statickými kompozicemi (více prosvětlené jsou akorát scény u babičky a jediná scéna v Laputě, kdy se zdá, že Johanka konečně nabrala správný směr), ale pokud filmu (a jeho postavám) chybí rytmus a tempo, nesejde na tom, jak věrně tuto absenci přenesete do obrazové stránky. 35% ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jasně, kdyby ten film měl vývoj, dával by smysl, ale už by nebyl tak odzbrojujícím způsobem špatný, slova, slova a zase slova a houby z toho. O psychologii se radši nezmiňuju, všechny postavy mají problém, ale absolutně netušíme proč. Je zajímavé sledovat, že s ženskými postavami se hlavní hrdinka seznámí, mužské prostě jsou a hotovo. 30%. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Nechoď na Laputu jako na film, kde máš klasický příběh o jedné záplatce a jednom finále. Tady jsou příběhěm, zápletkou i finálem lidi, mladý lidi, kteří mají věk tak akorát na to, aby si dali svému životu směrovku. Kuba jako režisérský debutant se s daným tématem popasoval více než dobře. Dialogy naprosto přirozené, prostředí taktéž, možná některé Johančiny vztahy byly trošku filmovější, ale zásadní problém vžití se do pocitů hlavní hrdinky a chameleonský přebíhání do pocitů vedlejších postav jsem neměl. Jsem sice kluk a k povaze Johanky mám dál, ale kdysi jsem si prožíval něco podobného co ona. Taky jsem čumel na okolí a říkal si "kurva jak to všechno mám pobrat, aby můj žviot nějak vypadal". Těžko říct jestli je Laputa nadgenerační film a mám své pochyby, zda si Laputa najde svoje diváky v multikinech i když bych jí to moc přál, ale snímek je opravdu o duševním souznění s Johankou. Aby film nevyzníval až příliš depresivně kličí nám v něm i humor, žádný na sebe strhávající prvek, ani prvoplánové vtipy, prostě "čau, já jsem tu pro tvůj úsměv, ale už zase jdu, abych nerušil" . Laputa by neměla žádnou šanci tě chytit nebýt kvalitních hereckých výkonů. Terezka Voříšková tady předvádí zatím nejlepší herecký výkon své kariéry a nominace na Lva by měla zaklepat na dveře, téhle krásné a sympaticky působící herečce. Vahám mezi čtyřkovou a pětkovou kanonádou, ale s ohledem na to, že je Jakub debutant se prásknu přes kapsu a dám hodnocení nejvyšší, protože Loputa šla fakt do mě. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tereza Voříšková tu sice má hodně reálnou a uvěřitelnou postavu, ale co jí je to platný, když se točí v kruhu a její hospoda Laputa je plná umělců ve stylu Andyho Warhola. Film je tak zjevně od umělců natočený pro umělce. Snaží se být realistický, ale ztrácí se v myšlenkách, které běžný divák okamžitě odsoudí. ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Laputa nemohla dopadnout dobře. Film ani kavárna. Podnikatelský plán značí, že je hlavní postava nesvéprávná. Neschopnost kasírovat hosty také není ideální vlastnost do pohostinství. Navíc se ještě motá mezi pěti chlapy a sama je pak uražená, když ji dotyčný zrovna nechce. Co bychom ale chtěli od scenáristky Ordinace. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Aspoň jednou v tejdnu by sis měla lehnout před desátou.“ – „Dopoledne?“ Citovaný moment byl asi jediný, u kterého jsem se uchechtl. Hořce ovšem. A stejně tak směšné mi přišly i ty vážně míněné dialogy. Výšplechty typu „Hele já ho mám rád. Ale už s ním nespi.“ či „To dělám kvůli tobě. - „Projevuješ tak lásku?“ - „Di doprdele.“ pocházejí z jiné galaxie, stejně jako chování návštěvníků, no a vlastně i ty postavy samotné. O tom, že by „kavárna“ musela co chvíli krachnout, snad ani netřeba mluvit. Ale dobře, vzal jsem to tak, že se musím především naladit na hlavní hrdinku (mimochodem výborně zahranou). V tomhle ohledu to až takový průser nebyl, nějaké (mně osobně) srozumitelné záchvěvy jsem u ní zaznamenal, ale bylo jich zoufale málo (a vyšilování kvůli vlasům mezi ně opravdu nepatřilo). Věkem a určitými myšlenkami bych se snad i mohl zařadit mezi „cílovku“ filmu, ale ono i to (účelné) plácání se odnikud nikam musí být nějak smysluplně natočeno, jen výstižný konec a pár světlých míst opravdu nestačí, proto hodnotím pouze 2*. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Celé je to soutěžní hra, ve které má divák během hodiny a půl uhádnout, jaký má postava Voříškové záměr (po pár minutách budiž nápovědou, že určitě ne podnikatelský). Odpověď je, že žádný a jen dělá to, čím si v různé formě a délce prošla, či v případě dospívání teprve projde, většina z nás. Období zábavy, zážitků, protloukání a křehké nezávislosti, co oddaluje okamžik, který si nechceme připustit, že přijde. Stání na křižovatce a zjištění toho, co vlastně chceme, ideálně z vlastní vůle. Scény grilování s rodinou kutila od naproti a ta poslední s náhledem na Laputu „zvenčí“ jen potvrdí to, co je tomu po dějové stránce vytýkáno. Bezradnost, směr odnikud nikam, žádný smysl či přeměna. No ano, Mlho, o tom tu celou dobu hovoříme.. U domácího pokusu o Trees Lounge vidím spíš problém v uchopení postav, které možná vycházely ze zkušeností autorů a pokusů o stylizaci, ale mně často nepřišly autentické a zbavené pocitu, že stojí před kamerou. Každopádně nic pro toho, kdo pracuje jako dělník na směny a 5x týdně jde do hospody, kde nadává na vše od Prahy po Brusel. A přitom paradoxně sám odžívá podobný part, jen v bledě hnědém.. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Kterýkoli jeden díl TV seriálu Ulice, který sleduje moje máma, tenhle film předčí v záměru, záběru tématu i v provedení v mnoha ohledech. V neposlední řadě je vtipnější, má ironii, odhled i nadstup, jde víc do hloubky, cit pro poetickou zkratku, neplýtvá materiálem ani časem a nezaměřuje se tak úzce na jednu – ke všemu tu nejtrapnější –, generaci, ale mnohem výživněji a humorněji sleduje, jak totéž cloumá všemi. Marně dumám, a docházím k uvážení, že tenhle film proti Ulici nenabízí lepšího nic. A to je tedy bilance. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

To je ta nová tvorba nadějných mladých. Ještě před chvilkou si točili ty své studentské filmečky a teď už mají pocit, že mají odžito natolik, aby svůj vnitřní svět předali dál. Inu tak. Ale ono je to zase přejde. Pracovní název: Mládí se hledá, verze 2015. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Hodně mi to svojí poetikou připomnělo novovlňácká 60. léta, navzdory nedějovosti to nenudí, ale chybí tomu pořádný tah na branku a zajímavější dialogy. Na druhou stranu jsem na to koukal jen kvůli Tereze Voříškové, tudíž nemohu být nespokojen :-). 60%. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Laputa je depresivní, roztěkaná a bezradná asi jako její hlavní hrdinka a pisatelka scénáře. Nic nenabízí, nic neřeší a nedochází v ní ani k žádné přeměně. Divák je od začátku napínán, kdy už to začne šlapat naplno, ale jak děj postupuje, dochází mu, že se mu nic jiného nedostane. Současné mladé generaci to rozhodně nezávidím a současným tvůrcům rovněž ne. Přitom se dalo s materiálem slušně tvořit, byla tu nosná postava babičky, se kterou se dalo pracovat, rozporuplná postava matky, vztah k sestře ... Jenže šance na dobrý biják se rozpustil jako cigaretový kouř v Laputě. Místo toho zbyla jen pachuť jako po probenděné noci v levném pajzlu. Pokud o to tvůrcům šlo, je to poněkud málo. Jestli má takto vypadat současná česká kinematografie, dám si raději vychlazeného panáka feretu a půjdu spát. Beru zpět, to by se ze mě stal brzo alkoholik, raději si vezmu knížku a dám si hodinku četby před spaním. Knih mám doma naštěstí dost. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Celkem zajímavá současná generační výpověď. Mladá holka vržená do velkého světa se svými představami a ideály, konfrontována všednodenní realitou... Je to příběh o hledání tušeného ideálu a určité ztracenosti sebe sama. Hlavní roli si střihla Terka Voříšková a kdo mně zná, ví, že mně stačí se na ní jen dívat :-). Tady ale myslím předvedla, že zvládne i velká sousta, protože film prakticky stojí na ní a myslím, že hrála setsakra dobře. Bohužel, nevím jestli to byl záměr, ale stejně tak jak Johanka tápe a sem tam bezradně naráží do stěn kolem sebe, stejně tak bezradně se chvilkami točil i sám děj. Bylo to prostě jen takové bytí, bez nějakého většího životního zvratu, jakási epizodka běžného života... Proč ne, ale včera jsem měl tak nějak náladu na víc emocí. Kopu tedy do sebe naráz tři karibské rumy. * * * ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Artová libovka (v materiálech distributora je film žánrově označen jako milostné drama) pro diváky, kteří docení její specifické kvality. Laputa (neplést pochopitelně s Mijazakiho animovaným filmem z r. 1986) je podle mě vyloženě film pro lidi, kteří se dokáží naladit nejen na jeho vlnu, ale i vcítit do postavy Johanky. Tento dojem jsem nabyl na dnešní novinářské projekci, kde mi přišlo, že na film nejvíc pozitivně reagovali mladí lidé (účast ostatně v porovnání s jinými novinářskými projekcemi nebyla přiliš vysoká - lze z toho předznamenat i budoucí nízkou návštěvnost snímku v kinech?), a jen jsem vylezl ze sálu, už jsem slyšel dvě ženy věkově tak kolem padesátky, jak se předhánějí v tom, které z nich se ten film víc nelíbil - musel jsem se smát nahlas těm dvěma slepicím, protože mně se ten film líbil moc a vyloženě mě potěšil, bavil a zvednul náladu. Za sebe bych dokonce mohl napsat: cožpak jde nemít rád film, který natočil váš vrstevník a kde hrají dvě vaše oblíbené herecké prdelky? (Mariku Šoposkou chovám v oblibě už dlouho a Terezu Voříškovou jsem začal mír rád po tom, co Kamil Fila dostal ten nápad, aby pro Respekt četla na kameru hejty u jejího profilu na ČSFD - a v tomhle filmu je herecky vážně výborná a přesvědčivá). Co mi na filmu trochu vadilo, byla jistá odfláklost, kterou jsem vnímal v jejím ztvárnění majitelky a současně jediného personálu její kavárny - i kdybych si odmyslel svou hlubokou nedůvěru k tomu, že někdo v 26 letech může mít svoji kavárnu, pořád mi zde zůstává neodbytný dojem, že v reálu by taková kavárna moc dlouhou životnost asi neměla - pokud by ji za chvíli nezavřeli lidi z hygieny, musela by zákonitě krachnout tak jako tak už proto, jak laxně postava Johanky přistupuje ke kasírování hostů: v jedné scéně kupříkladu naleje jedné holce pivo a místo, aby jí udělala někam čárku, jde mýt špinavé půllitry, aby se teprve za drahnou chvíli obrátila k jakémusi papíru, kde snad onu čárku udělá, v jiné scéně dokonce vyžene všechny hosty ještě před zavíračkou a jejich dotazy, jak to bude s placením, odbývá s tím, že zaplatí až zítra. Nevím nevím, ale s tímhle stylem by prostě přišla hodně rychle na buben, to ať mi nikdo neříká. Nic to nemění na tom, že pokud by taková kavárna skutečně existovala, pokládal bych si za čest, kdybych mohl patřit mezi její štamgasty. Myslím, že se zde tvůrcům - krátce před blížícím se zavedením celoplošného zákazu kouření - podařilo zachytit jeden zanikající svět, který už brzy bude patřit minulosti, až ho převálcují všechny ty sterilní kavárenské řetězce a pseudointelektuální hipstakavárny, kterých se každý rok jen v Praze urodí jak hub po dešti - cigaret se zde skutečně vykouří nepočítaně, a stejně tak množství vypitých piv, vín a panáků by vydalo na hodně dlouhý plůtek. Trávit čas v podobných zahulených podnicích, kde zná každý každého, kde je možné opít se na sekyru a kde je velmi flexibilní zavírací doba, nedílně patří k významné části mého života, a nejen proto jsem k tomuto filmu stižen hlubokou a osobní afinitou. Za sebe nemám zkrátka problém přiznat, že jsem se v postavách filmu částečně viděl (v každém z nich je malý kousek mě) a všichni mi byli strašně sympatičtí, nejvíc tedy samozřejmě báječná Johanka ve vynikajícím hereckém ztvárnění Terinky Voříškové - ach, to je děvče, vydržel bych se na ni koukat - a poslouchat její hlas - celou věčnost! Velkou zásluhu na tom má i nádherná kamera - ten chlapík exotického původu, co za ní stál a jehož jméno si v životě nezapamatuji - je mistr řemesla par excellence, vynikající práce! Na celý film se díky němu hrozně pěkně kouká, a když nic jiného, už po kamerové stránce ten film stojí za uznání. Já svůj respekt ale vyjadřuji i autorce scénáře, Lucii Bokšteflové, které se podle mě povedlo velmi dobře vystihnout to, o co jí šlo (při jeho psaní mj. vycházela i z vlastních zkušenosti s prací v kavárně); a v neposlední řadě se mi i líbilo, že mi ten film přišel velmi vtipný (v kině se mu tedy kromě mě asi nejvíc smála delegace samotného filmu, která seděla pár řad přede mnou, ale i to mi přijde v jistém smyslu strašně vtipné, že producent, režisér, kameraman a dva herci sedí na vlastním filmu a smějí se mu - v mých očích to tomu filmu dodávalo na příjemné blízkosti; tento dojem ještě umocnil jeden moment před projekcí - když jsem přicházel ke kinu, pokuřovala před ním partička mladých lidí, včetně jedné sympatické krasotinky s nádhernýma očima; jaké bylo moje překvapení, když jsem následně zjistil, že to jsou samotní tvůrci, a obdivoval jsem se kolosální zadnici té mojí fešandy, když se drala spolu s ostatními na pódium ukázat se novinářům, abych následně ve filmu vyprskl smíchy, když jsem zjistil, že si z její postavy ve filmu všichni utahují kvůli její tloušťce, a celou dobu jsem po ní po očku šilhal, jak reaguje sama na sebe na velkém plátně před sebou - řeč je mimochodem o výborné divadelní herečce Aleně Bazalové, která se před dvěma lety proslavila coby dívka, která "vypila uchem pivo"). Možná ještě jednu výtku bych k filmu měl - nejsem si úplně jistý, jestli je šťastné takto míchat osvědčené herecké tváře s těmi neokoukanými či úplně neznámými - mně by se víc líbilo, kdyby to bylo vyloženě buď / anebo (buď jen samí profláklí herečtí bardi, nebo jen začínající herci či vyloženě naturščici). Jinak za mě ale velké nadšení a hrozně příjemný divácký zážítek. Velmi bych tomuto filmu přál co nejvíce diváků a těším se, s čím Jakub Šmíd přijde příště. () (méně) (více)

kingik 

všechny recenze uživatele

Kdyby měli v kavárně Laputa celoročně zavřeno, vůbec nic by se nestalo. Film totiž na ploše 90 minut nedokáže odvyprávět vůbec nic zajímavého. Nesympatická a hormonálně rozháraná Johanka (Tereza Voříšková) vede svoji kavárnu Laputa, která je zařízena v undergroundovém stylu, a stálá klientela z řad kavárenských povalečů se u ní střídá jak na baru, tak i v posteli. Aby řeč nestála, přidá se i nějaká ta historka ze života. O Johance se toho moc divák nedozví, přijede za ní sestra (Marika Šoposká), na okamžik i máma (Ivana Chýlková), babičkou (Johanna Tesařová) se nechá masírovat, jenže všechno to je zbytečné a z jednotvárné unylosti to nijak nevytahuje na příznivé světlo. Příběh je více zaměřen na "štamgasty" a ochotného souseda (Luboš Veselý) "všeuměla" rodinného typu, který zřejmě Johanku miluje, jen své city skrývá. Je očividné, že film pokukuje po nezávislých západních vzorech typu Kafé a cigára a Don´s Plum Bar, přičemž hlavním cílem má být generační výpověď prostřednictvím "femine" stylu. To je všechno pěkné, takový film patří k ojedinělým počinům v české kinematografii, jenže co je to platné, když se za celou dobu nedosáhne žádného progresu. Film má nesporné "festivalové" parametry, do kino distribuce nepatří. Někde na Čt2 by mu bylo fajn. Ve filmu není jediná zajímavá scéna, erotický rozměr, který by to snad zachránil, si dal vale, občas padne sexuální narážka, nic víc. Postavy se náhle objevují, stejně tak náhle mizí. Dohromady jen prázdně plkají. Plusem je, že herci, kteří je ztvárnili, nejsou tolik provaření (Orozovič, Hajlich, Stach, Gottwald aj.). Tereza Voříšková snaživá, jenže stejným dílem je i nesympatická, nebylo moc jasné, co by její postava dělala nejraději. Mezi její aktivity totiž nejčastěji spadal sex a nalévání drinků. Nejvíc to vypadalo, že si její postava neví rady se životem, stejně jako režisér Jakub Šmíd, který přecenil svůj tvůrčí záměr. Jak se dostala k provozování kavárny, to už si nechal film pro sebe. Do takové přisprostlé kavárny prostě host/divák, bažící po solidních filmových zážitcích, zcela jistě ani nepáchne. 3/10 ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na Laputu sa celkom príjemne pozerá, možno je to ale len vďaka Voříškovej, inak keď sa človek začne zapodievať scenárom, tak zostáva po pozretí skôr pachuť na jazyku. Johanka má hipsterskú kaviareň, kde ale za barom sedia klasickí českí chcípáci s čapovaným pivom alebo vodkou. Johanka sa nevyzná nielen v tu prítomných chlapoch, ale ani sama v sebe. Prvú polovicu filmu sa rieši, kto sa s kým vyspal alebo kto by sa s kým vyspať chcel, respektíve s kým by kto chcel mať dieťa, alebo kto je s kým už dokonca ženatý. Celá zápletka je nakoniec ale iba o tom, či Johanka urobí z kaviarne-pivárne masážny salón, čo pôsobí vzhľadom na fakt, že má stále plno, ako úplne na hlavu postavený nápad. Nemám vôbec nič proti pocitovým filmom, ide ale o tak obtiažny filmový smer, že nakrútiť ho kvalitne je veľký kumšt a Šmíd na to zrejme nemá. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Na Terezu Voříškovou se dobře kouká, a dokonce i umí hrát. Ale dívat se na to, jak se hodinu a půl chová jako kráva, mě fakt nejen nebavilo, ale časem začalo i nudit. Možná to přece jen chtělo nějaký příběh a trochu děje. Takhle jsem mohl přemýšlet maximálně o tom, proč tomu prostoru všichni říkají kavárna, a ne třeba bar. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Ty ses prej voženil. No. To mě mrzí. Mě taky. Řekněme si na rovinu, že jediné co by diváka mohlo zajímat, kamera skryla. Zoufalé plácání o ničem, a nikoliv výpověď o čemkoliv (což by asi tvůrci bývali rádi). Většina herců neznámých, to je jediné plus. Hudba příšerná, jak když padají flašky na točitym schodišti. Tohle by se nemělo točit, neměly by se na to dávat peníze a nemělo by se to promítat ani vysílat. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Že vraj sonda? Ak sonda, tak jedine sonda do útrob Voříškovej, ktorá tam ojazdila celú dedinu, vrátane plesnivého starca a samozrejme najlepšie ženáčov. Taký pravý český folklór, tentokrát bez explictnejších záberov. ()

hansel97 

všechny recenze uživatele

Laputa mě zaujala hodně svým zvláštně strukturovaným příběhem, který vlastně ani nějaký pořádný příběh není. Dopředu ho celý táhne jen Tereza Voříšková a vlastně se jedná o takový zajímavý náhled do života jí a jejího okolí. Nemusíte často souhlasit s jejími rozhodnutími a její postava vám možná nebude bůhvíjak sympatická, ale film si k vám postupně najde cestu a možná vás tak jako mě učaruje svým kouzlem nereálné atmosféry. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Včera v noci jsem si zapnul film, který mě musel chytnout do pěti minut, jinak bych usnul. A ačkoli jsem si nepustil žádný akční thriller, vydržel jsem a tohle nenápadné dílko si vychutnal. Taky jsem v životě chtěl mít někdy takovou kavárnu-ostrova, jako si pořídila Johanka, za jejíž ztvárnění si Terezka minimálně nominaci na Lva zasloužila, bohužel v témže roce se na plátna kin vrátila Alena Mihulová. Mužské osazenstvo se také předvedlo, Stach je výborný vždy, ale například Orozovičův výkon se mi poprvé líbil. Celkově moc pěkný, komorní film bez překotného děje, ale s několika hezkými myšlenkami a sympatickým melancholickým nádechem. ()

Reklama

Reklama